Novinky z Astro.cz


www.astro.cz : články

Články z astronomie a kosmonautiky

last updated: 23.06.2017 21:02
  • Xenon v zemské atmosféře pochází z komet
    Zdrojem těžkého xenonu v atmosféře Země jsou komety. S tímto zjištěním přišla sonda Rosetta, která zkoumala kometu 67P/Churyumov-Gerasimenko. Jedná se o další přelomový objev evropské sondy.
  • Komety vizuálně v době novu 24. 6. 2017
    Vstoupili jsme do dalšího období nazývaného lunace, což je doba, kdy se Měsíc nachází ve fázi blízké novu. To je důležité zejména pro pozorování obvykle slabých a difúzních objektů, jakými jsou třeba i komety. Těch bychom měli spatřit vizuálně na přelomu června a července celkem pět. Ačkoliv se jedná o stejný počet jako před měsícem, dojde přeci jen k jedné změně. A nesmíme zapomenout na absenci astronomické noci, která pozorování jakýchkoliv vesmírných objektů v současné době komplikuje.
  • Přípravy na páteční vypuštění první české nanodružice vrcholí
    Na indickém kosmodromu Satish Dhawan Space Centre, známém spíše pod názvem Šríharikota, právě vrcholí přípravy nosné rakety PSLV k pátečnímu startu. Start by měl proběhnout v 09:29 místního času, tj. 05:59 SELČ. Mise pro nás není zajímavá hlavním vynášeným nákladem, kterým je družice Cartosat 2E pro pozorování Země, ale jednou z dalších 30 malých družic vynesených při tomto startu na oběžnou dráhu. Tou je nanodružice VZLUSat-1 vyvinutá a postavená odborníky z Výzkumného a zkušebního leteckého ústavu (VZLÚ) v Praze. Opomenout bychom však neměli ani naše kolegy ze Slovenska s jejich družicí skCUBE. Páteční start se tedy ponese v československém duchu.
  • Slunce ztratilo své dvojče před miliardami roků
    Pro pozemšťany je život pod jedním Sluncem prostě ta správná možnost. Avšak s rozvojem současné astronomie si uvědomujeme skutečnost, že vesmír je mnohem více zaplněn dvojhvězdami či dokonce trojhvězdnými systémy. A proto, pokud život existuje na planetách mimo Sluneční soustavu, v mnoha případech mohl přivyknout existenci pod dvěma, nebo dokonce třemi slunci. V uplynulých staletích astronomové uvažovali, proč tyto rozdíly existují a jak hvězdné systémy vznikaly.
  • Evropský týden astronomie a kosmických věd 2017 nabídne jedinečný doprovodný program
    Česká republika bude mezi 26. a 30. červnem 2017 centrem evropské, potažmo světové astronomie. V Praze se totiž odehraje mezinárodní zasedání Evropské astronomické společnosti (EAS), v rámci kterého se bude na poli nejvyšší vědecké komunity diskutovat o aktuálních tématech v astronomii a výzkumu vesmíru. V rámci programu se také nabízejí významné události pro širokou veřejnost; lákadlem by mohla být především česky překládaná přednáška prof. Roberta Nemiroffa, spoluzakladatele prestižního Astronomického snímku dne NASA.
  • Výzkumy v AsÚ AV ČR (91): Prášící supernovy a přebytek infračerveného záření u mladých hvězdokup
    Supernovy jsou jevy, které skutečně převratně mění své blízké okolí. V minulosti byly supernovy jedním z rozhodujících faktorů ovlivňujících chemické složení vesmíru. Nedávno bylo zjištěno, že tyto dramatické jevy jsou velmi intenzivním zdrojem prachu. Sergio Martínez-González, Richard Wünsch a Jan Palouš z ASU vytvořili studii, jež si kladla za cíl vysvětlit pozorovaný přebytek infračerveného záření v mladých hvězdokupách prachovými pozůstatky po explozích supernov.
  • Fotogalerie: Noční svítící oblaka 2017
    A je to tady! Snad už podesáté v řadě jsou nad naším územím viditelná tzv. noční svítící oblaka (mezinárodně označované zkratkou NLC). Okolo letního slunovratu nastává geometricky zajímavá situace, kdy nízko se pod obzorem pohybující Slunce stále ještě osvětluje horní vrstvu atmosféry. Mrazivě krásná stříbřitá noční oblaka pak vyniknou. Letos se první NLC se objevily v noci z 19. na 20. června. Mezosférická oblaka, ležící ve výšce okolo 85 kilometrů nad zemí, můžeme při soumraku a rozbřesku očekávat nad obzorem severním směrem až zhruba do konce července. Za zaslané fotografie všem děkujeme a těšíme se na další!
  • Největší objevy družice MAVEN u Marsu
    Sonda, která na Marsu nepřistane, ba dokonce ho ani nebude fotografovat? Jak nudně to zní! Sonda MAVEN přesně taková je, přesto se jí podařila celá řada objevů. Všechny jen z pozorování horní části atmosféry planety. Sonda oslavila 17. června už 1000. den na orbitě kolem Marsu, je tedy čas ohlédnout se za jejími úspěchy.
  • Jasný bolid za soumraku 14.6.2017
    Večer ve středu 14. 6. 2017 krátce po desáté hodině večer (22h 07m 07s SELČ), tedy za pokročilého soumraku, zazářil na obloze nejen nad Českou republikou velmi jasný meteor – bolid. Pozornost si vynutil nejen svou relativně vysokou jasností, ale také tím, že jeho atmosférická dráha dosahovala stovek kilometrů. V databázi vizuálních pozorování Astronomického ústavu AV ČR se k dnešnímu dni nachází 14 pozorování tohoto úkazu. Meteory (bolidy) s radiantem velmi nízko nad obzorem urazí v atmosféře Země během svého letu běžně stovky kilometrů a samotný úkaz trvá nezřídka déle než 10 s, jedná se tedy o výrazný jev, který je často hlášen náhodnými pozorovateli.
  • 25. vesmírný týden 2017
    Přehled událostí na obloze od 19. 6. do 25. 6. 2017. Měsíc je na ranní obloze a bude v novu. Očekáváme denní zákryt Aldebaranu a Hyád. Večer je vidět Jupiter, Saturn je na obloze celou noc. Ráno je nízko na východě jasná Venuše. Aktivita Slunce je nízká. Z jasnějších komet doporučujeme C/2015 V2 (Johnson). Vyhlížíme noční svítící oblaka. SpaceX plánuje hned dva starty Falconu 9. Očekáváme také jeden ruský a indický start. Rubrika 100 Pozorování ke 100 letům ČAS přináší upozornění na letní slunovrat, noční svítící oblaka a podrobnosti k zákrytu Aldebaranu Měsícem.

Přihlaste se k odběru novinek a astronomických předpovědí

Odběr je zdarma.

* povinné údaje

Prohlédněte si naše Astroinfo emaily.