Archiv Astroinfa


Květen 2017

 Na květnové večerní obloze nalezneme nízko nad západem Mars. Jupiter, který je po opozici se Sluncem bude na obloze většinu noci kromě rána a Saturn, kterého opozice teprve čeká, svítí na obloze po většinu noci kromě večera. Ráno, nízko nad východním obzorem, nalezneme Venuši.
 
 V pondělí 8. 5. v 0 hodin se ocitne Měsíc v konjunkci s Jupiterem, Měsíc bude 1,2° severně. Měsíc, Jupiter a nejjasnější hvězdu souhvězdí Panny – Spicu budeme moci pozorovat 7. a 8. 5.

Duben 2017

 Duben bude patřit Jupiteru. Na 7. 4. 23 hodin připadá jeho opozice se Sluncem a planeta tedy bude v dubnu pozorovatelná po celou noc. O den později, 8. 4. ve 22 hodin bude Jupiter Zemi nejblíže – 4,455 AU. Jeho jasnost dosáhne -2,5 mag a kulminovat bude 34° nad jižním obzorem. Merkur je 1. 4. v 11 hodin v maximální východní elongaci, dobré podmínky pro jeho pozorování trvají od poloviny března až do 8. 4., kdy jeho pozorovatelnost končí. Mars spatříme večer nad západním obzorem, Saturn ve druhé polovině noci. Venuše se po dolní konjunkci vynoří ve druhé polovině měsíce na ranní obloze nízko nad východním obzorem. Dne 29. 4. ve 23 hodin dosahuje druhého letošního maxima jasnosti (-4,5 mag).

V pondělí 10. 4. ve 23 hodin nastane konjunkce Měsíce s Jupiterem (Měsíc bude 1,4° severně). Na obloze spatříme seskupení Měsíce, Jupiteru a Spiky.

Dne 28. 4. ve 20 hodin dojde k zákrytu hvězdy Aldebaran Měsícem.

Březen 2017

 V březnu nastávají nejlepší pozorovací podmínky tohoto roku pro planetu Merkur. Od poloviny března ji spatříme večer nad západním obzorem v blízkosti Venuše. Jeho jasnost v té době dosáhne -1,5 mag a postupně bude klesat až na hodnotu -0,1 mag, kterou bude mít při maximální východní elongaci, k níž dojde 1. 4. v 11 hodin. Planeta bude na konci občanského soumraku 11° nad západním obzorem. Na večerní obloze stále ještě svítí Mars a Venuše, jejíž viditelnost se ale zhoršuje, 25. 3. v 11 hodin nastává její dolní konjunkce se Sluncem a od poloviny měsíce je nepozorovatelná. Jupiter je před opozicí se Sluncem, takže ho na obloze nalezneme téměř po celou noc, Saturn se nachází ráno nad jihovýchodním obzorem.

 V březnu dojde ke třem konjunkcím Měsíce s planetami. Dne 1. 3. ve 4 hodiny to bude konjunkce Měsíce s Venuší (Měsíc 10,6° jižně). Seskupení Měsíce, Venuše a Marsu uvidíme večer nad západním obzorem. V úterý 14. 3. ve 21 hodin se Měsíc ocitne v konjunkci s Jupiterem. Měsíc bude 1,8° severně a u Měsíce a Jupiteru spatříme nejjasnější hvězdu souhvězdí Panny – Spicu. Dne 29. 3. uvidíme večer nad západním obzorem seskupení Měsíce, Merkuru a Marsu, které bude viditelné po konjunkci Merkuru a Měsíce ve 13 hodin téhož dne.

Jarní rovnodennost nastává 20. března v 11 hodin 28 minut.

V neděli 26. března začíná platit středoevropský letní čas (SELČ). V tento den si ve 2 hodiny SEČ posuneme hodiny na 3 hodiny SELČ.

Únor 2017

 Únorové večerní obloze dál vévodí Venuše, která dosahuje maximální jasnosti -4,6 mag v pátek 17. 2. a Mars, který svítí vysoko nad jihozápadním obzorem. Jupiter spatříme většinu noci kromě večera a Saturn je na obloze ranní, nízko nad jihovýchodním obzorem.

 Seskupení Měsíce, Jupiteru a Spiky bude pozorovatelné 15. a 16. 2. ve druhé polovině noci, po konjunkci Jupiteru s Měsícem, k níž dojde 15. 2. v 17 hodin (Měsíc 2,0° severně).

 V pondělí 27. 2. v 1 hodinu nastane konjunkce Marsu s Uranem. Mars se bude nacházet 0,6° severně a planety budeme moci pozorovat 26. 2. večer před konjunkcí nad západním obzorem.

 Kometa 45P/Honda-Mrkos-Pajdušáková prošla přísluním sice už v roce 2016, ale nejlepší pozorovací podmínky ji čekají až v tom letošním. Dne 11. 2. projde jen 0,084 AU od Země a měla by být ideální kometou pro malé dalekohledy.

 V únoru nastanou dvě zatmění, 11. 2. to bude polostínové zatmění Měsíce, u nás viditelné v celém svém průběhu a 26. 2. prstencové zatmění Slunce, u nás neviditelné.

 Časový průběh zatmění Měsíce:

Vstup Měsíce do polostínu 10. 2. 23 h 34 min
Střed zatmění 11. 2. 01 h 44 min
Výstup Měsíce z polostínu 11. 2. 03 h 54 min

Leden 2017

  Večerní oblohu počátku roku bezesporu ovládne Venuše, nejjasnější planeta sluneční soustavy. Dne 12. 1. ve 14 hodin se totiž dostane do maximální východní elongace a podmínky pro její pozorování budou optimální. Jasnost planety od začátku roku stoupá, maxima (-4,6 mag) dosáhne 17. 2. Na večerní obloze ji po celý leden bude dělat společnost druhá nejbližší planeta naší Země – Mars. Jeho jasnost dosahuje 0,8 mag a svítit bude vysoko nad jihozápadním obzorem. Největší planetu sluneční soustavy – Jupiter zastihneme na obloze ve druhé polovině noci. V polovině ledna ráno nízko nad jihovýchodním obzorem spatříme Merkur, planetu Slunci nejbližší, který je 19. 1. v 11 hodin v maximální západní elongaci. Společnost mu bude na obloze dělat Saturn – nejkrásnější planeta sluneční soustavy. Zatímco Merkur po elongaci rychle slábne a přestává být pozorovatelný, viditelnost Saturnu se naopak s koncem měsíce zlepšuje.

 V lednu dojde ke dvěma těsným konjunkcím planety Neptun. V neděli 1. 1. v 8 hodin to bude konjunkce Marsu s Neptunem, Mars bude 0,0° jižně a 12. 1. ve 23 nastane konjunkce Venuše s Neptunem, Venuše se bude nacházet 0,4° severně. Obě konjunkce se sice odehrají pod naším obzorem, ale extrémně těsná přiblížení planet bude možné pozorovat na obloze večer. Planeta Venuše (a ve druhém případě Mars) bude poblíž.

 Ve čtvrtek 19. 1. v 7 hodin bude v konjunkci Měsíc se Spicou,( Spica 5,5° jižně). Seskupení Měsíce, Spiky a Jupiteru bude pozorovatelné na ranní obloze.

 Maximum meteorického roje Kvadrantidy nastává v 15 hodin 3. ledna, tedy ve dne. Měsíc ale pozorování po půlnoci ze 3. na 4. 1. rušit nebude. Hodinová frekvence v maximu by měla dosáhnout 120 meteorů za hodinu.

 Ve středu 4. 1. v 16 hodin bude Země nejblíže ke Slunci, bude nás od něj dělit pouhých 147,1 milionu kilometru.  

Prosinec 2016

 Na prosincové obloze jsou planety umístěné stejně jako v listopadu, tedy vysoko nad jihovýchodním obzorem spatříme ráno Jupiter a nad jihozápadním obzorem září Venuše. Její jasnost dosahuje -4,3mag a v její blízkosti se nachází planeta Mars.

Dne 13. 12. v 7 hodin dojde ke konjunkci Měsíce s Aldebaranem, (Aldebaran 0,3° severně). Zákryt těles se odehraje se západem Aldebaranu pod obzor.

Na Silvestra 31. 12. budeme svědky těsného přiblížení Marsu k Neptunu. Tělesa bude od sebe dělit jen 0,02°. Konjunkce nastává až na Nový rok pod naším obzorem.

Maximum meteorického roje Geminidy má nastat 14. 12. v 1 hodinu. Měsíc v úplňku bude pozorování značně rušit. Maximální hodinová frekvence by měla dosáhnout 120 meteorů za hodinu.

Zimní slunovrat nastává 21. 12. v 11 hodin 43 minut.

Listopad 2016

 Vysoko nad jihovýchodním obzorem září ráno planeta Jupiter. Na večerní obloze nalezneme nad jihozápadním obzorem Venuši a vysoko nad jihozápadním obzorem Mars.

 Dne 15. 11. v 17 hodin dojde k těsné konjunkci Měsíce s Aldebaranem, Aldebaran bude 0,5° severně. Ke konjunkci dojde 15 minut před východem Aldebaranu nad obzor.

Říjen 2016

 Na říjnové ranní obloze bude v první polovině měsíce nad východním obzorem pozorovatelný Merkur a ve druhé polovině měsíce ho zde vystřídá planeta Jupiter. Večerní oblohu bude zdobit nad jihozápadním obzorem Mars a nízko nad západním obzorem Venuše se Saturnem.

V úterý 11. 10. v 11 hodin nastane těsná konjunkce Merkuru s Jupiterem, Merkur bude 0,8° severně. Obě planety spatříme na ranní obloze nad východním obzorem a jasnost Merkuru bude dosahovat -1,1mag.

V říjnu dojde ke dvěma konjunkcím Měsíce. Dne 19. 10. v 9 hodin to bude těsná konjunkce s Aldebaranem, (Měsíc 0,3° severně) a 28. 10. ve 12 hodin s planetou Jupiter, (Měsíc 0,6° severně). Konjunkce se odehrají za dne, ale přibližování těles bude možné spatřit ráno před konjunkcí.

Dne 30. 10. bude v konjunkci Venuše se Saturnem, (Venuše 3° jižně). Úkaz se odehraje pod naším obzorem, ale přiblížení planet budeme moci pozorovat na večerní obloze.

V neděli 30. 10. končí platnost středoevropského letního času (SELČ). V tento den si ve 3 hodiny SELČ vrátíme hodinky zpět na 2 hodiny SEČ.

Září 2016

 V září budeme mít nejlepší příležitost k pozorování Merkuru na ranní obloze. Koncem měsíce ho spatříme nad východním obzorem. K největší západní elongaci dojde 28. 9. ve 21 hodin a ráno poté bude planeta 11° nad východním obzorem a navíc v konjunkci s Měsícem. Jasnost planety bude -0,5mag a ještě poroste. Planety Mars a Saturn spatříme večer nad jihozápadním obzorem a koncem měsíce se k nim připojí Venuše, která bude ale nízko nad obzorem západním.

 V září dojde ke třem konjunkcím Měsíce. Dne 8. 9. ve 20 hodin to bude konjunkce s Antarem, Antares se bude nacházet 9,1° jižně, ve středu 21. 9. ve 23 hodin konjunkce s Aldebaranem (Aldebaran 0,6° severně) a 29. 9. v 10 hodin s planetou Merkur, Měsíc se bude nacházet 1,3° jižně. Seskupení Měsíce, Saturnu, Marsu a Antara budeme moci pozorovat 8. 9. na večerní obloze.

 V září nastanou dvě zatmění, 1. 9. to bude prstencové zatmění Slunce, které od nás nebude pozorovatelné a 16. 9. polostínové zatmění Měsíce u nás viditelné v podstatě v celém svém průběhu. Polostínové zatmění Měsíce je ale bohužel úkaz málo nápadný, zpozorovat můžeme pouze ztmavnutí severovýchodního okraje měsíčního disku.


Časový průběh zatmění:

Vstup Měsíce do polostínu:       17 h 55 min
Východ Měsíce:                        18 h 10 min
Střed zatmění:                         19 h 54 min
Výstup Měsíce z polostínu:        21 h 54 min


Podzimní rovnodennost nastává 22. 9. v 15 hodin 20 minut.

Srpen 2016

 Srpnovou večerní oblohu opustil Jupiter, spatříme už pouze Mars a Saturn nad jihozápadním obzorem.

 Dne 24. 8. ve 12 hodin bude Mars v konjunkci se Saturnem (Mars 4,4° jižně) a v 18 hodin s Antarem (Antares 1,8° jižně). Seskupení Marsu, Saturnu a Antara je pozorovatelné večer na jihozápadě a budeme ho moci pozorovat až do konce září.

 Perseidy mají maximum 12. 8. ve 14 hodin. Průměrná hodinová frekvence v maximu je 150 meteorů.  

Červenec 2016

 Na červencové večerní obloze zůstává stále trio Mars, Jupiter a Saturn. Mars uvidíme v první polovině noci, Jupiter jen večer nad západním obzorem a Saturn po většinu noci kromě rána.

 Dne 2. 7. ve 4 hodiny nastane těsná konjunkce Měsíce s Aldebaranem, Aldebaran bude pouze 0,4° severně a ve čtvrtek 28. 7. ve 4 hodiny dojde ke konjunkci Saturnu s Antarem (Antares 6,2° jižně). Seskupení Marsu, Saturnu a Antara budeme moci pozorovat večer na jihozápadě.

 V pondělí 4. 7. v 17 hodin bude Země nejdále od Slunce, a to 152,1 milionu kilometru.  

Červen 2016

 Červen bude měsícem opozice Saturnu. Dochází k ní 3. 6. v 8 hodin a v 11 hodin se planeta nachází Zemi nejblíže (9,015 AU). Saturn uvidíme celou noc a jeho jasnost bude 0,0 mag. Mars po opozici uvidíme na obloze po většinu noci kromě rána a Jupiter už jen v první polovině noci.

Dne 26. 6. v 0 hodin dojde k zákrytu Neptunu Měsícem.

Letní slunovrat nastává 20. 6. v 23 hodin 34 minut.  

Květen 2016

 Květnová obloha bude patřit Marsu. Na obloze ho spatříme po celou noc, protože na 22. 5. 12 hodin připadá jeho opozice se Sluncem. Jedná se o blízkou opozici (planeta je při ní blízko Slunce), ale bude nízko nad obzorem. Mars se Zemi nejvíce přiblíží na 0,503 AU v pondělí 30. 5. ve 23 hodin. Planeta kolem opozice kulminuje 18,5° nad obzorem, dosahuje jasnosti -2,1 mag a nedaleko ní můžeme vyhledat Saturn a Antares. Saturn bude na obloze také po celou noc, protože se blíží jeho opozice a Jupiter je vidět většinu noci kromě rána.

V pondělí 9. 5. v 16 hodin bude Merkur v dolní konjunkci. V takovém případě je planeta zcela nepozorovatelná. Spatříme ji pouze tehdy, pokud se nachází v blízkosti uzlu své dráhy a navíc pouze jako černou tečku přecházející přes Slunce. Přechod Merkuru přes sluneční disk je úkaz odehrávající se asi 14x za století. Naposledy jsme ho od nás mohli pozorovat 7. 5. 2003 a ten příští připadá na 11. listopadu 2019. Ten letošní budeme moci pozorovat téměř v celém průběhu. Začne krátce po poledni vysoko nad jižním obzorem a budeme ho moci pozorovat do západu Slunce. Až bude Merkur sluneční disk opouštět, bude už Slunce pod naším obzorem.


Časový průběh přechodu Merkuru přes Slunce:
1. kontakt: 12 h 12,1 min
2. kontakt: 12 h 15,3 min
střed: 15 h 56,1 min
západ Slunce: 19 h 31 min
3. kontakt:  19 h 37,3 min
4. kontakt:  19 h 40,5 min

Duben 2016

 Nejlepší pozorovací podmínky tohoto roku nastávají pro planetu Merkur v dubnu, protože na 18. 4. 15 hodin připadá jeho maximální východní elongace. Spatříme ho v polovině měsíce večer nad západním obzorem. Na počátku měsíce má jasnost -1,5 mag, postupně slábne, ale stoupá jeho výška nad obzorem. V polovině dubna na konci občanského soumraku je 12° nad západním obzorem a jasnost je -0,3 mag. Jeho jasnost i výška bude postupně klesat a po 23. 4. období jeho viditelnosti končí. Planetu Mars nejlepší pozorovací podmínky teprve čekají. V dubnu ho ale spatříme kromě večera po celou noc. Jupiter je na obloze naopak po celou noc kromě jitra a Saturn ve druhé polovině noci.

Dne 6. 4. v 9 hodin nastane konjunkce Měsíce s Venuší, Měsíc se bude nacházet 0,2° jižně. Zákryt nastane nad obzorem za dne.

V pondělí 11. 4. v 0 hodin bude Měsíc v konjunkci s Aldebaranem, (Měsíc 0,5° severně). Konjunkce se odehraje pod naším obzorem, ale přiblížení těles bude pozorovatelné 10. 4. před půlnocí.

Březen 2016

Březnové obloze bude vévodit Jupiter, neboť je 8. 3. ve 12 hodin v opozici se Sluncem a bude tedy pozorovatelný po celou noc. K Zemi se nejvíce přiblíží v 19 hodin, a to na 4,435 AU, jeho jasnost dosáhne -2,5 mag a vrcholí 46° nad obzorem. Ve druhé polovině noci budeme moci spatřit Mars a Saturn, Mars ale pouze nízko nad západním obzorem.

V březnu nastanou dvě zatmění, 9. 3. to bude úplné zatmění Slunce a 23. 3. polostínové zatmění Měsíce. Ani jedno zatmění ale bohužel není pozorovatelné z našeho území.

Jarní rovnodennost nastává 20. 3. v 5 hodin 30 minut.

V neděli 27. 3. začíná platit středoevropský letní čas (SELČ). V tento den si ve 2 hodiny SEČ posuneme hodiny na 3 hodiny SELČ.  

Únor 2016

 Únorová večerní obloha bude bohužel bez planet. Jupiter před opozicí je pozorovatelný po celou noc kromě večera. Venuši spatříme už jen počátkem měsíce ráno nad jihovýchodním obzorem, během měsíce přestává být pozorovatelná. Mars je spolu se Saturnem také na obloze ranní, spatříme je vysoko nad východním a jihovýchodním obzorem.

Leden 2016

 Na počátku roku na večerní obloze spatříme pouze Merkur, planetu Slunci nejbližší. Její maximální východní elongace nastala 29. 12., a proto bude pozorovatelná na začátku měsíce večer nízko nad jihozápadním obzorem. Všechny ostatní planety viditelné pouhým okem (a známé středověkých hvězdářům) si daly dostaveníčko na obloze ranní. Venuše dosahuje jasnosti -4,1 mag a na počátku občanského soumraku ji nalezneme16° nad jihovýchodním obzorem. Jasnost planety Mars bude v tuto dobu 1,2 mag a na začátku nautického soumraku se bude nacházet 30° nad jižním obzorem. Největší planeta sluneční soustavy, Jupiter, je na obloze kromě večera po celou noc. Saturn bude nad jihovýchodním obzorem, jeho viditelnost se postupně zlepšuje.

 Seskupení Měsíce, Venuše a Saturnu budeme moci pozorovat ráno 7. 1. nad jihovýchodním obzorem nedaleko hvězdy Antares.
V sobotu 9. 1. v 5 hodin nastane těsná konjunkce Venuše se Saturnem. Saturn se bude nacházet 0,1° jižně. Tělesa ale nad obzor vycházejí až asi čtvrt hodiny po konjunkci.

 Dne 20. 1. v 5 hodin bude Měsíc v konjunkci s Aldebaranem, Aldebaran nalezneme 0,2° severně a přibližování těles bude pozorovatelné po půlnoci nad západním obzorem.
 
 Maximum meteorického roje Kvadrantidy nastává v 9 hodin 4. ledna. Hodinová frekvence by měla dosáhnout 120 meteorů za hodinu.

 V neděli 3. 1. v 0 hodin bude Země nejblíže ke Slunci, bude nás od něj dělit pouhých 147,1 milionu kilometru.

 Jednou z nejjasnějších komet roku se zřejmě stane dlouhoperiodická kometa C/2013 US10 (Catalina). Nejblíže k Zemi bude 17. ledna (0,72 AU) a její jasnost by měla být na hranici pozorovatelnosti pouhým okem (5,5 mag).

Prosinec 2015

Na prosincové večerní obloze spatříme až koncem měsíce nad jihozápadním obzorem Merkur. Při maximální východní elongaci, která nastává 29. 12. ve 3 hodiny bude planeta na konci občanského soumraku ve výšce 6° nad jihozápadním obzorem a její jasnost bude dosahovat −0,4 mag.
Venuše
, Mars, Jupiter a Saturn jsou na obloze ranní. Venuši nalezneme nad jihovýchodním obzorem. Na konci roku bude počátkem nautického soumraku 13° nad jihovýchodem a vysoká jasnost −4,1 mag z ní učiní nepřehlédnutelný objekt. V její blízkosti se bude nacházet i Saturn.
Jupiter bude v prosinci pozorovatelný ve druhé polovině noci, na konci roku vychází už před 23. hodinou. Jasnost Marsu koncem roku stoupne na 1,2 mag a na počátku nautického soumraku se bude nacházet 30° nad jižním obzorem.

Dne 6. 12. ve 2 hodiny nastane pod naším obzorem těsná konjunkce Měsíce s Marsem (Měsíc 0,6° jižně). Dvojici těles spatříme krátce po konjunkci nad východním obzorem.
V předvečer Štědrého dne, 23. 12. ve 20 hodin, budeme moci pozorovat zákryt Aldebaranu Měsícem, který se odehraje vysoko nad naším obzorem.

Maximum meteorického roje Geminidy má nastat 14. 12. v 19 hodin. Měsíc pár dní po novu nebude pozorování rušit. Maximální hodinová frekvence by měla dosáhnout 120 meteorů za hodinu.

Zimní slunovrat nastává 22. 12. v 5 hodin 47 minut.

Listopad 2015

Na listopadové večerní obloze planety bohužel zcela chybí. Ráno můžeme pozorovat Venuši, Mars a Jupiter.

Dne 3. 11. ve 2 hodiny dojde ke konjunkci Venuše s Marsem (Venuše 0,7° jižně). Na ranní obloze budeme moci pozorovat seskupeníVenuše, Marsu a Jupiteru, k němuž se v období od 6. do 8. 11. přidá ještě Měsíc. Konjunkce Měsíce s Jupiterem nastává 6. 11. v 16 hodin (Měsíc 3° jižně). V pondělí 30. 11. ve 3 hodiny bude Venuše v konjunkci se Spicou. (Venuše 4,2° severně). Planeta bude v blízkosti hvězdy pozorovatelná ráno na jihovýchodě.

Nejjasnější kometou roku 2015 by podle stávajících předpovědí měla být dlouhoperiodická kometa C/2013 US10 (Catalina). Přísluním ve vzdálenosti 0,8 au od Slunce projde 15. 11. a až do průchodu přísluním bude pozorovatelná jen z jižní polokoule. Od nás by poprvé měla být pozorovatelná kolem 25. 11. ráno nízko nad jihovýchodním obzorem na rozhraní souhvězdí Vah a Panny. V té době by se její jasnost mohla pohybovat kolem 5,5 mag.

datum vzdálenost (au) magnituda čas azimut výška
21. 11. 0,829 3,8 6:05 300°
26. 11. 0,845 3,8 6:12 304°
1. 12. 0,872 3,8 6:18 309° 14°
6. 12. 0,907 3,9 6:23 313° 20°
11. 12. 0,949 3,9 6:28 317° 26°
16. 12. 0,997 3,9 6:32 331° 32°
21. 12. 1,050 4,0 6:35 326° 39°
26. 12. 1,108 4,0 6:37 330° 46°
31. 12. 1,167 4,0 6:38 335° 55°

Říjen 2015

Na večerní obloze je stále pouze Saturn. Spatříme ho v první polovině měsíce večer nízko nad jihozápadním obzorem, zapadá na konci nautického soumraku. Na ranní obloze budou zářit všechny ostatní planety viditelné pouhým okem – Merkur, Venuše, Marsa Jupiter. Merkur spatříme od 9. 10. ráno nad východním obzorem, na počátku občanského soumraku bude 7° nad obzorem a jeho jasnost bude 1,0 mag. Nadále bude zjasňovat a stoupat, při maximální západní elongaci 16. 10. v 5 hodin bude jeho jasnost −0,5 mag. V tuto dobu vychází na konci astronomické noci a počátkem občanského soumraku je 11° nad obzorem. Na konci října dosáhne jasnosti −1 mag. Počátkem listopadu jeho viditelnost končí. Venuše se nachází ráno vysoko nad východním obzorem. Při maximální západní elongaci (26. 10. v 8 hodin) vrcholí období nejlepší viditelnosti planety na ranní obloze. Vychází po 2. hodině a na počátku občanského soumraku se nachází 34° nad obzorem, v její blízkosti snadno vyhledáme Mars a Jupiter.

V době od 8. do 11. 10. budeme moci ráno na východě pozorovat seskupení Měsíce, Venuše, Marsu,Jupiteru a Merkuru v blízkosti hvězdy Regulus. Dne 17. 10. ve 24 hodin nastane těsná konjunkce Marsu s Jupiterem, Mars se bude nacházet 0,4° severně. V blízkosti bude Venuše. Planety budou pozorovatelné ráno nad východním obzorem. V neděli 25. 10. ve 21 dojde ke konjunkciVenuše s Jupiterem (Venuše 1° jižně). Přiblížení obou planet bude pozorovatelné na ranní obloze. Zákryt Aldebaranu Měsícempozorovatelný vysoko nad obzorem se odehraje 29. 10. ve 23 hodin.

V neděli 25. 10. končí platnost středoevropského letního času (SELČ). V tento den si ve 3 hodiny SELČ vrátíme hodinky zpět na 2 hodiny SEČ.

Září 2015

Na večerní obloze zůstává zcela osamocený Saturn, který spatříme nad jihozápadním obzorem. Merkur při maximální východní elongaci 4. 9. v 11 je zcela nepozorovatelný. Ranní oblohu zdobí Venuše, která v tomto roce dosahuje podruhé nejvyšší jasnosti (−4,5 mag dne 21. 9. ve 24 hodin), dále Mars, který se nachází nízko nad východním obzorem a Jupiter, který se vynoří ve druhé polovině září na ranní obloze nízko nad východním obzorem a doplní tak dvojici Marsu a Venuše.

Zákryt Aldebaranu Měsícem se odehraje 5. 9. více než hodinu po východu Slunce. Dne 10. 9. v 7 hodin dojde ke konjunkci Měsíce s Venuší, Měsíc se bude nacházet 2,1° severně. Seskupení Měsíce, Venuše a Marsu spatříme na ranní obloze. V pátek 25. 9. v 5 hodin bude Mars v konjunkci s Regulem (Mars 0,8° severně). Na ranní obloze tak budeme moci pozorovat Jupiter, Mars a Venušiv blízkosti Regulu.

V září dojde ke dvěma zatměním. Dne 13. 9. to bude částečné zatmění Slunce od nás nepozorovatelné a 28. 9. úplné zatmění Měsíce viditelné u nás skoro v celém svém průběhu, Měsíc zapadá nedlouho před koncem zatmění.

Časový průběh zatmění u nás
vstup Měsíce do polostínu 1 h 12 min
začátek částečného zatmění 2 h 07 min
začátek úplného zatmění 3 h 11 min
střed zatmění 3 h 47 min
konec úplného zatmění 4 h 23 min
konec částečného zatmění 5 h 27 min
východ Slunce 5 h 55 min
západ Měsíce 6 h 05 min
výstup Měsíce z polostínu 6 h 23 min

Úplné zatmění Měsíce 28. 9. 2015

 

Srpen 2015

Srpnové večerní obloze bude vévodit Saturn, který zde bude z planet docela sám. Planety Merkur, Venuše (dolní konjunkce 15. 8. ve 20 hodin) ani Jupiter (konjunkce se Sluncem 26. 8. ve 23 hodin) nespatříme. Mars se vynoří koncem měsíce ráno nízko nad východním obzorem.

Dne 9. 8. v 0 hodin dojde k zákrytu hvězdy Aldebaran Měsícem. Výstup Aldebaranu bude pozorovatelný nízko nad východním obzorem.

Perseidy mají maximum 13. 8. v 8 hodin. Průměrná hodinová frekvence v maximu je 100 meteorů. Měsíc krátce před novem nebude pozorování rušit.

Červenec 2015

I na červencové večerní obloze spatříme Venuši, Jupiter a Saturn. Venuše bude pozorovatelná v první polovině měsíce večer nízko nad západním obzorem, nejvyšší jasnosti dosahuje 9. 7. ve 23 hodin (−4,5 mag) a na konci července přestává být pozorovatelná. I Jupiter spatříme v první polovině měsíce večer nízko nad západním obzorem, počátkem měsíce zapadá spolu s Venuší na konci nautického soumraku. Saturn je na obloze po většinu noci kromě rána.

Dne 1. 7. v 9 hodin dojde ke konjunkci Venuše s Jupiterem (Venuše 0,3° severně). Přiblížení planet bude pozorovatelné v předvečer nízko nad západním obzorem. Dne 18. 7. večer se bude nízko nad západním obzorem opakovat seskupení Měsíce, Venuše a Jupiteru.
Konjunkce Měsíce s Jupiterem
nastává v 16 hodin, Měsíc bude 4,7° jižně.

V pondělí 6. 7. ve 21 hodin bude Země nejdále od Slunce, a to 152,1 milionu kilometru.

Červen 2015

Na červnové večerní obloze budeme moci pozorovat Venuši, Jupiter a Saturn. Venuše je večer nad západním obzorem. K největší východní elongaci planety dojde 6. 6. v 19 hodin a Venuše bude v tu dobu 45° od Slunce. Jupiter je také na večerní obloze nad západním obzorem. Saturn krátce po opozici můžeme pozorovat po celou noc. Merkur bude v maximální západní elongaci 24. 6. v 18 hodin a je ráno nad přesvětleným obzorem nepozorovatelný. Nespatříme ani Mars, který je 14. 6. v 17 hodin v konjunkci se Sluncem.

Ve dnech 19. až 21. 6. spatříme večer na západě v blízkosti hvězdy Regulus seskupení tří nejjasnějších těles noční oblohy – Měsíce,Venuše a Jupiteru. Ke konjunkci Měsíce s Venuší dojde 20. 6. v 7 hodin, Měsíc se bude nacházet 6,3° jižně.

Letní slunovrat nastává 21. 6. v 17 hodin 38 minut.

Květen 2015

I v květnu bude večerní obloze vévodit Merkur (v první polovině měsíce), Venuše a Jupiter. K této trojici se připojí ještě Saturn, pro který v květnu nastávají nejlepší pozorovací podmínky. Merkur nalezneme večer nad západním a severozápadním obzorem. Jeho maximální východní elongace nastává 7. 5. v 6 hodin. Planeta bude mít při východní elongaci jasnost už jen 0,4 mag, ale na konci občanského soumraku bude ještě 11° nad obzorem. V polovině května večerní viditelnost Merkuru končí. Venuše je pozorovatelná večer vysoko nad západním obzorem, její jasnost dosahuje na konci května −4,3 mag a zapadá půl hodiny před půlnocí. Jupiter spatříme v první polovině noci. Saturn bude na obloze po celou noc, neboť je 23. 5. ve 3 hodiny v opozici se Sluncem o 1 hodinu později se nejvíce přiblíží k Zemi, a to na 8,967 au. Jeho jasnost dosáhne 0 mag.

Venuši v blízkosti hvězdy Pollux spatříme večer na západě 29. 5. Ke konjunkci obou těles dojede 30. 5. v 1 hodinu. Venuše se bude nacházet 4° jižně.

Duben 2015

V dubnu nastanou letošní nejpříhodnější podmínky pro pozorování Merkuru na večerní obloze a planety Venuše, jejíž výborné pozorovací podmínky budou trvat i v následujícím měsíci. Období mimořádně dobré viditelnosti Merkuru na večerní obloze nastává po horní konjunkci (10. 4.). Jasnost planety kolem 20. 4. dosahuje −1,1 mag a nad západoseverozápadním obzorem ho nalezneme v sousedství Marsu. Venuše září večer vysoko nad západním obzorem, naproti tomu Mars se večer nachází nízko nad obzorem, zapadá s koncem nautického soumraku a od poloviny dubna je nepozorovatelný. Jupiter bude na dubnové obloze po celou noc kromě jitra a Saturn naopak po většinu noci kromě večera.

Dne 19. 4. v 15 hodin nastane konjunkce Měsíce s Merkurem, Měsíc se bude nacházet 4° jižně. Srpek Měsíce uvidíme večer nízko nad západním obzorem v blízkosti Merkuru a Marsu. Seskupení Měsíce, Venuše a Aldebaranu budeme moci spatřit večer na západě 21. 4., protože v 19 hodin dojde k těsné konjunkci Měsíce a Aldebaranu (Měsíc 0,3° severně) a ve 22 hodin bude Měsíc v konjunkci s Venuší (Měsíc 7,4° jižně). Přiblížení Merkuru a Marsu na večerní obloze (před konjunkcí, která nastane o půlnoci) budeme moci pozorovat 22. 4.

V sobotu 4. 4. nastane úplné zatmění Měsíce, které je od nás bohužel nepozorovatelné. Celý průběh zatmění bude možno pozorovat z východní poloviny Austrálie, Japonska, nejvýchodnějších oblastí Ruska a z oblastí v Tichém oceánu.

Březen 2015

Po celou noc budeme moci v březnu pozorovat Jupiter, který je po opozici se Sluncem. Večer nad západem bude svítit Venuše a nízko nad západním obzorem spatříme Mars, který bude na konci nautického soumraku pouze 8° vysoko. Saturn je v březnu pozorovatelný ve druhé polovině noci.

Venuše se v těsné konjunkci (0,1° jižně) s Uranem ocitne 4. 3. ve 20 hodin. Seskupení Měsíce, Venuše a Marsu bude pozorovatelné 22. 3. večer nízko nad západním obzorem. O půlnoci pak dojde ke konjunkci Měsíce s Venuší, Měsíc se bude nacházet 3,5° jižně.

V pátek 20. 3. nastane úplné zatmění Slunce, které bude od nás pozorovatelné v dopoledních hodinách dostatečně vysoko nad obzorem jako částečné. Pás totality prochází pozorovatelsky nepříliš příznivými oblastmi okolo Islandu a Grónska. Jako úplné se bude toto zatmění jevit ze severních oblastí Atlantiku a přilehlých částí Severního ledového oceánu, Faerských ostrovů a Špicberků. U nás bude velikost zatmění (v jednotkách slunečního průměru) v maximální fázi 0,738.

Jarní rovnodennost nastává 20. 3. ve 23 hodin 44 minut. V neděli 29. 3. začíná platit středoevropský letní čas (SELČ). V tento den si ve 2 hodiny SEČ posuneme hodiny na 3 hodiny SELČ.

Únor 2015

Únorové večerní obloze bude vévodit Jupiter. Dne 6. 2. v 19 hodin nastane jeho opozice se Sluncem, a planeta je proto pozorovatelná po celou noc. V 8 hodin se také nejvíce přiblíží k Zemi, a to na vzdálenost 4,346 au. Jeho jasnost dosahuje v té době −2,6 mag. PlanetyVenuši a Mars stále spatříme nad západním obzorem. Viditelnost Venuše se, na rozdíl od Marsu, nadále zlepšuje. Planeta Saturn stále zdobí oblohu ranní, neboť Merkur je při největší západní elongaci, která nastává 24. 2. v 17 hodin prakticky nepozorovatelný.

V sobotu 21. 2. v 1 hodinu bude Měsíc v konjunkci s Venuší (Měsíc 1,3° severně). Měsíc v blízkosti Venuše a Marsu spatříme 20. a 21. 2. večer nad západním obzorem. Dalekohledem lze poblíž vyhledat planetu Uran, jejíž konjunkce s Měsícem nastane pod naším obzorem o půlnoci z 21. na 22. 2.

Leden 2015

Počátek roku bude patřit terestrickým planetám. Na večerní obloze spatříme Merkur, Venuši i Mars. Merkur uvidíme večer nízko nad jihozápadním obzorem. Na 14. 1. (21 hodin) připadá jeho maximální východní elongace. K planetě Venuši se Merkur přiblíží na vzdálenost 0,7° o dva dny dříve (12. 1. v 6 hodin). Jeho jasnost je -0,7 mag, ale bude rychle klesat. Pozorovatelnost Merkuru končí 23. 1. Venuše, nejjasnější planeta, bude po celý měsíc večer nízko na jihozápadě (spolu s Merkurem), zapadá na konci nautického soumraku. I Mars spatříme večer nad jihozápadním obzorem. Počátkem ledna se bude na konci nautického soumraku nacházet 16° nad obzorem a zapadat před 20. hodinou. Jupiter, budeme moci pozorovat po celou noc kromě večera, neboť se blíží k opozici se Sluncem. Saturn zdobí oblohu ranní. Snadno ho nalezneme nad jihovýchodem, na konci astronomické noci bude 9,5° nad obzorem. Jeho viditelnost se postupně zlepšuje.

Seskupení Měsíce, Venuše a Marsu budeme moci pozorovat večer 21. 1. Poblíž Marsu lze dalekohledem vyhledat Neptun a nízko nad obzorem Merkur.

Maximum meteorického roje Kvadrantidy nastává ve 3 hodiny 4. ledna s Měsícem v blízkosti úplňku. Hodinová frekvence by měla dosáhnout 140 meteorů za hodinu.

V neděli 4. 1. v 7 hodin bude Země nejblíže ke Slunci, bude nás od něj dělit pouhých 147,1 milionu kilometru.

Prosinec 2014

Na prosincové večerní obloze, nízko nad jihozápadním obzorem, budeme moci pozorovat planety Venuši a Mars. Jupiter bude na obloze většinu noci kromě večera a Saturn spatříme ráno, nízko nad jihovýchodním obzorem.

Maximum meteorického roje Geminidy má nastat 14. 12. ve 13 hodin. Měsíc v poslední čtvrti bude pozorování značně rušit. Maximální hodinová frekvence by měla dosáhnout 120 meteorů za hodinu.

Zimní slunovrat nastává 22. 12. v 0 hodin 2 minuty.

Listopad 2014

V listopadu večer nízko nad jihozápadním obzorem budeme moci pozorovat Mars. Ve druhé polovině noci spatříme Jupiter. Pro Merkur nastává 1. 11. ve 14 hodin nejlepší letošní západní elongace. Při ní bude planeta pozorovatelná ráno. V okamžiku západní elongace bude její jasnost činit -0,5 mag a planeta bude ještě zjasňovat. Kolem 20. 11. její viditelnost končí.

Říjen 2014

Mars a Saturn jsou stále na obloze večerní, oba nízko nad jihozápadním obzorem a Saturn navíc pouze počátkem měsíce. Ve druhé polovině noci je v říjnu pozorovatelný Jupiter. Merkur lze spatřit od 25. 10., kdy jeho jasnost bude 0,9 mag a bude vycházet na konci občanského soumraku.

Dne 25. 10. v 18 hodin dojde ke konjunkci Měsíce se Saturnem, Měsíc se bude nacházet 0,2° severně. Zákryt Saturnu Měsícem by za příznivých podmínek mohl být pozorovatelný ze západní poloviny České republiky těsně nad obzorem.

Ani říjnová zatmění – 8. 10. úplné zatmění Měsíce a 23. 10. částečné zatmění Slunce – nebudou z našeho území pozorovatelná.

V neděli 26. 10. končí platnost středoevropského letního času (SELČ). V tento den si ve 3 hodiny SELČ vrátíme hodinky zpět na 2 hodiny SEČ.

Září 2014

I v září budou planety Mars a Saturn na obloze večerní, nízko nad jihozápadním obzorem. Jupiter spatříme ráno na východě a Venuši v první polovině měsíce také ráno nízko nad východním obzorem.

Dne 28. 9. v 5 hodin bude Měsíc v konjunkci se Saturnem, Měsíc se bude nacházet 0,2° severně. Seskupení Měsíce, Saturnu, Marsu v blízkosti hvězdy Antares uvidíme ve dnech 27. až 29. 9. večer nad jihozápadním obzorem. Poblíž můžeme za pomoci triedru vyhledat trpasličí planetu Ceres a planetku Vesta.

Podzimní rovnodennost nastává 23. 9. ve 3 hodiny 28 minut.

Srpen 2014

Planety Mars a Saturn spatříme na srpnové večerní obloze nízko nad jihozápadním obzorem. Planety Venuše a Jupiter budou naopak na obloze ranní nízko nad obzorem východním. Jupiter ale až ve druhé polovině měsíce.

Večer na jihozápadě ve dnech 2. až 4. 8. bude pozorovatelné seskupení Měsíce, Marsu, Spiky a Saturnu.

Dne 18. 8. v 6 hodin nastane těsná konjunkce Venuše s Jupiterem, Venuše bude pouhé 0,2° severně. Přiblížení planet budeme moci sledovat ráno před východem slunce nad východním obzorem.

Ke konjunkci Měsíce s Jupiterem dojde 23. 8. v 16 hodin, Měsíc bude 6,1° jižně. Seskupení Měsíce, Jupiteru a Venuše uvidíme 23. a 24. 8. ráno, nízko nad východním obzorem.

V pondělí 25. 8. ve 21 hodin dojde ke konjunkci Marsu se Saturnem, Mars se bude nacházet 3,4° jižně.

Dne 31. 8. večer nad jihozápadním obzorem budeme moci pozorovat velmi těsné seskupení Měsíce, Saturnu a Marsu. Konjunkce Měsíce se Saturnem nastane ve 21 hodin a Měsíc bude 0,5° jižně.

Perseidy mají maximum 13. 8. ve 2 hodiny. Průměrná hodinová frekvence v maximu je 70 meteorů. Měsíc po úplňku ale bude pozorování značně rušit.

Červenec 2014

Mars a Saturn spatříme v červenci na obloze večer. Mars bude nad jihozápadním obzorem a jeho jasnost klesá ke kladné magnitudě. Saturn bude pozorovatelný v první polovině noci. Na obloze ranní bude spolu s Venuší ve druhé polovině měsíce planeta Merkur. Pozorovací podmínky ale nebudou optimální, Venuše bude nízko nad severovýchodním obzorem a Merkur bude na přesvětlené obloze obtížně pozorovatelný, v ranních červáncích nízko nad severovýchodním obzorem bude zanikat.

V první polovině noci ve dnech 5. až 8. 7. bude pozorovatelné seskupení Měsíce, Marsu, Spiky a Saturnu.

Dne 14. 7. ve 4 hodiny nastane nejtěsnější letošní konjunkce Marsu se Spikou, Mars bude 1,3° severně. Přiblížení těles bude nejlépe pozorovatelné 13. 7. večer na jihozápadě.

Seskupení Měsíce, Venuše a Merkuru uvidíme na obloze ve dnech 24. a 25. 7. v ranních červáncích.

V pátek 4. 7. v 1 hodinu bude Země nejdále od Slunce, a to 152,1 milionu kilometru.

Červen 2014

Na červnové večerní obloze můžeme pozorovat Saturn, který je po opozici se Sluncem, takže ho uvidíme po většinu noci kromě rána, Mars, který bude na obloze po celou první polovinu noci a Merkur, který spatříme počátkem měsíce večer, nízko nad západním obzorem. Venuše je viditelná ráno, nízko nad východním obzorem.

V první polovině noci ve dnech 7. až 10. 6. bude pozorovatelné seskupení Měsíce, Marsu, Spiky a Saturnu.

Dne 24. 6. v 16 hodin nastává konjunkce Měsíce s Venuší, Měsíc se bude nacházet 1,9° jižně. Ve dnech 24. a 25. 6. ráno nad východním obzorem spatříme severně od Měsíce a Venuše otevřenou hvězdokupu Plejády (M45).

Letní slunovrat nastává 21. 6. v 11 hodin 51 minut.

Květen 2014

V květnu nastávají nejlepší pozorovací podmínky pro Merkur a Saturn. Saturn je 10. 5. v 19 hodin v opozici se Slunce a pozorovatelný je tedy po celou noc. O dvě hodiny později se přiblíží k Zemi na 8,9 AU a jeho jasnost bude 0,1 mag. Pro Merkur v květnu nastávají letošní nejvýhodnější pozorovací podmínky při východní elongaci, a to 25. 5. v 8 hodin. Ve středu 7. 5. bude jeho jasnost dosahovat -1,2 mag. Při maximální východní elongaci sice klesá na 0,6 mag, ale na konci občanského soumraku se bude nacházet ještě 10° nad severozápadním obzorem. Viditelnost Merkuru koncem května pomalu končí. Mars, který je po opozici se Sluncem, je na obloze po celou noc kromě jitra, Venuši nalezneme ráno, nízko nad východním obzorem.

Ve dnech 10. až 14. 5. bude po celou noc pozorovatelné seskupení Měsíce, Marsu, Spiky a Saturnu.

Duben 2014

V dubnu, 8. 4. ve 22 hodin, dojde k opozici Marsu a pro pozorování planety tak nastanou nejlepší podmínky. V pondělí 14. 4. ve 14 hodin bude navíc Mars Zemi nejblíže. Obě tělesa bude dělit vzdálenost 0,618 AU a jasnost planety dosáhne -1,5 mag. Na večerní obloze ještě spatříme Jupiter, který je pozorovatelný v první polovině noci. Saturn můžeme vidět většinu noci kromě večera. Venuše je stále na obloze ranní, nízko nad východním obzorem.

Ve dnech 14. až 18. 4. bude po celou noc pozorovatelné seskupení Měsíce, Marsu, Spiky a Saturnu.

V dubnu nastanou dvě zatmění. K úplnému zatmění Měsíce dojde 15. 4., k prstencovému zatmění Slunce 29. 4. Ani jedno zatmění však od nás nebude pozorovatelné ani jako částečné.

Březen 2014

Jupiter budeme moci v březnu pozorovat po většinu noci kromě rána, Mars naopak po celou noc kromě večera. Ve druhé polovině noci spatříme planetu Saturn a Venuše je stále dominantou oblohy ranní. Dne 22. 3. ve 20 hodin se bude nacházet v největší západní elongaci.

Seskupení Měsíce, Marsu, Spiky a Saturnu bude pozorovatelné ve dnech 18. až 22. 3. ve druhé polovině noci na jihu a jihozápadě. Na jihovýchodě ráno spatříme Venuši.

Dne 21. 3. ve 4 hodiny dojde k těsné konjunkci Měsíce se Saturnem. Měsíc se bude nacházet 1,1° jižně.

Jarní rovnodennost nastává 20. 3. v 17 hodin 56 minut.

V neděli 30. 3. začíná platit středoevropský letní čas (SELČ). V tento den si ve 2 hodiny SEČ posuneme hodiny na 3 hodiny SELČ.

Únor 2014

I v únoru bude dominantou na večerní obloze planeta Jupiter, která je po opozici se Sluncem a bude pozorovatelná po celou noc kromě jitra. Počátkem února večer ještě spatříme Merkur, planetu Slunci nejbližší. Ve druhé polovině noci se k Jupiteru přidají ještě planety Mars a Saturn.

Ranní obloze bude bezpochyby vévodit Venuše, kterou nalezneme nad jihovýchodním obzorem. Dne 15. 2. dosahuje maximální jasnosti (-4,6 mag), takže ji na obloze rozhodne nepřehlédneme.

Seskupení Měsíce, Marsu, Spiky a Saturnu budeme moci pozorovat 19. až 22. 2. ráno na jihu a jihozápadě. Jihovýchodu bude vévodit Venuše.

Dne 26. 2. v 5 hodin 39 minut dojde nízko nad jihovýchodním obzorem k velmi těsné konjunkci Měsíce s Venuší, Měsíc se bude nacházet 0,6° jižně.

Leden 2014

Počátek roku bude patřit největší planetě sluneční soustavy, Jupiteru, který je 5. 1. ve 22 hodin v opozici se Sluncem a pro její pozorování tedy nastávají nejlepší podmínky. O den dříve, 4. 1. v 19 hodin, bude tato planeta Zemi nejblíže. Od nás ji bude dělit vzdálenost 4,21 AU a bude dosahovat jasnosti -2,7 mag. Na začátku ledna večer nízko nad jihozápadem můžeme spatřit nejjasnější planetu sluneční soustavy – Venuši. Dne 11. 1. ve 13 hodin nastává její dolní konjunkce se Sluncem, planeta tedy nebude v tuto dobu pozorovatelná a na konci ledna se objeví jako jitřenka na obloze ranní. V pátek 10. 1. ve 21 hodin bude Venuše Zemi nejblíže, a to 0,266 AU. Nejbližší planetu ke Slunci, Merkur, spatříme koncem měsíce večer nad jihozápadním obzorem. Dne 31. 1. v 10 hodin bude v největší východní elongaci a jeho jasnost dosahující -1 mag bude ale rychle slábnout a pozorovatelnost planety končí počátkem února. Mars bude na začátku roku pozorovatelný ve druhé polovině noci, vychází po půlnoci. Saturn spatříme ráno nad jihovýchodním obzorem, jeho viditelnost se bude postupně zlepšovat.

Seskupení Měsíce, Marsu, Spiky a Saturnu budeme moci pozorovat ráno na jihovýchodě a jihu v době od 23. do 26. 1.

Příznivé pozorovací podmínky má letos meteorický roj Kvadrantidy. Maximum nastává před půlnocí 3. ledna (21 hodin) a Měsíc pozorování nebude rušit. Hodinová frekvence by měla dosáhnout 130 meteorů za hodinu.

V sobotu 4. 1. ve 12 hodin bude Země nejblíže ke Slunci, bude nás od něj dělit pouhých 147,1 milionu kilometru.

Prosinec 2013

Na prosincové večerní obloze spatříme dvě nejjasnější planety – Venuši a Jupiter. Planeta Venuše září nad jihozápadním obzorem a 7. 12. dosahuje maximální jasnosti -4,7 mag. Jupiter je před opozicí se Sluncem, je na obloze po celou noc a dosahuje jasnosti -2,7 mag. Mars je pozorovatelný ve druhé polovině noci, na počátku astronomického soumraku kulminuje 37° nad obzorem. Merkur je viditelný počátkem měsíce ráno nízko nad jihovýchodním obzorem a v blízkosti se vyskytuje i Saturn. V neděli 1. 12. ráno nad jihovýchodním obzorem, před konjunkcí Měsíce se Saturnem (v 10 hodin, Měsíc 2,1° jižně) se k nim navíc přidá tenký srpek Měsíce.

Maximum meteorického roje Geminidy má nastat 14. 12. v 7 hodin. Pozorování ale bude rušit Měsíc blížící se k úplňku. Maximální hodinová frekvence by měla dosáhnout 120 meteorů za hodinu.

Zimní slunovrat nastává 21. prosince ve 18 hodin 10 minut.

Rok 2013 nám na obloze jistě chystá spoustu zajímavého. Pozorování planet, ale příliš nepřeje. Nejlepší pozorovací podmínky pro planetu Merkur nastanou už v únoru. Pro Venuši není rok 2013 příliš pozorovatelsky výhodný. Na začátku roku ji spatříme jako jitřenku, ale od konce ledna do května nebude pozorovatelná vůbec. Poté se přesune na večerní oblohu, ale bude jen nízko nad obzorem. Dobré podmínky pro její pozorování nastanou až na přelomu listopadu a prosince. U Marsu ani Jupiteru letos bohužel opozice, tedy nejlepší pozorovací poloha, nenastává. Pěknou podívanou nám ale nabídne Saturn, jehož prstence pozorujeme ze severní strany, jsou už dost otevřené a do roku 2017 se budou stále rozevírat. Ani na pozorovatelná zatmění není rok 2013 příliš bohatý. V tomto roce sice dojde k pěti zatměním (dvě zatmění Slunce a tři Měsíce), ale jen dvě budou viditelná od nás a doporučit k pozorování lze pouze jedno – částečné zatmění Měsíce 25. dubna. Hlavním trhákem roku budou ale bezesporu komety. S napětím budeme očekávat, jestli se potvrdí předpovědi dvou jasných komet a jestli skutečně kometa C/2012 S1 (ISON) bude v našich zeměpisných šířkách pozorovatelná za bílého dne.

Listopad 2013

Večerní obloze stále vévodí Venuše, která je 1. 11. v 9 hodin v maximální východní elongaci a nad obzorem ji můžeme spatřit i během astronomické noci. Jupiter lze pozorovat většinu noci kromě večera a Mars ve druhé polovině noci. Saturn a Merkur jsou spolu na obloze ranní. Merkur je 18. 11. ve 4 hodiny v maximální západní elongaci a v tuto dobu nastávají nejpříznivější podmínky tohoto roku pro jeho spatření na ranní obloze. Na začátku občanského soumraku je planeta 11° nad jihovýchodním obzorem a období její viditelnosti potrvá od 9. 11. do 7. 12.

V úterý 26. 11. ve 3 hodiny nastává konjunkce Merkuru se Saturnem, Merkur bude 0,3° jižně. Krátce po konjunkci spatříme obě planety ráno nad jihovýchodním obzorem.

Dne 3. 11. dojde k hybridnímu zatmění Slunce, které nebude u nás pozorovatelné ani jako částečné. Tato vzácná kombinace úplného a prstencového zatmění bude pozorovatelná z pásu táhnoucího se přes Atlantický oceán a rovníkové oblasti Afriky.

V listopadu by měla být pouhým okem pozorovatelná kometa C/2012 S1 (ISON), která po průchodu přísluním zamíří téměř kolmo k ekliptice směrem na sever a stane se tak pozorovatelnou téměř výhradně ze severní polokoule. V první polovině prosince by mohla mít velmi dlouhý chvost.

Říjen 2013

Na večerní obloze zůstala osamocená Venuše nízko nad jihozápadním obzorem. Jupiter je pozorovatelný většinu noci kromě večera a Mars svítí ráno vysoko na východě.

Dne 15. 10. ve 13 hodin dojde k těsné konjunkci Marsu s nejjasnější hvězdou souhvězdí Lva – Regulem, Mars bude 0,95° severně.

Dne 18. 10. nastane polostínové zatmění Měsíce, které bude u nás viditelné v celém svém průběhu. Vzhledem k tomu, že pokles jasu Měsíce je při polostínovém zatmění takřka nepostřehnutelný, nemůžeme toto zatmění doporučit k pozorování.

V neděli 27. října končí platnost středoevropského letního času (SELČ). V tento den si ve 3 hodiny SELČ vrátíme hodinky zpět na 2 hodiny SEČ.

Září 2013

Na večerní obloze nízko nad jihozápadním obzorem září Venuše a poblíž nalezneme i planetu Saturn. Jupiter lze pozorovat ve druhé polovině noci a Mars ráno na východě.

Po konjunkci Měsíce s Marsem (Měsíc 6,5° jižně), která nastane 2. 9. v 6 hodin budeme moci pozorovat seskupení Měsíc, Jupiter a Mars na ranní obloze.

Dne 8. 9. ve 22 hodin bude Měsíc v konjunkci s Venuší, Venuše se bude nacházet 1,2° severně od středu Měsíce, který bude ve tvaru tenkého dorůstajícího srpku a 18. 9. ve 22 hodin nastane konjunkce Venuše se Saturnem (Venuše 3,5° jižně). Seskupení Měsíce, Venuše a Saturnu spatříme ve dnech 8. až 10. 9. večer nad západním obzorem.

Podzimní rovnodennost nastává 22. září ve 21 hodin 43 minut.

Srpen 2013

Venuše a Saturn jsou stále na obloze večerní, Venuše nízko nad západem, Saturn nad obzorem jižním. Merkur nalezneme počátkem měsíce ráno nízko nad severozápadním obzorem, Mars nad východním obzorem, počátkem srpna vychází na začátku astronomického soumraku a Jupiter je též na obloze ranní.

Ve dnech 3. – 5. 8., po konjunkci Měsíce s Jupiterem, která nastává 3. 8. ve 23 hodin, budeme moci na ranní obloze nad východním obzorem pozorovat seskupení Měsíce, Jupiteru, Marsu a Merkuru.

Po konjunkci Marsu s Polluxem (17. 8. ve 22 hodin) bude ráno na východě pozorovatelné seskupení čtyř jasných těles – Mars, Jupiter, Castor, Pollux.

Pozorovací podmínky pro meteorický roj Perseidy budou letos poměrně dobré, neboť jeho maximum nastává večer za soumraku 12. 8., hodinu a půl hodiny před západem Měsíce. Průměrná hodinová frekvence v maximu je 70 meteorů.

Červenec 2013

Na večerní červencové obloze nalezneme Venuši, která je nízko nad severozápadním obzorem a Saturn, který je pozorovatelný v první polovinu noci. Ranní oblohu ve druhé polovině měsíce zdobí Merkur, Mars a Jupiter. Merkur je viditelný od 25. 7. do poloviny srpna. Dne 30. 7. v 10 hodin je v maximální západní elongaci a na začátku občanského soumraku ho nalezneme 7,5° na obzorem. Spolu s ním nízko nad východním obzorem svítí Mars a Jupiter. Počátkem srpna se k planetám přidá Měsíc.

V pondělí 22. 7. v 9 hodin nastane konjunkce Marsu s Jupiterem, planeta Mars se bude nacházet 0,8° severně. Poté budeme moci na ranní obloze nad východním obzorem pozorovat seskupení planet Jupiter, Mars a Merkur.

V pátek 5. července v 16 hodin bude Země nejdále od Slunce, a to 152,1 milionů kilometrů.

Červen 2013

Planety Merkur, Venuše a Saturn jsou stále na obloze večerní. Merkur v první polovině měsíce večer nízko nad severozápadním obzorem, neboť 12. 6. v 18 hodin dochází k jeho maximální východní elongaci. Venuše je nízko nad severozápadním obzorem a Saturn většinu noci kromě rána.

Letní slunovrat nastává 21. 6. v 6 hodin 4 minuty.

Květen 2013

Květnovou večerní oblohu budou zdobit téměř všechny planety viditelné pouhým okem a známé starověkým hvězdářům. Koncem měsíce spatříme nízko nad severozápadním obzorem planety Merkur, Venuši a Jupiter. Saturn je po opozici se Sluncem a bude tedy na obloze po celou noc. Do počtu nám chybí pouze Mars, který je nedlouho po konjunkci se Sluncem.

V květnu nastává několik zajímavých konjunkcí planet. Dne 25. 5. v 1 hodinu to bude konjunkce Merkuru s Venuší (Venuše bude 1,4° jižně), 27. 5. v 9 hodin bude Merkur v konjunkci s Jupiterem (Merkur 2,36° severně) a 28. 5. ve 20 hodin to bude konjunkce Venuše s Jupiterem (Venuše 1° severně). Od 20. 5. do začátku června budeme moci večer nízko nad severozápadním obzorem pozorovat těsné seskupení planet Merkur, Venuše a Jupiter.

Prstencové zatmění Slunce, které nastane 10. května ani polostínové zatmění Měsíce, jež se odehraje 25. května, nebude od nás bohužel pozorovatelné.

Duben 2013

V dubnu nastávají nejlepší pozorovací podmínky pro nejkrásnější planetu sluneční soustavy – Saturn. Planeta je 28. 4. v 9 hodin v opozici se Sluncem a je na obloze po celou noc. Hodinu po opozici je Saturn nejblíže Zemi (8,816 AU) a jeho jasnost dosahuje +0,1 mag. Největší planetu – Jupiter – nalezneme na obloze večerní.

Ve čtvrtek 25. 4. nastane částečné zatmění Měsíce, které u nás bude viditelné v celém svém průběhu.

Časový průběh zatmění:

východ Měsíce 19 h 03 min
vstup Měsíce do polostínu 19 h 04 min
začátek částečného zatmění 20 h 54 min
střed zatmění 21 h 08 min
konec částečného zatmění 21 h 21 min
výstup Měsíce z polostínu 23 h 11 min

Březen 2013

Na březnové obloze bude v první polovině noci pozorovatelná planeta Jupiter a po celou noc s výjimkou večera Saturn.

Dne 18. 3. ve 3 hodiny dojde ke konjunkci Měsíce s Jupiterem (Měsíc 2,3° jižně) a do třetice se nám na obloze zopakuje seskupení těles Měsíc, Jupiter, Aldebaran a Plejády podobně jako 22. 1.

Kometa C/2011 L4 (PANSTARRS) by měla být v březnu pozorovatelná pouhým okem. Byla objevena 6. června 2011 v rámci přehlídky PanSTARRS a v době objevu měla při vzdálenosti 7,9 AU jasnost 19,5 mag. Kometa bude od nás pozorovatelná na konci března a v dubnu ve večerních hodinách a následně také ráno před východem slunce. Pokud bude dostatečně jasná, mohli bychom po průchodu komety přísluním krátce po západu slunce nízko nad západním obzorem pozorovat kometu v blízkosti mladého Měsíce.

Jarní rovnodennost nastává 20. března ve 12 hodin 1 minutu.

V neděli 31. března začíná platit středoevropský letní čas (SELČ). V tento den si ve 2 hodiny SEČ posuneme hodiny na 3 hodiny SELČ.

Únor 2013

V únoru nastanou nejlepší podmínky roku 2013 pro pozorování planety Slunci nejbližší – Merkuru. Dne 16. 2. ve 22 hodin bude planeta v maximální východní elongaci a na konci občanského soumraku ji spatříme nad západním obzorem 9,5°. Období pozorovatelnosti potrvá od začátku února do 24. 2. Jupiter budeme moci pozorovat v první polovině noci, Saturn ve druhé.

Konjunkce Merkuru s Marsem nastane 8. 2. v 19 hodin, Merkur se bude nacházet 0,26° severně. Jupiter bude v konjunkci s Měsícem 18. 2. ve 12 hodin (Měsíc 1,3° jižně) a večer budeme moci pozorovat stejné seskupení těles jako 22. 1.

Leden 2013

Počátkem roku bude večerní a noční obloze vévodit největší planeta sluneční soustavy – Jupiter, který nalezneme po 21. hodině asi 60° nad jižním obzorem. Zvečera, nízko nad jihozápadním obzorem, spatříme Mars, který bude na konci občanského soumraku 9° nad obzorem. Planety Venuše a Saturn zdobí oblohu ranní. Venuše bude pozorovatelná ale jen počátkem měsíce nízko nad jihovýchodním obzorem, Saturn bude na konci astronomické noci 23° nad jihojihovýchodním obzorem.

V úterý 22. 1. v 5 hodin bude Měsíc v konjunkci s Jupiterem, Měsíc se bude nacházet 1,3° jižně. Přiblížení těles bude pozorovatelné v blízkosti Aldebaranu (souhvězdí Býka) a otevřené hvězdokupy Plejády. V dalekohledu lze též nedaleko vyhledat planetku Vesta a trpasličí planetu Ceres.

Pozorovací podmínky meteorického roje Kvadrantidy jsou v roce 2013 bohužel nepříznivé, protože jejich maximum nastává přes den. Hodinová frekvence by měla dosáhnout 130 meteorů za hodinu.

Ve středu 2. 1. v 6 hodin bude Země nejblíže ke Slunci, bude nás od něj dělit pouhých 147,1 milionů kilometrů.

Prosinec 2012

Mars v prosinci zůstává večer nízko nad západním obzorem. Nejlepší podmínky pro pozorování nastávají v prosinci pro Jupiter, neboť je 3. 12. ve 3 hodiny v opozici se Sluncem a je tedy na obloze po celou noc. Planeta dosahuje jasnosti ‐2,8 mag. Na ranní obloze nalezneme Merkur (v době od 25. 11. do 19. 12.), který je 5. 12. v 0 hodin v největší západní elongaci, což je pro tento rok jeho nejlepší západní elongace. Na začátku občanského soumraku ho nalezneme 10° nad jihovýchodním obzorem. V jeho blízkosti bude i Saturn a Venuše, jejíž pozorovatelnost koncem roku končí. Ve dnech 10. až 12. 12. spatříme ráno nízko nad jihovýchodním obzorem seskupení Spiky, Saturnu, Venuše, Merkuru a srpku Měsíce. Dne 26. prosince ve 3 hodiny nastává konjunkce Měsíce s Jupiterem – Jupiter je necelý jeden stupeň severně. Maximum meteorického roje Geminidy má nastat 14. 12. v 1 hodinu po půlnoci. Měsíc je několik hodin po novu a nebude tedy pozorování rušit. Maximální hodinová frekvence by měla dosáhnout 120 meteorů za hodinu. Zimní slunovrat nastává 21. prosince ve 12 hodin 11 minut.

Listopad 2012

Nízko nad západním obzorem spatříme v listopadu večer Mars. Jupiter je krátce před opozicí se Sluncem a je na obloze po celou noc. Na ranní obloze svítí planeta Venuše, od druhé poloviny měsíce Saturn a od 25. 11. i Merkur. Seskupení Měsíce, Venuše, Spiky a Saturnu bude pozorovatelné ráno na jihovýchodě ve dnech 11. a 12. 11. V úterý 27. 11. nastane konjunkce Venuše se Saturnem, Venuše bude 0,5° jižně. Na ranní obloze budeme moci nízko nad jihovýchodním obzorem pozorovat seskupení Saturnu, Venuše a Merkuru. Dne 13. 11. dojde k úplnému zatmění Slunce, které nebude u nás pozorovatelné ani jako částečné. Zatmění bude pozorovatelné z Austrálie a pásu táhnoucího se napříč Tichým oceánem až k Jižní Americe. Dne 28. 11. nastane polostínové zatmění Měsíce, které bude u nás viditelné v části svého průběhu. Vzhledem k tomu, že pokles jasu Měsíce je při polostínovém zatmění takřka nepostřehnutelný, nemůžeme ani toto zatmění roku 2012 doporučit k pozorování. Zatmění se navíc odehraje nevysoko nad obzorem.

Říjen 2012

Z planet nalezneme na říjnové večerní obloze nízko nad jihozápadním obzorem Mars; Jupiter kromě večera po většinu noci a Venuši ráno. Dne 3. 10. v 8 hodin bude Venuše v těsné konjunkci s Regulem (Venuše 0,1° jižně). Obě tělesa spatříme ráno nad východním obzorem. V neděli 28. října končí platnost středoevropského letního času (SELČ). V tento den si ve 3 hodiny SELČ vrátíme hodinky zpět na 2 hodiny SEČ.

Září 2012

Na večerní obloze nízko nad západním obzorem je stále Mars a Saturn, ten navíc jen v první polovině měsíce. Jupiter nalezneme na obloze kromě večera většinu noci. Venuše zdobí oblohu ranní. Dne 19. 9. ve 22 hodin nastává konjunkce Marsu s Měsícem. Mars bude 0,9° severně od středu měsíčního disku. Seskupení těles bude pozorovatelné večer, nízko nad jihozápadním obzorem. Podzimní rovnodennost nastává 22. září v 15 hodin 48 minut.

Srpen 2012

V srpnu se na večerní obloze nachází Mars a Saturn, oba nízko nad západním obzorem. Na ranní obloze nalezneme Merkur, Venuši a Jupiter. Merkur je 16. 8. ve 13 hodin v největší západní elongaci a na začátku občanského soumraku se nachází 9° nad obzorem. Současně je týž den v konjunkci s Měsícem. Období jeho viditelnosti začíná 11. 8. a potrvá do konce měsíce. Venuše je též v největší západní elongaci, a to 15. 8. v 10 hodin, vychází po půlnoci. Jupiter bude pozorovatelný ve druhé polovině noci. Dne 15. 8. ve 12 hodin nastane konjunkce Marsu se Saturnem, Mars bude 2,7° jižně, večer nízko nad západem uvidíme seskupení Marsu, Saturnu a Spiky. Ten samý den ráno před východem Slunce nad východním obzorem budeme moci pozorovat seskupení Venuše, Merkuru a Měsíce. Ve dnech 11. až 14. 8. ráno nad východním obzorem můžeme na obloze vyhledat podobné seskupení jako v červenci, tedy Měsíc, Venuši, Jupiter, Aldebaran a hvězdokupu Plejády. V blízkosti Jupiteru se též nachází planetka Vesta a trpasličí planeta Ceres. Dne 22. 8. večer budeme moci nízko nad jihozápadním obzorem pozorovat seskupení Měsíce, Marsu, Saturnu a Spiky. Meteorický roj Perseidy má maximum před půlnocí 12. 8. Průměrná hodinová frekvence v maximu je 70 meteorů.

Červenec 2012

Na ranní obloze zastihneme Jupiter a opět spolu s Venuší, která bude počátkem července na začátku občanského soumraku 10° nad východním obzorem, koncem měsíce už 23°. Dne 12. 7. pak dosahuje maximální jasnosti (-­‐4,5 mag). Dne 9. 7. v 11 hodin bude Venuše v konjunkci s Aldebaranem, Venuše se bude nacházet 0,9° severně. Planetu budeme moci spatřit po několik nocí v blízkosti Aldebaranu ráno na východě. Ve dnech 14. až 16. 7. ráno nad východním obzorem bude pozorovatelné těsné seskupení Měsíce, Venuše, Jupiteru, Aldebaranu a hvězdokupy Plejády. V blízkosti Jupiteru bude též možné vyhledat planetku Vesta a trpasličí planetu Ceres. V neděli 15. 7. nastane zákryt Jupiteru a jeho satelitů Měsícem. Od nás bude pozorovatelný celý průběh, a to nad východním obzorem. Na začátku úkazu ve 2 h 30 min bude Jupiter 14° nad obzorem. Pozorovatelný bude i výstup planety a jeho měsíců zpoza Měsíce. Celý úkaz potrvá zhruba tři čtvrtě hodiny. Seskupení Měsíce, Marsu a Saturnu spatříme ve dnech 24. a 25. 7. večer nad západním obzorem. Ve čtvrtek 5. července v 5 hodin bude Země nejdále od Slunce, a to 152,1 milionů kilometrů.

Červen 2012

Planety v červnu zdobí převážně večerní oblohu. Merkur bude pozorovatelný koncem měsíce večer, nízko nad západním obzorem,
bohužel ale velmi špatně, neboť se díky malé jasnosti ztrácí ve večerních červáncích. Mars je pozorovatelný v první polovině noci, na konci měsíce
zapadá před půlnocí. Saturn nalezneme na obloze většinu noci kromě rána.
Ve dnech 25. – 28. 6. večer na západě a jihozápadě spatříme seskupení Měsíce, Marsu, Saturnu a Spiky a v noci z 31. 5. na 1. 6. bude v tomto seskupení chybět pouze Mars.
Dne 4. 6. dojde k částečnému zatmění Měsíce, které ale nebude z našeho území pozorovatelné. Celý průběh zatmění bude pozorovatelný z Austrálie a Tichomoří.

Ve středu 6. 6. ve 2 hodiny se bude nacházet planeta Venuše v dolní konjunkci a tehdy dojde k výjimečnému úkazu, jehož pozorování si
nebudeme následujících 105 let moci dopřát, a to k přechodu Venuše přes sluneční kotouč. Jedná se v podstatě o zákryt jednoho tělesa sluneční
soustavy jiným, o jakési „zatmění Slunce“ Venuší. Ovšem vzhledem ke vzdálenosti Země a Venuše budeme na slunečním disku pozorovat pouze
pomalu se pohybující černou tečku, ale za použití vhodného filtru (nejlépe svářečský filtr č. 13) tento úkaz uvidíme i pouhým okem. Z našeho území
bude pozorovatelný pouze konec úkazu (poslední 2 hodiny), neboť u nás Slunce v jeho průběhu vychází.

Průběh úkazu
východ Slunce 3 h 53 min
3. kontakt      5 h 38 min
4. kontakt      5 h 55 min

Letní slunovrat nastává 21. 6. v 0 hodin 9 minut.

Květen 2012

Na květnové večerní obloze budeme moci pozorovat Venuši, a to večer nízko nad západním obzorem, Mars většinu noci kromě jitra a
Saturn, který je po opozici a na obloze bude po celou noc. Dne 5. 5. ráno spatříme nad východním obzorem seskupení Měsíce, Saturnu a Spiky. V noci
z 20. na 21. 5. nastane prstencové zatmění Slunce, které u nás ale nebude viditelné. Větší štěstí budou mít v tomto případě pozorovatelé z Číny,
Japonska a západních oblastí USA.

Duben 2012

Na večerní obloze stále dominuje Venuše nacházející se vysoko nad západem. V polovině dubna zapadá necelou hodinu před půlnocí a
největší jasnosti (-4,5 mag) dosahuje 30. 4. ve 2 hodiny. Mars bude do poloviny měsíce pozorovatelný po celou noc, Jupiter počátkem měsíce večer
nízko nad západním obzorem. Pro Saturn nastávají v dubnu nejlepší pozorovací podmínky, protože je 15. 4. v 19 hodin v opozici se Sluncem. O
hodinu později se nejvíce přibližuje Zemi, a to na 8,720 AU. Jasnost planety dosahuje 0,2 mag. Na obloze svítí po celou noc. Dne 4. 4. ve 23 hodin
nastává konjunkce Venuše s Alcyone, nejjasnější hvězdou Plejád, Venuše bude 0,3° jižně a prochází okrajem hvězdokupy. V sobotu 7. 4. bude ráno
pozorovatelné seskupení Měsíce, Saturnu a Spiky.

Březen 2012

Březen není pro rok 2012 měsícem knihy, ale mohli bychom ho klidně nazvat měsícem planet. Na večerní obloze bude z planet viditelných pouhým okem a známých už starověkým hvězdářům chybět pouze Saturn, a to jen proto, že vychází až po 21. hodině. Počátkem března tedy během několika hodin jediné noci zhlédneme tyto planety všechny.


Merkur, planeta Slunci nejbližší, je 5. 3. v 10 hodin v největší východní elongaci, která je pro tento rok pozorovatelsky nejlepší. Na konci občanského soumraku ho v tento den nalezneme 10° nad západním obzorem. Období jeho dobré pozorovatelnosti začíná už 26. 2. a končí 12. 3. Po celou dobu zde bude spolu s Venuší a Jupiterem. I Venuše bude mít v březnu nejlepší pozorovací podmínky, 27. 3. v 8 hodin je také v největší východní elongaci, což je poloha pro pozorování nejpříznivější. A do třetice i pro Mars nastávají v březnu nejlepší pozorovací podmínky, neboť je 3. 3. ve 21 hodin v opozici se Sluncem, což pro vnější planetu pozorovatelsky nejpříznivější poloha. Tato opozice Marsu ale bohužel není příliš výhodná i přes poměrně vysokou deklinaci planety (10°), protože je Mars ve velké vzdálenosti od Země. Nejvíce se ji přiblíží 5. 3. v 18 hodin na vzdálenost 101 milionů km a dosáhne maximální jasnosti -1,2 mag. Na obloze bude zářit po celou noc. Jupiter nalezneme v březnu večer na západě a po celý měsíc bude na obloze dělat společnost Venuši. Saturn je na obloze po většinu noci kromě večera, takže se s Merkurem, a na samém začátku března ani s Venuší, na obloze nepotká. Dne 14. 3. v 7 hodin bude Venuše v konjunkci s Jupiterem, Venuši nalezneme 3° severně a v blízkosti Jupiteru bude pozorovatelná po celý březen. Ve dnech 25. – 27. 3. večer budeme moci pozorovat seskupení Měsíce, Venuše, Jupiteru, Aldebaranu a hvězdokupy Plejády. Jarní rovnodennost nastává 20. března v 6 hodin 14 minut.


V neděli 25. března začíná platit středoevropský letní čas (SELČ). V tento den si ve 2 hodiny SEČ posuneme hodiny na 3 hodiny SELČ.

Únor 2012

Na únorové večerní obloze nad západním obzorem stále najdeme Venuši, jejíž viditelnost se stále zlepšuje a Jupiter, který je pozorovatelný v první polovině noci. Mars bude od poloviny měsíce pozorovatelný po celou noc a na ranní obloze ho doplní Saturn, který vychází o půlnoci.

Dne 10. 2. dojde ke konjunkci Venuše s Uranem, Venuše se bude nacházet 0,3° severně. Uran lze v blízkosti Venuše vyhledat dalekohledem.

Ve dnech 25. 2. - 27. 2. bude večer na západě pozorovatelné seskupení Měsíce, Venuše a Jupiteru.

Kometa C/2009 P1 Garradd by mohla v únoru dosáhnout jasnosti kolem 6. magnitudy, což je na hranici pozorovatelnosti pouhým okem a je tak jedinou předpovězenou kometou, kterou bychom mohli spatřit bez dalekohledu.

Efemerida komety C/2009 P1 Garradd

Datum rektascenze deklinace vzdálenost od Slunce(AU) vzdálenost odZemě(AU)

4. 2. 17 13,78 43 21,8 1,656 1,509

9. 2. 17 5,70 47 11,7 1,681 1,446

14. 2. 16 54,07 51 25,4 1,708 1,388

19. 2. 16 37,06 55 58,5 1,737 1,338

24. 2. 16 11,75 60 40,1 1,769 1,300

Leden 2012

Počátkem roku bude večerní obloze bezesporu vévodit nejjasnější planeta ze všech - Venuše. Můžeme ji pozorovat jako večernici na jihozápadě, kde na konci občanského soumraku dosáhne výšky 15° nad obzorem. Konkurovat ji ale bude největší planeta sluneční soustavy - Jupiter, který je pozorovatelný v první polovině noci a kulminuje ve večerních hodinách 50° nad jižním obzorem. Mars vychází počátkem roku až po 22. hodině, ale jeho viditelnost se bude nadále zlepšovat. Saturn zdobí oblohu ranní, pozorovat ho můžeme prakticky v celé druhé polovině noci.

Dne 13. 1. nastává konjunkce Venuše s Neptunem, Venuše se bude nacházet 1,1° jižně od Neptunu. Sám úkaz není nijak výjimečný, můžeme ho ale využít k snadnému vyhledání planety Neptun.

Poměrně příznivé pozorovací podmínky má letos v lednu meteorický roj Kvadrantidy. Maximum nastává ráno 4. ledna (9 hodin) a Měsíc zapadá více než 2 hodiny před svítáním. Hodinová frekvence by měla dosáhnout 130 meteorů za hodinu.

Ve čtvrtek 5. 1. v 1 hodinu bude Země nejblíže ke Slunci, bude nás od něj dělit pouhých 147,1 milionů kilometrů.

Prosinec 2011

Na konci roku budeme moci zhlédnout během jediné noci všechny planety pozorovatelné pouhým okem. Na večerní obloze budou zářit dvě nejjasnější planety – Venuše a Jupiter.
Venuše bude na konci měsíce večer 15° nad jihozápadním obzorem v souhvězdí Kozoroha, Jupiter bude zářit po většinu noci kromě rána a na počátku prosince ho nalezneme na konci soumraku po západu Slunce 30° nad jihovýchodem. Na ranní obloze budou planety Merkur, Mars a Saturn.
Merkur bude nejlépe pozorovatelný ve druhé polovině měsíce ráno. Na 23. 12. připadá jeho největší  západní elongace a tehdy ho budeme moci pozorovat jako objekt s maximální jasností -0,4 mag ve výšce 9° nad východním obzorem na počátku soumraku.
Mars bude pozorovatelný ve druhé polovině noci a na počátku prosince ráno před soumrakem dosáhne výšky 50° nad jižním obzorem.
Planeta Saturn zdobí též oblohu ranní. Na konci roku se bude před rozedněním nacházet 30° nad jihem.

V prosinci dojde ke třem konjunkcím Měsíce s planetami.
Dne 6. 12. v 18 hod to bude konjunkce Jupiteru s Měsícem, Měsíc se bude nacházet 5° severně.
20. 12. v 7 hod nastane konjunkce Saturnu s Měsícem, Měsíc bude 6° jižně. 
23. 12. ve 4 hod dojde ke konjunkci Merkuru s Měsícem, Měsíc bude 2,5° jižně.
Poslední konjunkce se odehraje pod obzorem, ale přibližně 3 hodiny po konjunkci budou obě tělesa pozorovatelná nad jihovýchodním obzorem.

Maximum meteorického roje Geminidy má nastat 14. 12. v 19 hod, ale pozorování tohoto roje bude rušeno Měsícem po úplňku.
Maximální hodinová frekvence by měla dosáhnout 120 meteorů za hodinu.

V sobotu 10. 12. nastane úplné zatmění Měsíce, které bude u nás pozorovatelné v podstatě jen jako částečné, protože Měsíc vychází těsně před koncem úplného zatmění.

Listopad 2011

Jupiter lze v listopadu stále pozorovat po celou noc. Na večerní oblohu se pomalu vyhoupne též Venuše. Spatříme ji ale až na konci měsíce při končícím soumraku večer, 5° nad jihozápadním obzorem v souhvězdí Střelce. Na 14. 11. připadá největší východní elongace planety Merkur. Planeta bude ale večer bohužel pouze 1° nad západem a bude tedy prakticky nepozorovatelná.
Ve druhé polovině noci budeme moci pozorovat Mars a na ranní obloze nízko nad východem bude Saturn. Dne 19. 11. v 6 nastane konjunkce Marsu s Měsícem, Měsíc se bude nacházet 7° jižně. Z konjunkcí planet s jasnými hvězdami dochází v listopadu ke dvěma.
Dne 11. 11. v 5 hod to bude konjunkce Marsu s Regulem (Regulus 1,3° jižně) a 15. 11. v 1 hod Saturnu se Spicou (Spica bude 4,3° jižně). Tato konjunkce se sice odehraje pod naším obzorem, ale přiblížení obou těles bude pozorovatelné zhruba 5 hodin po konjunkci.
A do třetice ani částečné zatmění Slunce 25. 11. nebude z našeho území pozorovatelné.

Říjen 2011

V říjnu budeme moci po celou noc pozorovat největší planetu sluneční soustavy – Jupiter, neboť na 29. 10. ve 3 hod připadá jeho opozice se Sluncem. Dne 27. 10. ve 20 hod se nejvíce přiblíží Zemi, a to na 3,97 AU a jeho jasnost dosáhne maxima -2,9 mag. Ve druhé polovině noci bude pozorovatelný Mars.
Saturn bude 13. 10. ve 22 hod v konjunkci se Sluncem a o hodinu později dosáhne největší vzdálenosti od Země - 10,666 AU. Pozorovatelný začne být tedy až na konci října, kdy se na počátku soumraku dostane 6° nad východní obzor.

V říjnu dochází ke dvěma konjunkcím planet s Měsícem. Bude to konjunkce Jupiteru s Měsícem, která nastane 13. 10. v 17 hod, Měsíc bude 4,6° severně. Seskupení obou těles budeme moci pozorovat asi hodinu po vlastní konjunkci. Dále pak konjunkce Marsu s Měsícem, která nastane 21. 10. ve 21 hodin, ale bohužel pod naším obzorem. Přiblížení Marsu k srpku Měsíce 5 dní před novem bude pozorovatelné zhruba 4 hodiny po vlastní konjunkci. V neděli 30. října končí platnost středoevropského letního času (SELČ). V tento den si ve 3 hodiny SELČ vrátíme hodinky zpět na 2 hodiny SEČ.

Září 2011

Prakticky po celou noc bude v září pozorovatelný Jupiter, neboť počátkem měsíce vychází necelé 2 hodiny po západu Slunce.
Saturn naopak spatříme pouze zvečera, na počátku měsíce se bude nacházet na konci soumraku jen 6° nad západním obzorem.
Na ranní obloze budeme moci ve dnech 29. 8. – 14. 9. pozorovat Merkur – planetu Slunci nejbližší. Merkur se bude nacházet jako objekt o jasnosti -0,3 mag v době největší západní elongace 3. 9. počátkem soumraku asi 9,5° nad východem. Bude to nejlepší období ranní viditelnosti Merkuru tohoto roku. Jasnost planety se bude rychle zvyšovat a v polovině měsíce dosáhne -1,2 mag.
Planeta Mars bude na obloze na konci noci a ráno nad východem. Dne 8. 9. v 10 hod dojde ke konjunkci Marsu s beta Gem (Pollux 6° severně). Podzimní rovnodennost nastává 23. září v 10 hodiny 4 minuty.

Srpen 2011

V první polovině měsíce budeme ještě moci večer nízko nad západem pozorovat Saturn.

Na ranní obloze najdeme Mars a Jupiter, který bude pozorovatelný v celé druhé polovině noci.

Na konci měsíce ráno nad východem spatříme Merkur.

Venuše se 16. 8. ve 13 hod dostává do horní konjunkce a je tedy zcela nepozorovatelná. Dne 13. 8. v 10 hod dosáhne největší vzdálenosti od Země – 1,731 AU.

Na 13. 8. v 7 hod připadá maximum meteorického roje Perseid, které bude ale značně rušeno Měsícem v úplňku. Průměrná hodinová frekvence v maximu je 70 meteorů.

Červenec 2011

Večer nad západem bude pozorovatelný Saturn. Merkur, který dosahuje 20. 7. největší východní elongace, bude večer pouhé 2° nad západem a je tedy prakticky nepozorovatelný.

Ráno nad východem bude pozorovatelná největší planeta sluneční soustavy – Jupiter a ve druhé polovině měsíce se k němu přidá Mars.

Z jasných hvězd dojde 5. 7. v 5 hod ke konjunkci Marsu s Aldebaranem (Aldebaran 5,5° jižně). K samotné konjunkci již dojde za dne, těsně před rozedněním však obě tělesa vyjdou nevysoko nad obzor.

Dne 23. 7. ve 22 hod dojde ke konjunkci Jupiteru s Měsícem, Měsíc se bude nacházet 5° severně, přiblížení obou těles bude pozorovatelné asi 2 hod po konjunkci.


Ani další částečné zatmění Slunce, které nastane 1. 7., nebude od nás bohužel pozorovatelné.

V pondělí 4. července v 16 hodin bude Země nejdále od Slunce, a to 152,1 milionu kilometru.
 

Červen 2011

V první polovině noci můžeme v červnu pozorovat Saturn.

Planeta Mars se bude v polovině června ráno nacházet 5° nad východním obzorem v souhvězdí Býka.

Ráno nad východním obzorem najdeme též Jupiter, ale až ve druhé polovině měsíce.

Dne 9. 6. dojde k těsnému přiblížení Saturnu k hvězdě gama Vir (Porrima, +3,4 mag), Saturn bude jen 15 ́ jižně.

Částečné zatmění Slunce, které nastane 1. 6., nebude od nás bohužel pozorovatelné.

Úplné zatmění Měsíce 15. 6. bude u nás pozorovatelné v části svého průběhu.
Měsíc vyjde nedlouho před úplnou fází.

Časový průběh zatmění:

vstup Měsíce do polostínu 18 h 25 min
začátek částečného zatmění 19 h 23 min
východ Měsíce 20 h 02 min
začátek úplného zatmění 20 h 23 min
střed zatmění 21 h 13 min
konec úplného zatmění 22 h 03 min
konec částečného zatmění 23 h 02 min
výstup Měsíce z polostínu 0 h 01 min


Letní slunovrat nastává 21. 6. v 18 hodin 16 minut.

Květen 2011

Noční obloze stále vévodí Saturn, který je na obloze téměř po celou noc.

Koncem měsíce na ranní obloze 5° nad východním obzorem budeme moci jako objekt o jasnosti -2,1 mag pozorovat planetu Jupiter.

Merkur se 7. 5. dostává do největší západní elongace, ale tato elongace je natolik nepříznivá, že se do začátku občanského soumraku planeta nedostane vůbec nad obzor.

Dne 1. 5. v 5 hod dojde ke konjunkci Marsu s Jupiterem. Úhlová vzdálenost obou těles bude pouhých 0,3° a vzhledem k tomu, že úkaz nastává při východu Slunce, bude na pozorování třeba dalekohled.

Další konjunkce planet v měsíci květnu nastává 11. 5. v 16 hod. Jedná se o konjunkci Venuše s Jupiterem. Úhlová vzdálenost obou těles bude pouhých 34 ́, takže, i s ohledem na hodinu, kdy konjunkce nastává, bude na její pozorování třeba dalekohled.

Duben 2011

Měsíc duben bychom mohli nazvat měsícem Saturnu, neboť to bude jediná pozorovatelná planeta tohoto měsíce a vzhledem k tomu, že 4. 4. v 1 hod dojde k jeho opozici se Sluncem, bude na obloze po celou noc. Hodinu před opozicí se navíc nejvíce přiblíží Zemi, a to na 8,614 AU. Budeme ho moci pozorovat jako objekt o jasnosti +0,4 mag a díky malé deklinaci (-3°) se dostane maximálně 37° nad obzor.

Planeta Jupiter je 6. 4. v 16 hod v konjunkci se Sluncem, 8. 4. ve 3 hod dosahuje největší vzdálenosti od Země -5,949 AU a je tedy zcela nepozorovatelná.

Březen 2011

V březnu nastávají nejlepší pozorovací podmínky tohoto roku pro planetu Merkur. Spatříme ji ve druhé polovině měsíce večer, a to nejlépe v období 11. – 29. 3.
Při největší východní elongaci 23. 3. se bude na konci občanského soumraku nacházet 11° nad západním obzorem a jeho jasnost bude dosahovat -1,2 mag.
Počátkem měsíce budeme moci ještě večer nízko nad západem (5°) pozorovat Jupiter, který ve dnech 24. 2. – 8. 3. projde malou částí souhvězdí Velryby.
Pozorovací podmínky pro planetu Saturn se stále zlepšují, kromě večera ho budeme moci pozorovat po celou noc, neboť na začátku měsíce vychází 2 hodiny po setmění.
V první polovině měsíce ráno nízko nad jihovýchodním obzorem ještě spatříme planetu Venuši.
Dne 16. 3. v 18 hodin dojde k blízkému přiblížení Merkuru s Jupiterem (Jupiter 2° jižně). Přiblížení obou planet by mělo být pozorovatelné, neboť k němu dochází v období maximální elongace a na konci občanského soumraku se bude Merkur nacházet přes 9° nad západním obzorem.
V březnu dojde ke dvěma konjunkcím Měsíce s planetami - Venuší a Saturnem. Hned 1. 3. ve 4 hod to bude konjunkce Venuše s Měsícem. Vlastní konjunkce se sice odehraje pod obzorem, ale o 2 hodiny později už budou obě tělesa nad obzorem. Dne 20. 3. ve 20 hod dojde ke konjunkci Saturnu s Měsícem, Měsíc se bude nacházet 7,5° jižně.

Jarní rovnodennost nastává 21. března v 0 hodin 20 minut. A na příštích 91 let (do roku 2102) je to naposledy , co první jarní den připadá na 21. března.
V neděli 27. března začíná platit středoevropský letní čas (SELČ). V tento den si ve 2 hodiny SEČ posuneme hodiny na 3 hodiny SELČ.
 

Únor 2011

Z planet bude v únoru nejlépe pozorovatelný Saturn, který zdobí oblohu kromě večera po celou noc. Večer můžeme nízko nad západem pozorovat Jupiter a ráno
nízko nad jihovýchodním obzorem Venuši. Mars je stále nepozorovatelný, neboť k jeho horní konjunkci dochází 4. 2. v 18 hod.
 

Leden 2011

Hned na samém začátku roku, v období od 1. do 15. 1. budeme moci pozorovat planetu Slunci nejbližší – Merkur. Planeta, která dosáhne maximální jasnosti
pouze -0,2 mag bude v největší západní elongaci 9. 1. a budeme ji tedy moci pozorovat ráno nad východním obzorem (8°). Příznivé pozorovací podmínky nastávají v lednu i pro
další planetu – Venuši. Při maximální západní elongaci, ke které dojde 8. 1., spatříme Venuši ráno jako jitřenku o jasnosti -4,5 mag v maximální výšce 20° nad jihovýchodním
obzorem.
Spolu s Merkurem a Venuší bude na ranní obloze ještě Saturn – nejkrásnější planeta. Na počátku roku vychází krátce po půlnoci a bude pozorovatelná v celé
druhé polovině noci nad východem až jihovýchodem, přičemž za soumraku vystoupí 35° nad jižní obzor. Planetu najdeme v souhvězdí Panny, kde se bude pohybovat po celý rok.
Na počátku roku budeme proto v ranních hodinách moci pozorovat volnější seskupení Merkuru, Měsíce, Venuše a Saturnu. Tělesa se v uvedeném pořadí od
východu rozprostřou mezi jihovýchodním a jižním obzorem.
Jedinou planetou zdobící večerní oblohu bude Jupiter – největší planeta sluneční soustavy. Ve večerních hodinách se bude nacházet asi 40° nad jižním obzorem
v souhvězdí Ryb a bude se jednat o nejjasnější těleso na obloze, jeho jasnost dosáhne -2,4 mag.
Planeta Mars dosáhne před horní konjunkcí maximální vzdálenosti od Země 8. 1. v 1 hod (2,379 AU) a bude tedy zcela nepozorovatelná.
V lednu dojde ke dvěma konjunkcím Měsíce se dvěma planetami: Venuší a Saturnem. Dne 25. 1. v 6 hod to bude konjunkce Saturnu s Měsícem, Měsíc se bude
nacházet 7,5° jižně. Těsně pod obzorem nastane hned první konjunkce Venuše s Měsícem tohoto roku (30. 1. ve 4 hod), kdy se Venuše dostane 3,5° severně od Měsíce ve stáří 4
dny před novem. Obě tělesa se dostanou nad obzor přibližně hodinu po konjunkci.
V pondělí 3. 1. v 19 hodin bude Země nejblíže ke Slunci, bude nás od něj dělit pouhých 147,1 milionu kilometru.
Příznivé pozorovací podmínky nastávají letos pro pozorování meteorického roje Kvadrantidy, neboť jejich pozorování nebude rušit Měsíc, který je v novu.
Maximum nastává ráno 4. ledna (ve 3 hodiny) a hodinová frekvence by měla dosáhnout 130 meteorů za hodinu.
V úterý 4. 1. nastane částečné zatmění Slunce, které bude u nás pozorovatelné prakticky v celém průběhu nízko nad obzorem. Časový průběh zatmění:
Východ Slunce 7:58
Začátek zatmění 8:05
Maximální fáze 9:25
Konec zatmění 10:52
 

Přihlaste se k odběru novinek a astronomických předpovědí

Odběr je zdarma.

* povinné údaje

Prohlédněte si naše Astroinfo emaily.