AstroInfo - Astronomické úkazy

Autor: Mgr. Lenka Soumarová
Časové okamžiky jsou uváděny ve středoevropském čase (SEČ), a to i v době platnosti letního času (SELČ).

Aktuální měsíc Leden 2026

Večerní obloze na počátku roku budou vévodit dvě největší planety Sluneční soustavy – Jupiter a Saturn. Pro Jupiter nastávají vůbec nejpříznivější pozorovací podmínky v tomto roce, neboť se 10. 1. v 10 hodin ocitá v opozici se Sluncem a bude na obloze pozorovatelný po celou noc. Navíc se o den dříve, tedy 9. 1. v 9 hodin, nejvíce přiblíží Zemi, a to na 633,1 milionu kilometru, a jeho jasnost dosáhne –2,7 mag. Nejkrásnější planeta, s prstencem, bude zářit vysoko nad jihozápadním obzorem. Slunci nejbližší planety – Merkur a Venuše – budou v lednu v horní konjunkci se Sluncem, takže jsou v tomto období zcela nepozorovatelné; podobně jako Mars, který se v konjunkci se Sluncem ocitá 9. 1.

V sobotu 3. 1. v 18 hodin bude Země nejblíže ke Slunci, bude nás od něj dělit pouhých 147,1 milionu kilometru.

Ve stejný bude mít své maximum meteorický roj Kvadrantidy. Pozorování bude bohužel rušit Měsíc v úplňku, navíc těsně po průchodu přízemím. Hodinová frekvence by měla dosáhnout 80 meteorů za hodinu.

Mgr. Lenka Soumarová
 

 

Arabština, řečtina a latina nad hlavou. Obloha v lednu

Po setmění nám nad severozápadem pod obzor mizí poslední vzpomínky na letní souhvězdí (ano, čtete správně, letní), například Labuť. Po Pegasu, Andromedě a dalších na jasné hvězdy nevyrazných podzimních souhvězdí se na obloze rozprostře plejáda jasných hvězd souhvězdí zimních. Jména některých hvězd pocházejí z kolébky vědy starověkého orientu. Názvy hvězd mají tedy původ v arabštině, ale také řečtině a latině.

Vydejme se do mrazivých jasných nocí poznávat diamanty oblohy. Namodralý Rigel (z arabštiny, Levá noha) a oranžový Betelgeuse (z arabštiny, Ruka Oriona) z Oriona, rovněž oranžový Aldebaran (z arabštiny, Následovník) v Býku, Prokyon (z řečtiny, Před psem) v Malém řeckém psovi, bratry Castora a názvy Polluxe myljasnější z hvězd noční obloze – Síria (z řečtiny, Blikotající, jiskřící) z Velkého psa. 

Měsíc se za leden stihne dvakrát přiblížit k Jupiteru nedaleko jasných hvězd Castor a Pollux a to v sobotu 3. 1. av pátek 30. 1. V pátek 23. 1. bude oběžnice Země svítit kousek nad Saturnem.

V úterý 27. 1. kolem 23 hodiny projde Měsíc těstě u otevřených hvězdokupy M 44 v Býku, známé spíše jako Plejády (z řečtiny), Kuřátka nebo také Sedm sester (v jiných kulturách Subaru, Soraya). Jednu z jejích horních jasnějších hvězd – Taygeta na přibližně 40 minut Měsíc zakryje. Před 23 hodinou zakryje další dvě, už méně jasné hvězdy. Jedna s nich se jmenuje Asterope. Na sledování je vhodný už malý dalekohled nebo třídr. 

Viditelnost planety
Merkur – nepozorovatelný / Venuše – nepozorovatelná / Mars – nepozorovatelný / Jupiter – po celou noc v Blížencích / Saturn – na večerní obloze nad jihozápadem v Rybách / Uran – celá noc mimo rána v Býku (mimo osvětlená sídla je vidět očima) / Neptun – na večerní obloze nad jihozápadem v Rybách daleko

Fáze Měsíce
Úplněk spatříme 3. 1., poslední čtvrť 10. 1., Měsíc zmizí v novém 18. 1. a první čtvrť nastane 26. 1. 

Zbyšek Prágr.
 


Další měsíce

Leden 2026

Večerní obloze na počátku roku budou vévodit dvě největší planety Sluneční soustavy – Jupiter a Saturn. Pro Jupiter nastávají vůbec nejpříznivější pozorovací podmínky v tomto roce. V sobotu 3. 1. v 18 hodin bude Země nejblíže ke Slunci, bude nás od něj dělit pouhých 147,1 milionu kilometru. Ve stejný bude mít své maximum meteorický roj Kvadrantidy. Pozorování bude bohužel rušit Měsíc v úplňku, navíc těsně po průchodu přízemím. Hodinová frekvence by měla dosáhnout 80 meteorů za hodinu.
 

Únor 2026

Únorové obloze nadále vévodí obři Jupiter a Saturn. Jupiter po celou noc, Saturn jen večer nízko na jihozápadem. V polovině měsíce a na jeho konci je doplní vnitřní planety Merkur a Venuše. Prvním zatměním roku 2026 bude prstencové zatmění Slunce 17. 2., které je ale od nás nepozorovatelné. 
 

Březen 2026

Únorové planety v březnu zůstávají stále na obloze večer. Venuši spatříme postupně výš a výš nad západním obzorem, Jupiter bude pozorovatelný po většinu noci a Saturn už jen na začátku měsíce nízko nad západem, neboť se 25. 3. ocitá v konjunkci se Sluncem. V neděli 29. 3. začíná platnost středoevropského letního času (SELČ). Jarní rovnodennost nastává 20. 3. v 15 hodin 46 minut. 

Duben 2026

Na dubnové večerní obloze nám zbyly pouze dvě planety, zato ty nejjasnější. Vysoko nad západem bude zářit Venuše a po většinu noci je pozorovatelný Jupiter. 
 

Květen 2026

Nejjasnější planety Venuši a Jupiter, které spatříme na obloze večerní, doplní koncem měsíce planeta Slunci nejbližší – Merkur. Maximum meteorického roje eta Akvarid, jehož hodinová frekvence se pohybuje kolem 50 meteorů, připadá na 6. 5. Pozorování bude bohužel rušit Měsíc po úplňku.
 

Červen 2026

V průběhu noci během celého měsíce června se na obloze objeví všechny planety pozorovatelné pouhým okem a známé starověkým hvězdářům. Merkur bude velmi nízko nad severozápadním obzorem pozorovatelný zhruba do poloviny měsíce. Venuše je stále nápadnou večernicí a ve společnosti Jupiteru tvoří nejjasnější pár červnové oblohy. Saturn se vynoří na obloze ranní a koncem měsíce se k němu přidá Mars. Letní slunovrat nastává 21. 6. v 9 hodiny 25 minut.
 

Červenec 2026

Na červencové večerní obloze osaměla nad západním obzorem Venuše. Saturn spatříme ve druhé polovině noci a Mars zůstává na obloze ranní. V pondělí 6. 7. v 19 hodin bude Země nejdále od Slunce, a to 152,1 milionu kilometru.
 

Srpen 2026

V průběhu noci a měsíce srpna budeme mít opět šanci spatřit všechny planety pozorovatelné pouhým okem. V měsíci srpnu nás čekají dvě zatmění. První zatmění se odehraje 12. 8., půjde o úplné zatmění Slunce, které u nás bude pozorovatelné jako částečné (89%). Jako úplné bude zatmění pozorovatelné v Grónsku, na Islandu a ve Španělsku. Druhé zatmění bude úplné zatmění Měsíce, které budeme moci pozorovat jen nízko nad obzorem a pouze do poloviny průběhu, a to dne 28. 8. Pro pozorování Perseid letos nastávají výborné pozorovací podmínky, neboť maximum (13. 8. ve 4 hodiny) nebude rušit Měsíc, který je v novu. Průměrná hodinová frekvence v maximu je 100 meteorů. 
 

Září 2026

V září bude po celou noc pozorovatelný Saturn, neboť se blíží jeho opozice se Sluncem. Planety Mars a Jupiter spatříme ráno nad východním obzorem. Podzimní rovnodennost nastává 23. 9. v 1 hodinu 5 minut.
 

Říjen 2026

V říjnu se planeta Saturn ocitá v opozici se Sluncem (4. 10. ve 14 hodin) a o hodinu později je pak nejblíže Zemi (1 261,7 milionu km), takže bez nadsázky můžeme říci, že říjen bude měsícem této planety, kterou budeme moci pozorovat po celou noc. Ve druhé polovině noci se přidají planety Mars a Jupiter. V neděli 25. 10. končí platnost středoevropského letního času (SELČ). V tento den si ve 3 hodiny SELČ vrátíme hodinky zpět na 2 hodiny SEČ.
 

Listopad 2026

Na konci listopadu nás čekají letošní nejlepší podmínky pro pozorování planety Merkur. Po dolní konjunkci se Sluncem se na ranní obloze vynoří Venuše a dne 29. 11. dosáhne maximální jasnosti – 4,7 mag a spatříme ji tak jako nápadnou jitřenku. Mars svítí ve druhé polovině noci nad východem spolu s Jupiterem. Saturn je na obloze první polovinu noci, neboť je po opozici se Sluncem.

Prosinec 2026

Pozorovatelnost planet v prosinci se od listopadové v podstatě neliší. Jen Merkur bude vidět pouze v prvních dnech měsíce ráno velmi nízko nad obzorem. Venuši spatříme ráno naopak vysoko nad jihovýchodem, Mars vychází před půlnocí nad východní obzor. Jupiter bude na obloze po většinu noci kromě večera, takže jedinou okem viditelnou večerní planetou bude Saturn zářící na obloze v první polovině noci. Pozorování meteorického roje Geminidy, jehož maximum má nastat 14. 12. v 15 hodiny, bude rušit Měsíc, ale pouze večer. Maximální hodinová frekvence by měla dosáhnout 150 meteorů za hodinu. Zimní slunovrat nastává 21. 12. ve 21 hodin 50 minut.