Archiv Astroinfa

Ve druhé polovině měsíce budeme moci využít jedinou letošní možnost spatřit planetu Merkur na večerní obloze. Planeta se ocitá 24. 3. ve 23 hodin v největší východní elongaci a pozorovat ji lze zhruba od 12. 1. do konce měsíce. Nejnápadnějším objektem na večerní obloze ale bude po celý měsíc Jupiter zářící vysoko nad západem.

Zhruba po měsíci, 13. 3. večer, opět spatříme planety Jupiter a Uran v blízkosti Měsíce, neboť 14. 3. v 1 hodinu nastává konjunkce Měsíce s Jupiterem (Jupiter 2,64° jižně) a 14. 3. v 10 hodin Měsíce s Uranem (Uran 2,40° jižně).

V březnu dále dojde ke dvěma konjunkcím Měsíce s α Sco. V neděli 3. 3. v 11 hodin (Antares 0,47° severně) a 30. 3. v 16 hodin (Antares 0,10° severně). Obě tělesa uvidíme ráno nad jihovýchodem, respektive ve druhé polovině noci 30. a 31. 3.

K další konjunkci Měsíce s α Vir dojde iv březnu, a to 26. 3. ve 20 hodin. Spica bude 0,98° jižně a ukázat lze pozorovat večer nad jihovýchodem.

Polostínové zatmění Měsíce, k němuž doje 25. 3. nebude od nás pozorovatelné, Měsíc zapadne jen pár minut po začátku úkazu. 

V neděli 31. 3. začíná platnost středoevropského letního času (SELČ). V tento den si ve 2 hodiny SEČ posuneme hodinky o hodinu dopředu na 3 hodiny SELČ.

Jarní rovnodennost nastává 20. 3. ve 4 hodiny 6 minut. 

Únorová obloha bude patřit dvěma nejjasnějším planetám – Jupiteru a Venuši. Jupiter opanuje celou první polovinu noci, Venuši naopak spatříme počátkem měsíce ráno, nízko nad jihovýchodním obzorem. 

Saturn je v únoru nepozorovatelný, 28. 2. ve 22 h nastává jeho konjunkce se Sluncem ao čtyři hodiny dříve (v 18 hodin) nás od něj bude dělit největší vzdálenost – 10,711 au. 

Ve čtvrtek 1. 2. v 10 hodin nastává konjunkce Měsíce s α Vir (Spica 0,68° jižně). Obě nebeská tělesa spatříme po půlnoci nad jihovýchodním obzorem. Podobné přiblížení se odehraje ještě 5. 2. ráno, také nad jihovýchodním obzorem. Tentokrát bude v 1 hodinu v těsné blízkosti konjunkci Měsíc s α Sco (Antares 0,08° jižně).

Další konjunkce Měsíce, tentokrát s planetami Jupiter a Uran, se odehrají 15. 2. v 7 hodin (Jupiter 1,97° jižně) a 16. 2. ve 3 hodiny (Uran 2,39° jižně). Měsíc v blízkosti planety budeme pozorovat večer.

Planetární obry (Jupiter a Saturn) zastihneme počátkem roku na obloze večerní. Největší planetu Sluneční soustavy, Jupiter, spatříme vysoko nad obzorem v první polovině noci. Saturn bude nad jihozápadem. Vnitřní planety Merkur a Venuše budou naopak na obloze ranní. Merkur je pozorovatelný v první polovině měsíce ráno, nízko nad jihovýchodem. V největší západní elongaci se ocitá 12. 1. v 16 hodin a pozorovat ho můžeme zhruba do 21. 1. Jeho jasnost se bude měnit od +0,6 do -0,2 mag. Venuši uvidíme nízko nad jihovýchodním obzorem a její jasnost -4,1 mag bude postupně mírně klesat. 

V neděli 7. 1. ve 4 hodiny bude v konjunkci s hvězdou α Sco (Antares 6,32° jižně) planeta Venuše, v pondělí 8. 1. v 17 hodin to bude konjunkce této hvězdy s Měsícem (Antares 0,12° jižně ) a 8. a 9. 1. nastává konjunkce Měsíce s Venuší (8. 1. ve 20 hodin, Venuše 6,04° severně) jako Merkurem (9. 1. ve 20 hodin, Merkur 7,02° severně).

Proto ve dnech 7. až 9. 1. spatříme na ranní obloze seskupení Měsíce, Venuše, Merkuru a hvězdy Antares.

Ve středu 3. 1. ve 2 hodiny bude Země nejblíže ke Slunci, bude nás od něj dělit pouhých 147,1 milionu kilometrů.

Pro pozorování meteorického roje Kvadrantidy letos nenastávají vhodné podmínky. Maximum připadá na denní hodiny (4. 1. v 10 hodin) a Měsíc v poslední čtvrti vycházející o půlnoci bude rušit. Hodinová frekvence by měla dosáhnout 80 meteorů za hodinu.

Prosincové večerní obloze budou kralovat obři – Jupiter a Saturn . Oba září vysoko nad obzorem. Merkur spatříme počátkem měsíce večer, nízko nad jihozápadem. Jeho maximální východní elongace nastává 4. 12. v 15 hodin, planeta má ale nízkou deklinaci, takže podmínky pro její pozorování nebudou dobré. Venuše stále zdobí oblohu ranní. Rozhodně ji nad jihovýchodním obzorem nepřehlédneme.

Dne 8. 12. v 17 hodin nastává konjunkce Měsíce se Spikou (Spica 1,37° jižně). Na ranní obloze vysoko nad jihovýchodním obzorem spatříme seskupení Měsíce, Venuše a Spiky. I v prosinci budeme moci pozorovat 22. – 24. 12. seskupení Měsíce, Jupiteru, Aldebaranu a Plejád v první polovině noci, a to po konjunkci Měsíce s Jupiterem 22. 12. ve 13 hodin (Jupiter 1,45° jižně).

Na hranici viditelnosti jediným okem (6 mag) by měla být „vánoční kometa“ 62P/Tsuchinshan. Nalezneme ji na ranní obloze v souhvězdí Lva.

Pozorování meteorického roje Geminidy , jehož maximum má nastat 14. 12. ve 20 hodin, nebude rušit Měsíc těsně po novu. Maximální hodinová frekvence by měla dosáhnout 150 meteorů za hodinu.

Zimní slunovrat nastává 22. 12. ve 4 hodiny 27 minut.

Večerní obloze bude vévodit Jupiter , který je 3. 11. v 6 hodin v opozici se Sluncem a nejblíže Zemi (3 982 au) se ocitne už o dva dny dříve, 1. 11. ve 22 hodin. Na večerní obloze je spolu se Saturnem , který bude pozorovatelný v první polovině noci. Venuše září ráno, vysoko nad jihovýchodem.

Ve čtvrtek 9. 11. ve 12 hodin dojde k těsné konjunkci Měsíce s Venuší (Venuše 0,10° jižně). Zákryt Venuše Měsícem se bohužel odehraje na denní obloze. Venuši u Měsíce spatříme ráno vysoko nad jihovýchodním obzorem.

Ani v listopadu nepřijdeme o možnost pozorovat seskupení Měsíce, Jupiteru, Aldebaranu a Plejád, a až 25. – 27. 11. Uvidíme ho po konjunkci Měsíce s Jupiterem, k níž dojde 25. 11. v 11 hodin.

Merkur spatříme počátkem měsíce ráno nad východem, jeho jasnost bude dosahovat -1,2 mag, ale bude nízko nad obzorem. Venuše bude naopak vysoko nad východem a jihovýchodem. V maximální západní elongaci se ocitne 24. 10. v 0 hodin. Jupiter je pozorovatelný po celou noc, neboť se blíží jeho opozice se Sluncem, Saturn spatříme po většinu noci kromě rána.

Seskupení Měsíce, Jupiteru, Aldebaranu a Plejád bude pozorovatelné po většinu noci kromě večera od 1. do 4. 10. a pak také po celou noc od 29. do 31. 10., vždy konjunkce Měsíce s Jupiterem (2. 10. ve kolem 3 hodiny a 29. 10. v 9 hodin). Ráno nad východním obzorem 10. 10. spatříme seskupení Měsíce, Venuše a Regulu. Měsíc a Regulus budou v konjunkci téhož dne v 11 hodin.

Prstencové zatmění Slunce, které nastává 14. 10. nebude od nás bohužel pozorovatelné. O dva týdny později, 28. 10., se ale můžeme těšit na částečné zatmění Měsíce, které spatříme v celém průběhu.  

Časový průběh zatmění 28. 10.:

Vstup Měsíce do polostín 19 h 02 min

Začátek částečného zatmění 20 h 35 min

Střed zatmění 21 h 14 min

Konec částečného zatmění 21 h 53 min

Výstup Měsíce z polostín 23 h 27 min

Dne 22. 10. bude v maximu meteorický roj Orionidy. Průměrná hodinová frekvence v maximu je 20 meteorů.

V neděli 29. 10. končí platnost středoevropského letního času (SELČ). V tento den si ve 3 hodiny SELČ vrátíme hodinky zpět na 2 hodiny SEČ.

V září nastává nejlepší ranní viditelnost Merkuru . Spatříme ho ve druhé polovině měsíce, ráno nad východem. V maximální západní elongaci se ocitne 22. 9. ve 14 hodin a na obloze bude spolu s  Venuší , která 19. 9. v 15 hodin dosáhne (letos podruhé) maximální jasnosti (-4,5 mag). Planety nalezneme poblíž nejjasnější hvězdy souhvězdí Lva – Regulu. Jupiter spatříme po většinu noci kromě večera a Saturn bude pozorovatelný po celou noc, neboť je po opozici se Sluncem. 

Seskupení Měsíce, Jupiteru, Aldebaranu a Plejád budeme moci pozorovat 4. až 6. 9. po většinu noci kromě večera, a to po konjunkci Měsíce s Jupiterem 4. 9. v 19 hodin (Jupiter 2,15° jižně).

Podzimní rovnodennost nastává 23. 9. v 7 hodin 50 minut.

Srpen bude patřit planetě Saturn. Dne 27. 8. v 9 hodin nastává jeho opozice se Sluncem a o čtyři hodiny později se pak Saturn ocitá nejblíže Zemi (8,763 au). Na obloze ho budeme moci pozorovat po celou noc a dosahuje maximální jasnosti +0,4 mag. Ve druhé polovině noci je pozorovatelný další obr, Jupiter. Venuše se koncem měsíce vynoří na obloze ranní, nízko nad východem, a to po dolní konjunkci, jež nastala 13. 8. ve 12 hodin.

Seskupení Měsíce, Aldebaranu a otevřené hvězdokupy Plejády budeme pozorovat 10. 8. nad východem až jihovýchodem kolem konjunkce Měsíce s Aldebaranem. Dne 30. 8. ve 20 hodin dojde ke konjunkci Měsíce se Saturnem (Saturn 3,27° severně). Obě tělesa budou ve významných polohách vůči Zemi. Saturn v opozici a tedy nejblíže Zemi (27. 8.) a Měsíc v úplňku a přízemí (30. a 31. 8.). 

Perseidy mají maximum 13. 8. v 8 hodin. Průměrná hodinová frekvence v maximu je 100 meteorů. Měsíc 4 dny před novem nebude pozorování nijak zásadně rušit.

Venuše v červenci dosahuje 7. 7. ve 14 hodin maximální jasnosti (-4,5 mag). Pozorovat ji budeme v první polovině měsíce večer nad západem podobně jako Mars, jehož pozorovatelnost v tomto roce koncem července končí. Saturn uvidíme po většinu noci kromě večera a Jupiter bude ráno vysoko nad východním obzorem.

Planety Venuši a Mars poblíž hvězdy Regulus uvidíme 2. 7. večer nad západním obzorem, a to po kvazikonjunkci planet, k níž dojde v 10 hodin. Ve dnech 19. – 21. 7. večer nízko nad západem spatříme seskupení Měsíce, Merkuru, Venuše a Marsu. Předcházet mu bude konjunkce Měsíce s Merkurem 19. 7. v 11 hodin. Dne 28. 7. v 18 hodin nastane konjunkce Měsíce s nejjasnější hvězdou souhvězdí Štíra – Antares (Měsíc 0,4° jižně). Přiblížení obou těles lze spatřit večer po setmění.

Ve čtvrtek 6. 7. ve 21 hodin bude Země nejdále od Slunce, a to 152,1 milionu kilometru.

Venuše s Marsem jsou stále na obloze večer. Venuše se 4. 6. ve 12 hodin ocitá v maximální východní elongaci a její letošní nejlepší pozorovací podmínky pokračují i v červnu. Jupiter a Saturn zdobí oblohu ranní. Jupiter spatříme ráno nad východem, pozorovatelnost Saturnu se prodlužuje do druhé poloviny noci. 

Foto: Pixabay

Ve dnech 20. – 23. 6. po konjunkci Měsíce s Polluxem (20. 6. v 10 hodin) uvidíme večer nízko nad severozápadem Měsíc procházet od dvojice Pollux, Castor okolo Venuše a Marsu k Regulu.

Letní slunovrat nastává 21. 6. v 15 hodin 58 minut.

Květnové večerní obloze bude vévodit Venuše. Planeta zapadá až půl hodiny před půlnocí a společnost ji po celý měsíc bude dělat Mars. Obři, Jupiter a Saturn, budou zdobit oblohu ranní. Saturn spatříme ráno nad jihovýchodem, Jupiter se k němu přidá na konci měsíce na východě.

Na večerní obloze ve dnech 22. – 24. 5. spatříme seskupení Měsíce, Venuše, Marsu a dvojice Pollux, Castor. Bude pozorovatelné před a po konjunkci Měsíce s Venuší 23. 5. ve 13 hodin.

Z polostínového zatmění Měsíce, k němuž dojde 5. 5., bude od nás pozorovatelná pouze závěrečná hodina při východu Měsíce na jihovýchodním obzoru.

Časový průběh zatmění 5. 5.

Vstup Měsíce do polostínu 16 h 14 min

Střed zatmění  18 h 23 min

Východ Měsíce 19 h 26 min

Výstup Měsíce z polostínu   20 h 32 min

Duben (přesněji přelom března a dubna) bude měsícem planety Merkur. V tomto období totiž nastávají její letošní nejlepší pozorovací podmínky na večerní obloze. V maximální východní elongaci se planeta ocitne 11. 4. ve 23 hodin a do 18. 4. ji budeme moci pozorovat spolu s Venuší, která září vysoko nad západem, a nejjasnější hvězdou souhvězdí Býka – Aldebaranem. Mars je pozorovatelný v první polovině noci, Saturn se přesouvá na oblohu ranní, uvidíme ho ve druhé polovině dubna nízko nad jihovýchodem. Konjunkce Jupiteru se Sluncem nastává 11. 4. ve 23 hodin a planeta je tedy nepozorovatelná.

Ve dnech 22. a 23. 4. spatříme seskupení Měsíce, Venuše, Aldebaranu a Plejád před a po konjunkci Měsíce s Venuší (23. 4. ve 13 hodin).

Hybridní zatmění Slunce, které nastane 20. 4., je od nás bohužel nepozorovatelné. Těšit se z něj mohou pozorovatelé z Indonésie, Austrálie, Tasmánie, Filipín, Malajsie, Kambodži a Vietnamu.

Do pětice planet viditelných pouhým okem nám v březnu na večerní obloze bude chybět pouze Saturn. Merkur spatříme koncem měsíce večer nízko nad západem, Venuši naopak vysoko. Mars bude viditelný po většinu noci kromě rána a Jupiter na večerní obloze postupně klesá k západu a jeho večerní viditelnost tak tento měsíc končí.

V březnu dojde k několika zajímavým konjunkcím planet. Dne 2. 3. v 7 hodin to bude konjunkce Venuše s Jupiterem (Venuše 0,49° severně). Planety spatříme večer nad západem. V úterý 28. 3. v 8 hodin bude Merkur v konjunkci s Jupiterem (Merkur 1,29° severně). Planety budeme na obloze pozorovat také večer, nízko nad západním obzorem. Třetí planetární konjunkcí bude konjunkce Venuše s Uranem, k níž dojde 30. 3. ve 23 hodin (Venuše 1,22° severně). Po konjunkci Měsíce s Jupiterem (22. 3. ve 22 hodin) budeme moci až do 24. 3. večer nízko nad západním obzorem sledovat seskupení Jupiteru, Venuše a Měsíce.

V neděli 26. 3. začíná platnost středoevropského letního času (SELČ). V tento den si ve 2 hodiny SEČ posuneme hodinky o hodinu dopředu na 3 hodiny SELČ.

Jarní rovnodennost nastává 20. 3. ve 22 hodin 24 minut. 

Merkur v únoru uvidíme počátkem měsíce ráno nízko nad jihovýchodem. Na večerní obloze zůstávají planety Venuše, Mars a Jupiter. Venuši a Jupiter spatříme večer, Mars bude pozorovatelný po většinu noci kromě rána. Saturn bude 16. 2. v 18 hodin v konjunkci se Sluncem a téhož dne ve 13 h se ocitá nejdále od Země (10,811 au). Je tedy zcela nepozorovatelný. 

K extrémně těsné konjunkci Venuše s Neptunem dojde 15. 2. ve 13 hodin (Venuše 0,01° jižně). 

I v únoru, po konjunkci Měsíce s Venuší (22. 2. v 10 hodin), spatříme na obloze stejné seskupení jako v lednu – Měsíc, Mars, Aldebaran a otevřenou hvězdokupu Plejády.

Na Nový rok za dobrých pozorovacích podmínek zhlédneme za jeden večer všech pět planet viditelných pouhým okem. Merkur a Venuše budou velmi nízko nad jihozápadním obzorem, výše, také nad jihozápadem, nalezneme Saturn, vysoko nad jihem září Jupiter a nad jihovýchodem Mars. Planety Venuše, Mars, Jupiter a Saturn se na večerní obloze udrží po celý leden, ale Merkur opět spatříme až ve druhé polovině měsíce, tentokrát ale ráno, nízko nad jihovýchodem. V největší západní elongaci se ocitne 30. 1. v 7 hodin a dosáhne jasnosti -0,1 mag. Pozorovatelnost Venuše se bude díky stoupající deklinace zlepšovat, Mars je po opozici se Sluncem (nastala 8. 12. 2022 v 7 hodin) a v lednu bude tedy pro tento rok nejlépe pozorovatelný. Plynní obři, Jupiter a Saturn, budou nad jihozápadem, Jupiter vysoko, Saturn nízko. 

Na snímku kometa Neowise, která byla vidět před časem...

Dne 3. 1. ve 21 hodin dojde ke konjunkci Měsíce a Marsu (Mars 0,95° severně). Na obloze budeme moci po celou noc pozorovat seskupení Měsíce, Marsu, Aldebaranu a Plejád. Stejné seskupení spatříme i na konci ledna.

Po těsné konjunkci Venuše se Saturnem (22. 1. ve 23 hodin – Venuše 0,4° jižně) a Měsíce se Saturnem (23. 1. v 10 hodin) uvidíme na večerní obloze nad jihozápadem seskupení Měsíce, Venuše a Saturnu.

V období kolem novu (21. 1.) nalezneme na ranní obloze kometu C/2022 E3 (ZTF), která by se svou jasností (6 mag) měla přiblížit pozorovatelnosti pouhým okem. Během ledna přejde rychle ze souhvězdí Pastýře do Draka, Malé medvědice a poté do Žirafy.

Maximum meteorického roje Kvadrantidy nastává 4. 1. v 5 hodin, ale jeho pozorování bude značně rušit Měsíc těsně před úplňkem. Hodinová frekvence by měla dosáhnout 110 meteorů za hodinu.

Ve středu 4. 1. v 17 hodin bude Země nejblíže ke Slunci, bude nás od něj dělit pouhých 147,1 milionu kilometru.

Závěr roku si pro nás přichystal dozajista pěknou podívanou. Na večerní obloze spatříme všechny planety viditelné pouhým okem. Merkur bude v maximální východní elongaci 21. 12. v 16 hodin. Ve druhé polovině měsíce ho spatříme večer nízko nad jihozápadním obzorem. Poblíž Merkuru se bude zdržovat i Venuše, která se objeví na konci měsíce večer nízko nad jihozápadem. Planetou měsíce bude ale bezesporu Mars, jehož opozice se Sluncem nastává 8. 12. v 7 hodin. Při ní dosahuje planeta jasnosti -1,9 mag. Už 1. 12. ve 3 hodiny bude Zemi nejblíže (0,544 au) a pozorovatelný bude po celou noc. Jupiter je díky vysoké deklinaci a jasnosti stále dobře pozorovatelný, i když od jeho opozice už uběhly 3 měsíce. Spatříme ho v první polovině noci. Saturn září večer, vysoko nad jihozápadem.

V pondělí 5. 12. v 18 hodin bude Měsíc v těsné konjunkci s Uranem (Uran 0,14° severně). Zákryt Měsícem bude pozorovatelný nad naším obzorem v noci v celém svém průběhu.

V okamžik opozice Marsu se Sluncem nastane také jeho těsná konjunkce s Měsícem (Mars 0,03° severně). Zákryt Marsu Měsícem v úplňku (vstup i výstup) se odehraje nad naším obzorem v noci. Dne 29. 12. v 15 hodin nastane konjunkce Merkuru s Venuší (Merkur 1,44° severně). Planety spatříme večer, nízko nad jihozápadním obzorem.

Pozorování meteorického roje Geminidy, jehož maximum má nastat 14. 12. ve 14 hodin, bude rušit Měsíc v první čtvrti. Maximální hodinová frekvence by měla dosáhnout 150 meteorů za hodinu.

Zimní slunovrat nastává 21. 12. ve 22 hodin 48 minut.

V listopadu budou planety pozorovatelné na obloze večerní. Venuše je zcela nepozorovatelná, neboť její horní konjunkci se Sluncem nastává 22. 10. ve 22 hodin. Mars má před opozicí, takže je na obloze po celou noc. Po většinu noci kromě rána spatříme na obloze Jupiter a večer vysoko nad jihem a jihozápadem září Saturn.

Dne 8. 11. dojde k úplnému zatmění Měsíce, které je ale u nás zcela nepozorovatelné.

Říjnové večerní obloze budou kralovat obři – Jupiter a Saturn. Jupiter je viditelný téměř po celou noc kromě jitra, Saturn v první polovině noci. Mars spatříme po většinu noci kromě večera. Pro planetu Merkur nastávají podmínky nejlepší viditelnosti na ranní obloze, a to při maximální západní elongaci (18°) dne 8. 10. ve 22 hodin. Pozorovatelný bude zhruba do 22.10.

V úterý 25. 10. nastává částečné zatmění Slunce, které bude od nás pozorovatelné v celém svém průběhu. Velikost zatmění (v jednotkách slunečního průměru) v maximální fázi bude 0,42.

Časový průběh zatmění:
Východ Slunce 06 h 38 min
Začátek zatmění 10 h 13 min
Maximální fáze 11 h 18 min
Konec zatmění 12 h 23 min

V neděli 30. 10. končí platnost středoevropského letního času (SELČ). V tento den si ve 3 hodiny SELČ vrátíme hodinky zpět na 2 hodiny SEČ.

Srpen patřil Saturnu, září bude planetou Jupiteru. Jeho opozice se Sluncem nastává 26. 9. ve 21 hodin. V nejmenší vzdálenosti od Země (3,953 au) se ocitne téhož dne o 18 hodin dříve, tedy ve 3 hodiny. V té době bude na obloze po celou noc a také dosahuje maximální jasnosti, a to -2,9 mag. Saturn po opozici spatříme po většinu noci kromě rána, Mars po většinu noci kromě večera. Venuše bude ráno nad východem v první polovině měsíce.

Dne 7. 9. ve 21 hodin dojde ke konjunkci Marsu s Aldebaranem (Mars 4,28° severně) Obě tělesa poblíž spatříme na obloze před i po konjunkci.

Ve středu 14. 9. ve 23 hodin nastane konjunkce Měsíce s Uranem (Uran 0,04° severně). Zákryt Měsícem bude pozorovatelný nad naším obzorem v noci v celém svém průběhu.

Podzimní rovnodennost nastává 23. 9. ve 2 hodiny 4 minuty.

Srpen bude patřit planetě Saturn. Dne 14. 8. v 18 hodin nastává jeho opozice se Sluncem a téhož dne ve 23 hodin se planeta nachází v nejmenší vzdálenosti od Země (8,857 au). Na obloze ho budeme moci pozorovat po celou noc, vrcholí ve výšce téměř 25° a dosahuje maximální jasnosti +0,7 mag. Po většinu noci kromě večera bude pozorovatelný Jupiter, jehož opozice čeká v srpnu. Mars je na obloze ve druhé polovině noci a Venuše stále zdobí oblohu ranní.

V sobotu 20. 8. ve 22 hodin bude Mars v konjunkci s Alcyone (Mars 5,53° jižně). Ve dnech 19. a 20. 8. Budeme moci ve druhé polovině noci na východě pozorovat seskupení Měsíce, Marsu, Plejád a Aldebaranu.

Perseidy mají maximum 13. 8. ve 2 hodiny. Průměrná hodinová frekvence v maximu je 100 meteorů. Pozorování ale bude bohužel rušit Měsíc těsně po úplňku.

Večerní obloha je stále bez planet. Venuši nalezneme ráno nad východem. Mars a Jupiter jsou vidět ve druhé polovině noci, pro Mars navíc na konci měsíce začíná období nejlepší letošní pozorovatelnosti. Saturn před opozicí je na obloze po většinu noci kromě večera a i pro něj začíná období letošní nejlepší viditelnosti.

V pondělí 4. 7. v 8 hodin bude Země nejdále od Slunce, a to 152,1 milionu kilometru.

Na červnové večerní obloze budou planety opět chybět. Na ranní obloze nalezneme Venuši, Mars, Jupiter a Saturn. Venuše bude ráno jen nízko nad východním obzorem, Mars a Jupiter spatříme vysoko na jihovýchodě a po celou druhou polovinu noci bude pozorovatelný Saturn.

Ve dnech 21. až 23. 6. budeme moci pozorovat seskupení Měsíce, Jupiteru a Marsu ráno nad východem a jihovýchodem. Ke konjunkci Měsíce a Jupiteru dojde 21. 6. v 17 hodin (Jupiter 3,00° severně), konjunkci s Marsem 22. 6. ve 20 hodin (Mars 1,59° severně).

Letní slunovrat nastává 21. 6. v 10 hodiny 14 minut.

Počátkem května spatříme na večerní obloze planetu Slunci nejbližší – Merkur, neboť jeho nejvýhodnější maximální východní elongace nastala 29. 4. Planety Venuše, Mars, Jupiter a Saturn zdobí oblohu ranní. Venuše bude jen nízko nad východním obzorem, Mars a Jupiter spatříme nad východem a Saturn nad obzorem jihovýchodním.

V pondělí 2. 5. v 17 hodin nastane konjunkce Měsíce s Merkurem (Merkur 2,14° severně). Večer budeme moci na severozápadě pozorovat Měsíc, Merkur a Plejády.

Měsíc projde konjunkcemi se Saturnem 22. 5. v 10 hodin (Saturn 4,78° severně), s Marsem 24. 5. ve 22 hodin (Mars 3,26° severně), s Jupiterem 25. 5. ve 3 hodiny (Jupiter 3,82° severně) a s Venuší 27. 5. ve 3 hodiny (Venuše 1,08° severně). Těsné seskupení Měsíce, Marsu a Jupiteru spatříme ráno nad východním obzorem. K těsné konjunkci Marsu s Jupiterem dojde 29. 5. ve 12 hodin (Mars 0,58° jižně). Planety v těsné blízkosti spatříme ráno nad východojihovýchodním obzorem.

Úplné zatmění Měsíce, k němuž dojde 16. 5. bude od nás pozorovatelné pouze jako částečné a navíc jen nízko nad obzorem. Celý průběh zatmění bude možno pozorovat z Jižní Ameriky, východních částí Severní Ameriky, většiny Atlantického oceánu a jihovýchodních částí Tichého oceánu.

Časový průběh zatmění 16. 5.
Vstup Měsíce do polostínu 02 h 32 min
Začátek částečného zatmění 03 h 28 min
Západ Měsíce 04 h 15 min
Začátek úplného zatmění 04 h 29 min
Střed zatmění 05 h 12 min
Konec úplného zatmění 05 h 54 min
Konec částečného zatmění 06 h 55 min
Výstup Měsíce z polostínu 07 h 51 min

Na dubnové večerní obloze se ve druhé polovině měsíce nad severozápadním obzorem objeví Merkur. Jeho maximální východní elongace (21°) nastává 29. 4. v 9 hodin a představuje období nejlepší viditelnosti Merkuru na večerní obloze v letošním roce. Planety Venuše, Mars, a Saturn budou na obloze ranní, nízko nad jihovýchodním obzorem a koncem měsíce se k nim přidá Jupiter.

V úterý 5. 4. ve 3 hodiny bude Mars v těsné konjunkci se Saturnem (Mars 0,31° jižně). Planety Mars, Saturn a Venuši spatříme ráno nízko nad jihovýchodním obzorem. O půlnoci z 24. 4. na 25. 4. se Měsíc dostane do konjunkce se Saturnem, 26. 4. v 1 hodinu s Marsem, 27. 4. v 5 hodin s Venuší a ve 14 hodin s Jupiterem. Proto ve dnech 24. – 28. 4. uvidíme na ranní obloze seskupení Saturnu, Marsu, Venuše a Jupiteru, v jejichž blízkosti bude procházet Měsíc.

Ve středu 27. 4. ve 20 hodin nás čeká velmi těsná konjunkce Venuše s Neptunem (Neptun 0,01° severně), ale na světlé obloze bude Neptun prakticky nepozorovatelný. Dne 30. 4. ve 22 hodin je Venuše v konjunkci s Jupiterem (0,23°), my uvidíme obě planety druhý den ráno nízko nad východním obzorem.

Částečné zatmění Slunce, které nastane 30. 4. je od nás bohužel nepozorovatelné. Těšit se z něj mohou pozorovatelé z jihovýchodních oblastí Tichého oceánu, pobřeží Antarktidy a jižních částí Jižní Ameriky.

Březnovou večerní oblohu planety zcela opustily. Dne 5. 3. v 15 hodin nastává konjunkce Jupiteru se Sluncem a planeta je tedy zcela nepozorovatelná. Na ranní obloze bude Venuše a Mars, k nímž se koncem měsíce přidá Saturn. Venuše se ocitá v maximální západní elongaci (47° od Slunce) 20. 3. v 10 hodin a nastávají tak podmínky pro její nejlepší pozorovaní na ranní obloze. Mars bude v březnu nízko nad jihovýchodem spolu s Venuší a koncem měsíce i Saturnem.

Ke konjunkci Venuše s Marsem dojde 6. 3. v 8 hodin (Venuše bude tentokrát 4,51° severně) a se Saturnem 28. 3. ve 20 hodin (Venuše 2,11° severně). Měsíc se dostane do konjunkce s výše zmíněnými planetami dne 28. 3. v 6 hodin s Marsem (Mars 4,87° severně), v 16 hodin s Venuší (Venuše 6,74° severně), v 17 hodin se Saturnem (Saturn 4,60° severně), a proto ráno, nízko nad jihozápadním obzorem, spatříme Venuši, Saturn, Mars a Měsíc.

V neděli 27. 3. začíná platnost středoevropského letního času (SELČ). V tento den si ve 2 hodiny SEČ posuneme hodinky o hodinu dopředu na 3 hodiny SELČ.

Jarní rovnodennost nastává 20. 3. v 16 hodin 33 minut.

Na únorové večerní obloze zůstal už pouze Jupiter, který bude pozorovatelný do poloviny měsíce nízko nad západním obzorem. Saturn se dostane 4. 2. do konjunkce se Sluncem a je tedy nepozorovatelný. Merkur, jehož největší západní elongace nastane 16. 2. ve 22 hodin, se přesunul na oblohu ranní. Bohužel ale bude jen velmi nízko nad jihovýchodním obzorem a bude tedy špatně pozorovatelný. Tuto nepříznivou skutečnost nám ale dostatečně vynahradí Venuše, která 12. 2. dosahuje nejvyšší jasnosti (-4,6 mag), i když relativně nízko nad jihovýchodem. Nízko nad jihovýchodním obzorem spatříme také Mars.

Planety Venuše a Mars se ocitnou v konjunkci 16. 2. v 15 hodin, Venuše bude 6,24° severně.

V neděli 27. 2. v 11 hodin bude Měsíc v konjunkci s Venuší (Venuše 9,57° severně) a o hodinu později s Marsem (Mars 4,32° severně). Ráno toho dne spatříme Mars, Venuši a Měsíc ráno nízko nad jihovýchodním obzorem.

Obry (Jupiter a Saturn) a nejmenší planetu Sluneční soustavy Merkur najdeme na počátku roku na obloze večerní. Jupiter bude zářit po celý měsíc, Saturn spatříme jen počátkem měsíce nízko nad jihozápadním obzorem. Merkur je pozorovatelný v první polovině měsíce. Jeho maximální východní elongace, při níž se bude nacházet 19° od Slunce, nastává 7. 1. v 11 hodin. Jeho jasnost v té době klesá z -0,7 mag na začátku ledna na +1,0 mag v polovině měsíce. Zemi nejbližší planety – Venuši a Mars – nalezneme v lednu na obloze ranní. Po celý leden bude ráno nad jihovýchodním obzorem pozorovatelný Mars. Venuši spatříme na obloze až ve druhé polovině měsíce, neboť 9. 1. prošla dolní konjunkcí se Sluncem.

Ve dnech 4. a 5. 1. spatříme večer nízko na jihozápadě seskupení Měsíce, Merkuru, Saturnu a Jupiteru. Ke konjunkci Měsíce se Saturnem dojde pod naším obzorem 4. 1. ve 21 hodin (Saturn 4,52° severně) a ke konjunkci Měsíce s Jupiterem 6. 1. ve 4 hodiny (Jupiter 4,71° severně).

Před konjunkcemi, které se odehrají pod naším obzorem, a to 29. 1. v 17 hodin Měsíce s Marsem (Mars 3,01° severně) a 30. 1. ve 3 hodiny Měsíce s Venuší (Venuše 10,79° severně) budeme moci pozorovat ráno na jihovýchodě seskupení Měsíce, Marsu a Venuše.

Letos nastávají vhodné podmínky pro pozorování meteorického roje Kvadrantidy, neboť Měsíc těsně po novu nebude pozorování vůbec rušit. Maximum roje nastává ve 22 hodin 3. 1. a hodinová frekvence by měla dosáhnout 120 meteorů za hodinu.

4. 1. v 7 hodin bude Země nejblíže ke Slunci, bude nás od něj dělit pouhých 147,1 milionu kilometru.

Nejjasnější planeta – Venuše – bude svítit večer nad jihozápadem a 4. 12. v 15 hodin dosáhne její jasnost letošní maximální hodnoty, a to –4,7 mag. Nad jihozápadním obzorem večer dále spatříme Saturn a vysoko nad jihozápadem Jupiter. V závěru měsíce večer nad jihozápadem bude Merkur. Mars je pozorovatelný ráno nad jihovýchodem.

Seskupení Měsíce, Venuše, Saturnu a Jupiteru spatříme večer ve dnech 6. až 9. 12. Ke konjunkci Měsíce s Venuší dochází 7. 12. ve 3 hodiny (Venuše 2,3° severně), Měsíce se Saturnem 8. 12. v 5 hodin (Saturn 4,6° severně) a Měsíce s Jupiterem 9. 12. v 9 hodin (Jupiter 5,0° severně). K těsné konjunkci Venuše s trpasličí planetou Pluto dojde 11. 12. v 18 hodin (Venuše 0,07° severně). Úkaz proběhne večer nízko nad jihozápadním obzorem, ale trpasličí planeta bude prakticky nepozorovatelná. Ve středu 29. 12. v 11 hodin bude Merkur v konjunkci s Venuší (Merkur 4,23° jižně). Planety spatříme večer nízko nad jihozápadním obzorem.

Poslední zatmění Slunce roku 2021, které nastane 4. 12., nebude od nás pozorovatelné. Půjde o zatmění úplné a sledovat ho bude možné jako úplné na jižní polokouli v pásu táhnoucím se přes Antarktidu směrem k pobřeží Jižní Ameriky.

Pozorování meteorického roje Geminidy, jehož maximum má nastat 14. 12. v 8 hodin, v ranních hodinách nebude rušit Měsíc. Podmínky pro jeho pozorování jsou letos ideální. Maximální hodinová frekvence by měla dosáhnout 150 meteorů za hodinu.

Zimní slunovrat nastává 21. 12. v 16 hodin 59 minut.

 Na listopadové večerní obloze stále svítí trojice jasných planet – Venuše, Jupiter a Saturn. Venuši nalezneme nad jihozápadním obzorem, Jupiter celou první polovinu noci a Saturn pouze večer; postupně se přesouvají od jihu na jihozápad. Počátkem měsíce ráno ještě spatříme na obloze Merkur, planetu Slunci nejbližší, a ve druhé polovině měsíce se nízko nad jihovýchodním obzorem ráno objeví Mars.

V pondělí 8. 11. v 6 hodin dojde k těsné konjunkci Měsíce s Venuší (Venuše 0,7° jižně). Úkaz se bohužel odehraje pod naším obzorem, ale seskupení velmi jasných těles Měsíce, Jupiteru, Saturnu a Venuše spatříme ve dnech 8. až 12. 11. večer. Konjunkce Měsíce se Saturnem nastane 10. 11. v 18 hodin (Saturn 4,9° severně) a Měsíce s Jupiterem 11. 11. ve 22 hodin (Jupiter 4,7° severně).

Z částečného zatmění Měsíce, k němuž dojde 19. 11, bychom u nás mohli teoreticky pozorovat jen nepatrnou část polostínové fáze úkazu. Z celého průběhu se mohou těšit obyvatelé Severní Ameriky, oblastí ležících v Tichém oceánu a severovýchodních oblastí Ruska.

Časový průběh zatmění:
Vstup Měsíce do polostínu 7 h 02 min
Západ Měsíce 7 h 15 min

Říjen bude patřit Venuši. Dne 29. 10. ve 22 hodin se ocitá v maximální východní elongaci a pozorovatelná bude večer nad jihozápadem. A její kralování večerní obloze doplní opět Jupiter a Saturn v první polovině noci. Ve druhé polovině měsíce nastanou nejlepší letošní podmínky pro pozorování Merkuru na ranní obloze, při jeho největší západní elongaci, k níž dojde 25. 10. v 7 hodin. Planetu budeme moci pozorovat od 17. 10., kdy bude mít jasnost +1,3 mag, až do začátku listopadu. Merkur bude sice postupně zjasňovat, ale zároveň klesne jeho deklinace a úhlová vzdálenost od Slunce.

Ve dnech 14. a 15. 10. na obloze opět spatříme již známé seskupení Měsíce, Jupiteru a Saturnu v období kolem konjunkcí Měsíce a Saturnu (14. 10. v 10 hodin) a Měsíce a Jupiteru (15. 10. ve 13 hodin).

V neděli 31. 10. končí platnost středoevropského letního času (SELČ). V tento den si ve 3 hodiny SELČ vrátíme hodinky zpět na 2 hodiny SEČ.

Trojice jasných planet Venuše, Jupiter a Saturn kraluje večer i zářijové obloze. Venuši spatříme večer nad jihozápadem, Jupiter a Saturn budou na obloze po většinu noci kromě rána.

I v září uvidíme pospolu – a navíc po celou noc – Měsíc, Saturn a Jupiter, a to mezi 16. a 18. 9. Konjunkce Měsíce a Saturnu nastává 17. 9. v 6 hodin (Saturn 4,1° severně) a konjunkce Měsíce s Jupiterem 18. 9. v 10 hodin (Jupiter 4,3° severně).

Podzimní rovnodennost nastává 22. 9. ve 20 hodin 21 minut.

Na srpnové večerní obloze září tři jasné planety – Venuše, Jupiter a Saturn. Srpen ale bude patřit především Jupiteru a Saturnu, neboť obě planety v tomto měsíci budou v opozici se Sluncem, což je období pro pozorování vnějších planet nejvýhodnější. Opozice Saturnu nastává 2. 8. v 7 hodin a téhož dne ve 12 hodin se planeta nachází v nejmenší vzdálenosti od Země (8,935 au). Nalezneme ji více než 20° nad jižním obzorem a dosahuje maximální jasnosti +0,2 mag. K opozici Jupiteru dojede až 20. 8. v 1 hodinu a v 7 hodin bude Jupiter a Zemi dělit nejmenší vzdálenost (4,013 au). Tehdy planeta dosahuje maximální jasnosti (-2,9 mag) a vrcholí okolo půlnoci ve výšce 26°. Dvojici jasných obrů na obloze doplní Venuše, která bude svítit večer nad západem.

Ve dnech 20. až 22. 8. bude na obloze po celou noc zářit Měsíc, Saturn a Jupiter, a to opět po vzájemných konjunkcích těles (Měsíc se Saturnem 21. 8. ve 2 hodiny a Měsíc s Jupiterem 22. 8. v 9 hodin).

Pro pozorování Perseid budou letos panovat dobré podmínky. Maximum nastává 12. 8. ve 21 hodin a Měsíc pár dní po novu bude pozorování rušit minimálně. Průměrná hodinová frekvence v maximu je 110 meteorů.

Na červencové večerní obloze nalezneme naše dva planetární sousedy – Venuši a nízko nad severozápadem Mars. Jupiter bude pozorovatelný po většinu noci kromě večera a Saturn, který je před opozicí, po celou noc. Ranní obloha bude patřit Merkuru, který dosáhne maximální západní elongace 4. 7. ve 21 hodin. Planeta bude pozorovatelná už od 28. 6., kdy její jasnost dosáhne +1,4 mag. Při maximální jasnosti -1,5 mag (25. 7.) její pozorovatelnost končí, neboť její úhlová vzdálenost od Slunce bude již příliš malá.

V úterý 13. 7. v 15 hodin dojde k těsné konjunkci Venuše s Marsem (Venuše 0,47° severně), planety v blízkosti sebe spatříme večer nad západoseverozápadem.

Ani červencová obloha nás neochudí o pohled na seskupení Měsíce, Saturnu a Jupiteru, a to ve dnech 24. až 26. 7. Opět k němu dochází v době kolem konjunkcí Měsíce se Saturnem (24. 7. v 19 hodin) a Měsíce s Jupiterem (26. 7. v 6 hodin).

V pondělí 5. 7. ve 23 hodin bude Země nejdále od Slunce, a to 152,1 milionu kilometru.

V červnu večer spatříme planety Venuši a Mars nad severozápadním obzorem, naproti tomu Jupiter a Saturn budou vidět ve druhé polovině noci.

Ve dnech 12. 6. v 7 hodin a 13. 6. ve 23 hodin nastane postupně konjunkce Měsíce s Venuší (Venuše 0,8° jižně) a Marsem (Mars 1,9° jižně). Proto ve dnech 12. a 13. 6. večer spatříme tělesa Měsíc, Venuši a Mars poblíž sebe.

K dalšímu seskupení Měsíce, Saturnu a Jupiteru dojde ve dnech 27. až 29. 6. ráno. Stane se tak v období kolem vzájemných konjunkcí Měsíce a Saturnu (27. 6. ve 13 hodin) a Měsíce s Jupiterem (28. 6. ve 22 hodin).

Ve čtvrtek 10. 6. dojde k prstencovému zatmění Slunce, které je od nás pozorovatelné pouze jako částečné.

Časový průběh zatmění:
Východ Slunce 03 h 51 min
Začátek zatmění 10 h 44 min
Maximální fáze 11 h 39 min
Konec zatmění 12 h 36 min

Velikost zatmění (v jednotkách slunečního průměru) v maximální fázi bude 0,17.

Letní slunovrat nastává 21. 6. ve 4 hodiny 32 minut.

V květnu večer vysoko nad západem bude svítit Mars. Merkur se ocitá v maximální východní elongaci 17. 5. v 7 hodin a spatříme ho tedy večer nad severozápadem, a to až do zhruba 25. 5., kdy jeho viditelnost končí. Venuše se objeví ke konci měsíce večer velmi nízko nad severozápadním obzorem. Ranní obloze nad jihovýchodem stále kralují obři Jupiter a Saturn.

Po konjunkci Měsíce se Saturnem, k níž dojde 3. 5. ve 20 hodin (Saturn 4,6° severně), spatříme ve dnech 4. a 5. 5. opět ráno na jihovýchodě Měsíc, Saturn a Jupiter. Dne 13. 5. bude Měsíc v konjunkci s Merkurem (Merkur 2,7° severně). Ve dnech 13. až 15. 5. večer na severozápadě budeme moci pozorovat Měsíc, Venuši, Merkur a Mars.

Ve středu 26. 5. nastane letošní první zatmění tohoto roku. Půjde o úplné zatmění Měsíce, které je ale od nás bohužel nepozorovatelné. Těšit z úkazu se mohou obyvatelé Austrálie, Antarktidy a oblastí v Tichém oceánu.

Mars je stále pozorovatelný v první polovině noci, večer na samém konci měsíce se k němu přidá Merkur, planeta Slunci nejbližší. Spatříme ji nízko nad západoseverozápadem. Jeho jasnost postupně klesá z –1,4 mag, ale výška nad obzorem roste, takže podmínky pro pozorování se přes klesající jasnost zlepšují. Ráno nad jihovýchodním obzorem uvidíme dvě největší planety Sluneční soustavy – Jupiter a Saturn.

Ve dnech 6. 4. ve 13 hodin a 7. 4. ve 12 hodin dojde postupně ke konjunkci Měsíce se Saturnem (Saturn 4,4° severně) a Jupiterem (Jupiter 4,8° severně). Proto ve dnech 6. a 7. 4. ráno na jihovýchodě spatříme seskupení Měsíce, Saturnu a Jupiteru. Konjunkce Měsíce s Marsem nastane 17. 4. ve 12 hodin. Tělesa blízko sebe spatříme večer.

Mars zůstává na večerní obloze stále sám, na ranní budeme moci nízko nad jihovýchodním obzorem pozorovat dva největší obry – Jupiter a Saturn. Venuše se 26. 3. v 8 hodin ocitá v horní konjunkci se Sluncem a je tedy, zcela nepozorovatelná.

Ve čtvrtek 4. 3. v 17 hodin bude Mars v konjunkci s η Tau. Mars najdeme 2,6° jižně a planetu v blízkosti Plejád spatříme večer vysoko nad západním obzorem.

Dne 19. 3. ve 21 nastává konjunkce Měsíce s Marsem (Mars 2,3° severně). Večer nad západním obzorem budeme moci pozorovat seskupení Měsíce, Marsu, Aldebaranu a Plejád. Vzhledem k tomu, že tělesa budou postupně procházet vzájemnými konjunkcemi, spatříme Mars, Aldebaran a Plejády pospolu téměř do konce měsíce.

V neděli 28. 3. začíná platit středoevropský letní čas (SELČ). V tento den si ve 2 hodiny SEČ posuneme hodinky o hodinu dopředu na 3 hodiny SELČ.

Jarní rovnodennost nastává 20. 3. v 10 hodin 38 minut.

Únorová obloha bude na planety poměrně skoupá, v první polovině noci ji bude zdobit pouze Mars.

Oblohu na počátku roku bude zdobit trojice jasných planet – Mars, Jupiter a Saturn. Mars spatříme v první polovině noci, Jupiter a Saturn budou večer jen nízko nad západním obzorem, neboť se koncem měsíce dostávají do konjunkce se Sluncem (Jupiter 29. 1. a Saturn 24. 1.), a tehdy budou zcela nepozorovatelné. Merkur se na obloze objeví v polovině ledna večer nízko nad západním obzorem. Do maximální východní elongace se dostává 24. 1. ve 2 hodiny a jeho jasnost bude postupně klesat z – 0,9 mag na +1,5 mag, které dosáhne na začátku února. Nejjasnější planetu – Venuši – spatříme na obloze ráno nízko nad jihovýchodním obzorem, ale pouze do poloviny měsíce.

Ve středu 20. 1. ve 22 hodin dojde ke konjunkci Marsu s Uranem, Mars bude 1,61° severně a planety spatříme večer na jihozápadě společně s Měsícem. Na pozorování Uranu budeme ale potřebovat dalekohled, neboť je svou jasností na samé hranici pozorovatelnosti pouhým okem a lze ho bez dalekohledu najít jen za velmi dobrých pozorovacích podmínek a na tmavé obloze.

Maximum meteorického roje Kvadrantidy nastává 3. 1. v 16 hodin. Měsíc před poslední čtvrtí bude pozorování po 21 hodině rušit. Hodinová frekvence by měla dosáhnout 120 meteorů za hodinu.

V sobotu 2. 1. v 15 hodin bude Země nejblíže ke Slunci, bude nás od něj dělit pouhých 147,1 milionu kilometru.

Prosincová večerní obloha bude opět patřit dvěma planetárním obrům – Jupiteru a Saturnu. Spatříme je nad jihozápadním obzorem v těsném sousedství. Mars bude na obloze po většinu noci kromě rána. Na konci prosince ale jeho jasnost klesne na -0,3 mag. Venuši najdeme v prosinci ráno již nízko nad jihovýchodním obzorem, její jasnost v závěru roku bude -3,9 mag.

V pondělí 21. 12. v 19 hodin dojde k velmi těsné konjunkci Jupiteru a Saturnu. Jupiter bude 0,1° jižně. Svědky vlastní konjunkce sice nebudeme, k ní dojde 5° pod naším obzorem, ale od nás budou planety pozorovatelné dvě hodiny před okamžikem konjunkce nad jihozápadním obzorem.

Ani poslední zatmění roku 2020, které nastane 14. 12., od nás nebude pozorovatelné. Půjde o úplné zatmění Slunce a těšit se na něj mohou obyvatelé na jižní polokouli v Chile a Argentině.

Pozorování meteorického roje Geminidy, jehož maximum má nastat také 14. 12. v 0 hodin, nebude rušit Měsíc, neboť je právě v novu. Maximální hodinová frekvence by měla dosáhnout 150 meteorů za hodinu.

Zimní slunovrat nastává 21. prosince v 11 hodin 3 minuty.

Pro Merkur nastávají v listopadu nejlepší podmínky ranní viditelnosti, neboť se 10. 11. v 18 hodin ocitne v maximální západní elongaci. Nalezneme ho po celý měsíc ráno nad východním až jihovýchodním obzorem, počátkem měsíce poblíž Spiky. Spolu s Merkurem je na obloze ranní nad jihovýchodem planeta Venuše. Mars najdeme na obloze po většinu noci kromě rána, průměr kotoučku planety se zmenšuje a její jasnost klesá. Jupiter se Saturnem vládnou obloze večerní.

V ranních hodinách 13. 11. budeme moci pozorovat seskupení Měsíce, Venuše, Merkuru a Spiky. Bude viditelné po konjunkci Měsíce s Venuší, k níž dojde předtím o půlnoci.

I v listopadu nás čeká seskupení Měsíc, Jupiter, Saturn. Spatříme ho 19. 11. večer po konjunkci Měsíce s Jupiterem, k níž doje v 10 hodin.

V pořadí čtvrté polostínové zatmění Měsíce tohoto roku nebude z našeho území bohužel pozorovatelné. Celý průběh zatmění budou pozorovat obyvatelé ze Severní Ameriky a nejvýchodnějších částí Asie.

Říjen bude měsícem Marsu. Dne 14. 10. v 0 hodin dojde k jeho opozici se Sluncem, planeta bude na obloze po celou noc a pro její pozorování nastávají nejlepší podmínky. Dne 6. 10. v 15 hodin se Mars ocitne nejblíže Zemi (0,415 au). Úhlový průměr kotoučku planety stoupne na 22,6" a planeta také dosáhne letošní maximální jasnosti, a to -2,6 mag. Jupiter a Saturn budou také na obloze večerní, spatříme je na jihu a jihozápadě. Venuše vévodí obloze ranní, svítí vysoko nad východním a jihovýchodním obzorem.

Dne 3. 10. v 0 hodin dojde k těsné konjunkci Venuše s Regulem. Planeta bude 0,09° jižně. Konjunkce se odehraje pod naším obzorem, ale obě tělesa uvidíme ráno na východě. Ve středu 14. 10. ve 2 hodiny bude v konjunkci s Venuší Měsíc (Venuše 3,5° jižně), takže ve dnech 13. – 15. 10. spatříme na ranní obloze seskupení Měsíce, Venuše a Regula.

Ani říjen nás neochudí o seskupení Měsíc, Jupiter a Saturn. Bude pozorovatelné večer ve dnech 22. – 23. 10. kolem konjunkce Měsíce s Jupiterem (22. 10. ve 20 hodin).

V neděli 25. 10. končí platnost středoevropského letního času (SELČ). V tento den si ve 3 hodiny SELČ vrátíme hodinky zpět na 2 hodiny SEČ.

Zářijovou ranní oblohu ovládne Venuše. Spatříme ji vysoko na východě. Mars bude na obloze po celou noc kromě večera a planety Jupiter a Saturn uvidíme v první polovině noci.

I v září nás čeká seskupení Měsíce, Jupiteru a Saturnu. Uvidíme ho 25. 9. v první polovině noci. Ke konjunkci Měsíce s Jupiterem dojde v 8 hodin, Jupiter bude 2° severně. Seskupení Měsíce, Venuše a hvězdy Pollux ze souhvězdí Blíženců bude pozorovatelné 13. 9. ráno a Měsíce, Venuše a Regula 15. 9. také na ranní obloze.

Podzimní rovnodennost nastává 22. 9. ve 14 hodin 31 minut.

Venuše bude zářit ráno vysoko nad východním obzorem, neboť se 13. 8. v 1 hodinu ocitá v největší západní elongaci (46° od Slunce). Na ranní obloze počátkem měsíce budeme ještě moci pozorovat nízko nad severovýchodním obzorem Merkur. Jupiter a Saturn jsou po opozici se Sluncem, takže je na obloze spatříme po většinu noci kromě rána. Naopak planeta Mars bude na obloze po většinu noci kromě večera.

V srpnu nás čekají dvě seskupení Měsíce, Jupiteru a Saturnu. První uvidíme hned 1. a 2. 8. Měsíc bude v konjunkci s Jupiterem 2. 8. ve 2 hodiny (Jupiter 2,3° severně), to druhé nastane ve dnech 28. a 29. 8. Měsíc bude v konjunkci s Jupiterem 29. 8. ve 4 hodiny (Jupiter 2° severně) a konjunkce Měsíce se Saturnem nastane 29. 8. v 18 hodin (Saturn 3,1° severně).

Perseidy mají maximum 12. 8. ve 14 hodin. Průměrná hodinová frekvence v maximu je 100 meteorů. Měsíc bude po poslední čtvrti a kvůli vysoké deklinaci bude pozorování rušit už po 22. hodině.

Po celou noc budeme moci v červenci pozorovat Jupiter a Saturn, neboť se obě planety postupně ocitnou v opozici se Sluncem. Jupiter 14. 7. v 9 hodin a Saturn 20. 7. ve 23 hodin. Obě planety též bude dělit od Země nejmenší vzdálenost – Jupiter 15. 7. v 11 hodin, a to 4,139 au a Saturn 21. 7. ve 4 hodiny 8,995 au. Jupiter dosahuje kolem opozice maximální jasnosti -2,8 mag. Saturnova jasnost bude kolem opozice +0,1mag. Obě planety vrcholí ve výšce necelých 20° nad jižním obzorem. Mars budeme pozorovat ve druhé polovině noci na východě a jihovýchodě, Venuši ráno nad východem. Dne 10. 7. v 9 hodin Venuše letos podruhé dosahuje maximální jasnosti, opět -4,5 mag. Merkur spatříme ve druhé polovině měsíce ráno nízko nad severovýchodním obzorem poblíž Venuše.

Další letošní seskupení Měsíce, Jupiteru a Saturnu spatříme 5. a 6. 7. Měsíc bude v konjunkci s Jupiterem 5. 7. ve 23 hodin (Jupiter 2,8° severně). Těsné seskupení Měsíce, Venuše a Aldebaranu bude k vidění nad východním obzorem ráno 17. 7. Toho dne dojde ve 2 hodiny ke konjunkci Měsíce s Aldebaranem (Aldebaran 2,98° jižně) a v 7 hodin nastane konjunkce Měsíce s Venuší (Venuše 2,5° jižně).

Polostínové zatmění Měsíce, k němuž dojde 5. 7. nebude z našeho území pozorovatelné.

V sobotu 4. 7. ve 13 hodin bude Země nejdále od Slunce, a to 152,1 milionu kilometru.

Na večerní obloze spatříme počátkem měsíce nad severozápadním obzorem Merkur, který bude 4. 6. ve 14 hodin v maximální východní elongaci. Nastává tak letos jeho druhé období dobré večerní viditelnosti. Dne 9. 6. klesne jeho jasnost na +1,0 mag a planeta se pozorovateli ztratí ve večerních červáncích. Venuše se 3. 6. v 19 hodin ocitne v dolní konjunkci se Sluncem a o hodinu dříve ji bude dělit od Země nejmenší vzdálenost (0,289 au). Poté se Venuše ještě během června začne objevovat ráno nízko nad východním obzorem. Mars spatříme ve druhé polovině noci na jihovýchodě. Jupiter a Saturn jsou před opozicí se Sluncem, a proto jsou na obloze po většinu noci kromě večera.

Další letošní seskupení Měsíce, Jupiteru a Saturnu uvidíme v noci z 8. na 9. 6. Konjunkce Měsíce s Jupiterem se odehraje 8. 6. v 18 hodin, Jupiter bude 2,8° severně.

Dne 19. 6. v 10 hodin nastává konjunkce Měsíce s Venuší, při níž dojde k zákrytu nad naším obzorem, ale bohužel ve dne.

V pátek 5. 6. nastává druhé zatmění letošního roku a jedná se opět o polostínové zatmění Měsíce, které bude u nás viditelné pouze v části svého průběhu.

Časový průběh zatmění:
Vstup Měsíce do polostínu 18 h 46 min
Východ Měsíce 19 h 51 min
Střed zatmění 20 h 25 min
Výstup Měsíce z polostínu 22 h 04 min

Zatmění Slunce 21. 6. bude prstencové a pozorovatelné bude v úzkém pásu táhnoucím se z Afriky přes Arabský poloostrov, Pákistán, Indii a Čínu do Tichého oceánu. Od nás nebude bohužel pozorovatelné ani jako částečné.

Letní slunovrat nastává 20. 6. ve 22 hodin 44 minut.

V květnu nalezneme Venuši večer už nad západním až severozápadním obzorem a její pozorovatelnost se před dolní konjunkcí prudce zhoršuje. K Venuši se ve druhé polovině měsíce připojí Merkur. Jeho jasnost se bude pohybovat kolem -1 mag a v polovině měsíce se koncem občanského soumraku objeví 5° nad severozápadním obzorem. Mars spatříme ráno nad jihovýchodním obzorem a pozorovatelnost dvou největších planet Sluneční soustavy – Jupiteru a Saturnu – se přesune do druhé poloviny noci.

Dne 12. 5. ve 13 hodin nastane konjunkce Měsíce s Jupiterem (Jupiter 2,7° severně).

Seskupení Měsíce, Jupiteru a Saturnu spatříme ve druhé polovině noci ve dnech 12. a 13. 5. na jihovýchodě.

V pátek 22. 5. v 10 hodin dojde ke konjunkci Venuše s Merkurem. Merkur bude 0,88° jižně. Planety budeme moci pozorovat večer nad severozápadním obzorem.

Večerní dubnové obloze stále vévodí pouze Venuše, která 27. 4. v 19 hodin dosáhne maximální jasnosti, a to -4,5 mag. Ráno nad jihovýchodním obzorem spatříme Mars, Jupiter a Saturn.

V sobotu 4. 4. ve 2 hodiny dojde ke konjunkci Venuše s hvězdou Alcyone v Plejádách (souhvězdí Býka). Venuše bude 0,25° jižně. Ve dnech 3. a 4. 4. večer uvidíme Venuši procházet okrajem otevřené hvězdokupy Plejády (M45). Konjunkce Měsíce se Saturnem se odehraje 15. 4. ve 13 hodin, Saturn bude 3° severně. Ve dnech 15. a 16. 4. ráno na jihovýchodě spatříme seskupení Měsíce, Jupiteru, Saturnu a Marsu.

Dne 26. 4. ve 4 hodiny bude Měsíc v konjunkci s nejjasnější hvězdou souhvězdí Býka, Aldebaranem (2,88° jižně). Na večerní obloze 26. 4. uvidíme mezi Venuší a Aldebaranem srpek Měsíce.

Na březnové večerní obloze vysoko na západě a jihozápadě září Venuše. Dne 24. 3. ve 23 hodin bude v maximální východní elongaci (46°) a pro její pozorování tak nastávají nejlepší podmínky. Ke dvojici planet Mars a Jupiter na ranní obloze se přidá planeta Saturn, kterou spatříme nízko nad jihovýchodním obzorem. V březnu nastane několik zajímavých vzájemných konjunkcí planet, které budou vytvářet na obloze hezká seskupení.

Dne 8. 3. ve 21 hodin to bude konjunkce Venuše s Uranem (Venuše bude 2,21° severně), k níž dojde nad naším západním obzorem. V pátek 20. 3. ve 13 h dojde ke konjunkci Marsu s Jupiterem (Mars 0,71° jižně). Těsné seskupení Marsu, Jupiteru a Saturnu spatříme ráno na jihovýchodě. Poblíž těchto jasných planet bude i trpasličí planeta Pluto. Dne 23. 3. v 6 hodin se Mars ocitne v extrémně těsné konjunkci s Plutem (Pluto 0,01° severně) a 31. 3. ve 20 h nastává těsná konjunkce Marsu se Saturnem (Mars 0,91° jižně). Těsné seskupení Měsíce, Marsu, Jupiter a Saturnu spatříme 18. a 19. 3. ráno na jihovýchodě po (a před) konjunkcí Měsíce s Marsem (nastává 18. 3. v 11 hodin a Mars při ní bude 1,5° severně).

V neděli 29. 3. začíná platnost středoevropského letního času (SELČ). V tento den si ve 2 hodiny SEČ posuneme hodinky o hodinu dopředu na 3 hodiny SELČ.

Jarní rovnodennost nastává 20. 3. ve 4 hodiny 50 minut.

K Venuši, která září večer vysoko nad jihozápadním obzorem, se přidá Slunci nejbližší planeta – Merkur. V první polovině února tak nastává nejlepší období pro jeho letošní pozorování na večerní obloze. Maximální východní elongace (18°) Merkur dosáhne 10. 2. ve 14 hodin. Planeta stoupá, ale její jasnost klesá. Ve druhé polovině měsíce viditelnost končí. Podobně jako se Merkur přidal k Venuši na obloze večerní, přibyde k Marsu pozorovatelnému ráno na jihovýchodě Jupiter. Největší planeta Sluneční soustavy ale bude jen nízko nad jihovýchodním obzorem.

Večerní obloha na počátku roku bude na planety poměrně chudá. Spatříme na ní pouze Venuši, nejjasnější planetu noční oblohy. Díky jasnosti (-4 mag), která bude ještě narůstat, ji na obloze určitě nepřehlédneme. Ráno nad jihovýchodním obzorem nalezneme Mars, jehož jasnost bude také postupně narůstat. Saturn se 13. 1. v 16 hodin ocitne v konjunkci se Sluncem, takže je zcela nepozorovatelný a navíc ho v tento den ve 12 hodin bude od nás dělit největší vzdálenost (11,017 au).

Ve dnech 20. a 21. 1. na jihovýchodě ráno spatříme na obloze seskupení Měsíce, Marsu a nejjasnější hvězdy souhvězdí Štíra (Antares), neboť 20. 1. v 17 hodin bude Měsíc v konjunkci s Antarem a ve 21 hodin s Marsem.

Dne 27. 1. ve 21 hodin nastává těsná konjunkce Venuše s Neptunem. Venuše bude 0,07º jižně. Vlastní konjunkce se sice odehraje pod naším obzorem, ale přiblížení planet bude pozorovatelné večer několik hodin před úkazem v blízkosti měsíčního srpku.

V pátek 10. 1. nastane první letošní zatmění. Půjde o polostínové zatmění Měsíce, které bude od nás pozorovatelné v celém průběhu.

Časový průběh zatmění:
Vstup Měsíce do polostínu 18 h 08 min
Střed zatmění 20 h 10 min
Výstup Měsíce z polostínu 22 h 12 min

Maximum meteorického roje Kvadrantidy nastává 4. 1. v 9 hodin. Měsíc v první čtvrti nebude pozorování ve druhé polovině noci rušit. Hodinová frekvence by měla dosáhnout 110 meteorů za hodinu.

V neděli 5. 1. v 8 hodin bude Země nejblíže ke Slunci, bude nás od něj dělit pouhých 147,1 milionu kilometru.

Prosincové večerní obloze bude bezesporu vévodit Venuše, jejíž viditelnost se postupně zlepšuje, na konci roku dosahuje jasnosti -4 magnitudy. V první polovině měsíce Venuši na večerní obloze ještě doprovodí Saturn. Najdeme ho ale nízko nad jihozápadním obzorem a koncem roku už ho neuvidíme. Ranní obloha bude patřit Marsu a Merkuru. Merkur spatříme v první dekádě měsíce ráno nad jihovýchodem.

Ve středu 11. 12. v 11 hodin nastane konjunkce Venuše se Saturnem. Venuše bude pouhých 1,80° jižně a planety spatříme večer nad jihozápadním obzorem. V prosinci dojde také ke dvěma konjunkcím Měsíce s planetami, které se ale odehrají pod naším obzorem. Den před Štědrým dnem ve 3 hodiny to bude konjunkce s Marsem (Mars 2,88° jižně). Měsíc a Mars spatříme krátce po konjunkci nad jihovýchodním obzorem. Dne 29. 12. také ve 3 hodiny nastane konjunkce Měsíce s Venuší (Venuše 1,45° severně). Měsíc u Venuše bude pozorovatelný 28. a 29. 12. večer nad jihozápadem. Nad naším obzorem v noci dojde 17. 12. v 7 hodin ke konjunkci Měsíce s Regulem. Nejjasnější hvězda souhvězdí Lva bude 3,13° jižně.

Ani poslední zatmění roku 2019, které nastane 26. 12., z našeho území neuvidíme. Půjde o prstencové zatmění Slunce a spatří ho obyvatelé Saudské Arábie, Indie, Srí Lanky, Indonésie, Malajsie a Filipín.

Maximum meteorického roje Geminidy má nastat 14. 12. ve 13 hodin. Měsíc krátce po úplňku bude svítit, a tedy značně rušit pozorování, po celou dobu. Maximální hodinová frekvence by měla dosáhnout 120 meteorů za hodinu.

Zimní slunovrat nastává 22. prosince v 5 hodin 19 minut.

Večerní obloha stále patří Jupiteru se Saturnem a ve druhé polovině měsíce se k nim připojí ještě Venuše. Bude sice jen nízko nad jihozápadním obzorem, ale díky jasnosti -3,9 mag bude jistě nepřehlédnutelná. Mars svítí ráno nad jihovýchodem a v poslední dekádě listopadu se k němu připojí Merkur. Ten se v největší západní elongaci ocitne 28. 11. ve 12 hodin, později klesá k obzoru, ale zjasňuje.

V neděli 24. 11. ve 13 hodin bude Měsíc v konjunkci s Marsem (Mars 3,10° jižně). Ve dnech 24. a 25. 11. spatříme na obloze seskupení Měsíce, Spiky, Marsu a Merkuru ráno nad jihovýchodním obzorem. Dále nás 24. 11. v 15 hodin čeká konjunkce Venuše s Jupiterem. Venuše bude 1,41° jižně. Obě planety budeme pozorovat večer nad jihozápadem v doprovodu Saturnu.

Pod naším obzorem se 25. 11. ve 3 hodiny odehraje konjunkce Měsíce a Merkuru. (Merkur 1,35° jižně), Merkur a Měsíc spatříme na ranní obloze, nedaleko od nich se bude nacházet Mars.

Konjunkce Měsíce s Venuší nastane 28. 11. ve 21 hodin pod naším obzorem. Venuše bude 1,24° jižně. Velmi těsné seskupení Měsíce, Venuše a Jupiteru spatříme večer před konjunkcí nad jihozápadním obzorem. Planeta Saturn bude opodál. O den později 29. 11. ve 23 hodin bude Měsíc v konjunkci se Saturnem (opět pod naším obzorem). Planeta bude 1,42° severně a seskupení Měsíce, Saturnu, Venuše a Jupiteru uvidíme večer nad jihozápadem.

V listopadu nás ještě čekají konjunkce Měsíce s Aldebaranem a Regulem. Ta první se odehraje 14. 11. v 7 hodin nad naším obzorem. Aldebaran bude 2,50° jižně. Regulus bude v konjunkci s Měsícem 20. 11. v 0 hodin (Regulus 3,15° jižně). I tato konjunkce nastává nad naším obzorem.

V pondělí 11. 11. v 16 hodin bude Merkur v dolní konjunkci. V takovém případě je planeta zcela nepozorovatelná. Spatříme ji pouze tehdy, pokud se nachází v blízkosti uzlu své dráhy a navíc pouze jako černou tečku přecházející přes Slunce. Přechod Merkuru přes sluneční disk je úkaz odehrávající se asi 14x za století. Naposledy jsme ho od nás mohli pozorovat 9. 5. 2016 a na ten příští si budeme muset počkat až do 13. 11. 2032. Z našeho území budeme moci pozorovat pouze první polovinu listopadového úkazu. Merkur se poprvé dotkne slunečního kotouče krátce po půl druhé, maximální fáze úkazu, která nastane v 16 hodin 19,7 minuty, je ale prakticky nepozorovatelná, na většině našeho území bude už Merkur pod obzorem.

Časový průběh přechodu Merkuru přes Slunce:

1. kontakt 13 h 35,5 min
2. kontakt 13 h 37,2 min
střed 16 h 19,7 min
západ Slunce 16 h 22 min

Na večerní obloze je stále Jupiter se Saturnem. Koncem měsíce se ráno, nízko nad východem vynoří Mars.

Dne 3. 10. ve 4 hodiny bude Měsíc v konjunkci s Antarem (Antares 7,03° jižně) a ve 23 hodin s Jupiterem (Jupiter 1,10° jižně). Ve dnech 2. a 3. 10. večer lze nad jihozápadním obzorem pozorovat seskupení Měsíce, Antaru a Jupiteru. Těsná konjunkce Měsíce se Saturnem (Saturn 0,97° severně) nastává 5. 10. ve 23 hodin pod naším obzorem. Přiblížení Měsíce k Saturnu bude pozorovatelné večer nad jihozápadem. Ve čtvrtek 17. 10. ve 22 hodin bude Měsíc v konjunkci s Aldebaranem (hvězda 2,17° jižně). Úkaz uvidíme nad naším obzorem v noci. Těsná konjunkce Měsíce s Jupiterem nastává 31. 10. v 16 hodin. Jupiter bude 0,38° jižně. Přiblížení obou těles spatříme později během soumraku krátce po konjunkci nad jihozápadním obzorem.

Večerní obloze stále vévodí Jupiter a Saturn. Jupiter najdeme na jihozápadě, Saturn bude pozorovatelný v první polovině noci. Mars je 2. 9. ve 12 hodin v konjunkci se Sluncem, takže je nepozorovatelný.

Dne 5. 9. ve 21 hodin nastane konjunkce Měsíce s Antarem (hvězda 6,83° jižně) a 6. 9. v 8 hodin bude Měsíc v konjunkci s Jupiterem (Jupiter 1,84° jižně). Seskupení Měsíce, Antara a Jupiteru spatříme 5. a 6. 9. večer nad jihozápadním obzorem.

Další těsná konjunkce Měsíce, tentokrát se se Saturnem, se odehraje 8. 9. ve 14 hodin. Měsíc v blízkosti Saturnu uvidíme večer.

Podzimní rovnodennost nastává 23. září v 8 hodin 50 minut.

Večerní obloze budou kralovat dvě největší planety sluneční soustavy Jupiter a Saturn. Jupiter uvidíme v první polovině noci, Saturn po většinu noci kromě rána. Na ranní obloze bude v polovině měsíce nízko nad severovýchodem Merkur. Planeta je 10. 8. v 0 hodin v největší západní elongaci. Poté planeta sice klesá k obzoru, ale zjasňuje. Kolem 25. 8. viditelnost končí při jasnosti -1,4 mag. Venuše je 14. 8. v 7 hodin v horní konjunkci se Sluncem, takže je zcela nepozorovatelná.

Dne 9. 8. ve 13 hodin bude Měsíc v konjunkci s Antarem. Hvězda bude 7,42° jižně a seskupení Měsíce, Antara a Jupiteru spatříme na večerní obloze.

Perseidy mají maximum 13. 8. v 9 hodin. Průměrná hodinová frekvence v maximu je 110 meteorů. Měsíc krátce před úplňkem bude pozorování značně rušit.

Červenec bude měsícem Saturnu. V úterý 9. 7. v 18 hodin nastává jeho opozice se Sluncem a týž den ve 22 hodin bude Saturn a Zemi dělit nejmenší vzdálenost - 9,033 AU. Jasnost planety dosahuje +0,1 mag a pozorovat ji lze po celou noc. Jupiter po opozici najdeme na obloze po většinu noci kromě rána.

V sobotu 13. 7. v 8 hodin nastává konjunkce Měsíce s Antarem (Antares 7,47° jižně) a ve 21 hodin téhož dne bude Měsíc v konjunkci s Jupiterem (Jupiter 1,46° jižně ). Seskupení Měsíce, Antara a Jupiteru bude pozorovatelné 12. až 14. 7. Dne 16. 7. v 9 hodin se pod naším obzorem odehraje těsná konjunkce Měsíce se Saturnem (Saturn 0,68° severně). Měsíc v blízkosti Saturnu spatříme 15. až 17. 7. Poslední červencová konjunkce 28. 7. v 1 hodinu, Měsíce s Aldebarenem, se odehraje nad naším obzorem. Hvězda Aldebaran bude jen 1,42° jižně od Měsíce.

Ani další zatmění Slunce, tentokrát úplné, k němuž dojde 2. července, nebude u nás viditelné. Pozorovatelné bude jako úplné pouze z pásu táhnoucího se na jižní polokouli. Částečné zatmění Měsíce dne 16. července už spatříme prakticky v celém svém průběhu, Měsíc vychází ne celou čtvrthodinu po vstupu do polostínu.

Časový průběh zatmění:

Vstup Měsíce do polostínu 19 h 44 min
Východ Měsíce 19 h 57 min
Začátek částečného zatmění 21 h 02 min
Střed zatmění 22 h 31 min
Konec částečného zatmění 17. 7. 00 h 00 min
Výstup Měsíce z polostínu 17. 7. 01 h 18 min

Ve čtvrtek 4. 7. ve 23 hodin bude Země nejdále od Slunce, a to 152,1 milionu kilometru.

V červnu nastanou nejlepší pozorovací podmínky pro největší planetu sluneční soustavy – Jupiter, neboť se 10. 6. v 16 hodin ocitá v opozici se Sluncem a 12. 6. ve 4 hodiny nás od ní bude dělit nejmenší vzdálenost, a to 4,284 AU. Planetu spatříme po celou noc jako objekt -2,6 mag, ale kulminuje jen nevysoko nad obzorem. Na večerní obloze ještě spatříme nízko nad severozápadem Mars a v první polovině měsíce také nízko nad severozápadním obzorem Merkur. Na začátku měsíce má planeta Merkur jasnost -1,1 mag, ale najdeme ji jen nízko obzorem. Největší východní elongace nastává 24. 6. v 0 hodin, jasnost Merkuru klesne na +0,6 mag a planeta se ztrácí na jasné obloze. Saturn je pozorovatelný po většinu noci kromě večera.

V červnu budeme svědky dvou zajímavých konjunkcí Měsíce a planet. Dne 4. 6. v 18 hodin to bude konjunkce s Merkurem (Merkur 4,23° severně). Měsíc v blízkosti Merkuru spatříme večer velmi nízko nad severozápadním obzorem. Ve středu 19. 6. v 6 hodin bude Měsíc v konjunkci se Saturnem. Saturn nalezneme pouhých 1,15° severně. Tělesa v těsné blízkosti uvidíme v noci z 18. na 19. 6.

Těsná (0,22°) konjunkce Merkuru s Marsem nastane 18. 6. v 17 hodin. Přiblížení obou planet bude pozorovatelné večer, nízko nad severozápadním obzorem, ale na světlé obloze bude obtížně viditelné.

V červnu nás ještě čekají dvě konjunkce Měsíce s jasnými hvězdami. Dne 8. 6. ve 22 hodin bude Měsíc v konjunkci s Regulem (hvězda 2,29° jižně) a 16. 6. ve 3 hodiny se Měsíc ocitne v konjunkci s Antarem (Antares 7,05° jižně). Seskupení Měsíce, Antara a Jupiteru uvidíme 15. až 17. 6.

Letní slunovrat nastává 21. 6. v 16 hodin 55 minut.

Z planet spatříme v květnu na večerní obloze nad severozápadním obzorem Mars, zatímco Jupiter před opozicí je pozorovatelný po většinu noci kromě večera a ve druhé polovině noci můžeme spatřit také Saturn.

V květnu budeme svědky tří hezkých konjunkcí Měsíce. Dne 7. 5. v 0 hodin to bude konjunkce s Aldebaranem (Aldebaran 1,48° jižně), 19. 5. v 17 hodin s hvězdou Antares – ten bude 7,46° jižně – a seskupení Měsíce, Antara a Jupiteru bude pozorovatelné 19. až 21. 5. Ke třetí konjunkci dojde 22. 5. ve 22 hodin, a to s planetou Saturn, který se bude nacházet 1,27° severně. Úkaz se odehraje pod naším obzorem, ale Měsíc u Saturnu bude pozorovatelný ve druhé polovině noci.

Mars spatříme v první polovině noci a kolem poloviny dubna se bude nacházet v blízkosti Aldebaranu, nejjasnější hvězdy souhvězdí Býka, a hvězdokupy Plejády. Jupiter svítí na obloze ve druhé polovině noci, Saturn můžeme pozorovat ráno nad jihovýchodním obzorem.

Dne 9. 4. v 8 hodin bude Měsíc v konjunkci s Marsem (Mars 5,45° severně). Seskupení Měsíce, hvězdokupy Plejády, Marsu a Aldebaranu bude pozorovatelné na večerní obloze. Měsíc se v konjunkci s Antarem ocitne 22. 4. v 10 hodin. Hvězda bude 7,29° jižně a seskupení Měsíce, Antaru a Jupiteru spatříme ve dnech 22. a 23. 4. ve druhé polovině noci. K těsné konjunkci Měsíc se Saturnem dojde 25. 4. v 16 hodin. Saturn bude pouhých 0,80° severně. Měsíc v blízkosti Saturnu uvidíme 25. a 26. 4. ráno nad jihovýchodním obzorem.

Mars můžeme v březnu pozorovat v první polovině noci, Merkur počátkem měsíce večer nad západním obzorem. Jasná trojka – Venuše, Jupiter a Saturn vévodí obloze ranní. Venuši spatříme nízko nad jihovýchodním obzorem a její jasnost klesá, Jupiter bude na jihovýchodě a jihu a Saturn nízko nad jihovýchodem.

V sobotu 2. 3. ve 23 hodin nastane konjunkce Měsíce s Venuší, Venuše bude 1,67° severně. Seskupení čtyř nejjasnějších těles noční oblohy – Saturnu, Měsíce, Venuše a Jupiteru – spatříme ráno 2. a 3. 3. nad jihovýchodním obzorem.

Dne 19. 3. ve 2 hodiny se Měsíc ocitne v konjunkci s Regulem, nejjasnější hvězdou souhvězdí Lva, Regulus bude 1,74° jižně a úkaz spatříme v noci nad naším obzorem.

Po konjunkci Měsíce s Antarem, nejjasnější hvězdou Štíra, k níž dojde 25. 3. ve 22 hodin (Antares 7,72° jižně), spatříme ve druhé polovině noci seskupení Měsíce, Jupiteru a Antara.

Jarní rovnodennost nastává 20. března ve 22 hodin 58 minut.  

Na večerní obloze je k vidění stále pouze Mars, k němuž se kolem poloviny února přidá Merkur, planeta Slunci nejbližší. Jasnost Merkuru se v té době pohybuje kolem -1,1 mag, ale postupně klesá. V maximální východní elongaci se planeta nachází 27. 2. ve 2 hodiny a pozorovatelná bude do začátku března. Dvě nejjasnější planety – Venuši a Jupiter – na ranní obloze doplní Saturn, který spatříme nízko nad jihovýchodním obzorem.

V sobotu 2. 2. v 7 hodin dojde nízko nad jihovýchodním obzorem k zákrytu Saturnu Měsícem. Dne 10. 2. ve 23 hodin dojde ke konjunkci Měsíce s Marsem (Mars 6,14° severně). Na večerní obloze spatříme v blízkosti Měsíce kromě Marsu i planetu Uran.

V pondělí 18. 2. ve 12 hodin se Venuše ocitá v konjunkci se Saturnem, Venuše bude 1,09° severně a planety spatříme na ranní obloze.

Po konjunkci Měsíce s hvězdou Antares (26. 2. v 15 hodin) spatříme na ranní obloze seskupení Měsíce, Antara a Jupiteru.

Lednové večerní obloze bude kralovat Mars a bude zde zcela sám. Planeta je pozorovatelná v první polovině noci a nejvyšší jasnosti +0,4 mag dosahuje právě na začátku roku. Dvě nejjasnější planety Venuše a Jupiter ovládnou oblohu ranní. Venuše se 6. 1. v 6 hodin ocitne v největší západní elongaci a pro její pozorování nastávají letošní nejlepší podmínky. Přestože letos nedosahuje maximální jasnosti, bude planeta v lednu zářit na obloze jako objekt -4,5 mag a bude tedy zcela nepřehlédnutelná. Dne 2. 1. v 7 hodin nastává konjunkce Saturnu se Sluncem, takže planeta je v tomto období bohužel zcela nepozorovatelná.

Dne 22. 1. ve 13 hodin nastává konjunkce Venuše s Jupiterem, Venuše bude 2,41° severně a planety poblíž sebe spatříme téhož dne na ranní obloze.

Seskupení Měsíce, Venuše, Jupiteru a hvězdy Antares spatříme na ranní obloze mezi 1. a 4. 1. a poté ještě na konci měsíce od 30. 1. do 2. 2. Bez přítomnosti Měsíce spatříme toto seskupení 17. 1. po konjunkci Venuše s Antarem.

V neděli 6. 1. nastane letošní první zatmění. Půjde o částečné zatmění Slunce, které je od nás bohužel nepozorovatelné. Uvidí ho pozorovatelé z Dálného východu a přilehlých oblastí Tichého oceánu.

Větší štěstí budeme mít 21. 1., kdy dojde k úplnému zatmění Měsíce, které naopak spatříme v podstatě v celém svém průběhu, neboť Měsíc zapadne krátce po konci částečné fáze.

Časový průběh zatmění:

Vstup Měsíce do polostínu 03 h 37 min
Začátek částečného zatmění 04 h 34 min
Začátek úplného zatmění 05 h 41 min
Střed zatmění 06 h 12 min
Konec úplného zatmění 06 h 43 min
Konec částečného zatmění 07 h 51 min
Západ Měsíce 07 h 58 min
Výstup Měsíce z polostínu 08 h 48 min

V lednu bude ještě pozorovatelná kometa 46P/Wirtanen, která prošla perihelem už na konci roku 2018, ale ještě začátkem letošního roku by mohla být díky jasnosti kolem 4 mag. viditelná pouhým okem.

Letos nastávají vhodné podmínky pro pozorování meteorického roje Kvadrantidy, neboť Měsíc těsně před novem nebude pozorování vůbec rušit. Maximum roje nastává ve 3 hodiny 3. 1. a hodinová frekvence by měla dosáhnout 110 meteorů za hodinu.

Ve čtvrtek 3. 1. v 6 hodin bude Země nejblíže ke Slunci, bude nás od něj dělit pouhých 147,1 milionu kilometru.

Na večerní prosincové obloze nalezneme pouze Mars. Jeho jasnost na konci roku klesá k +0,4 mag, ale bude poměrně vysoko nad obzorem. Zapadá po 23. hodině. Merkur spatříme na obloze ranní. Už po Mikuláši stoupne jeho jasnost na +0,4 mag a bude při ranním soumraku 8,5° nad jihovýchodním obzorem. Při největší západní elongaci 15. 12. ve 13 hodin bude stoupat 10° nad obzor a jeho jasnost -0,4 mag se do konce roku nezmění. Venuše září též na obloze ráno. Maximální jasnosti -4,7 mag dosahuje 2. 12. v 6 hodin. V závěru roku se k Venuši a Merkuru na ranní obloze přidá Jupiter.

Dne 3. 12. ve 4 hodiny nastane konjunkce Měsíce s nejjasnější hvězdou souhvězdí Panny. Spica bude 7,2° jižně. Seskupení Měsíce, Spiky a Venuše spatříme ráno nad jihovýchodním obzorem.

V pátek 7. 12. v 15 hodin bude Mars v konjunkci s Neptunem (Mars 0,0° severně). Velmi těsné přiblížení nastane na denní obloze, planety budou pozorovatelné večer v úhlové vzdálenosti přibližně 4´.

Dne 21. 12. v 19 hodin dojde ke konjunkci Merkuru s Jupiterem (Merkur 0,8° severně). Planety spatříme ráno před východem Slunce velmi nízko nad jihovýchodním obzorem.

Maximum meteorického roje Geminidy má nastat 14. 12. ve 13 hodin. Měsíc před první čtvrtí nebude pozorování příliš rušit. Maximální hodinová frekvence by měla dosáhnout 120 meteorů za hodinu.

V prosinci se můžeme těšit na výjimečně jasnou kometu 46P/Wirtanen, která by mohla být vidět i pouhým okem. Kometa projde 12. 12. přísluním a o 4 dny později se nejvíce přiblíží k Zemi. Nejlepší podmínky k jejímu pozorování budou do 20. 12., kdy na obloze nebude rušit Měsíc. V době nejtěsnějšího přiblížení k Zemi by měla mít jasnost kolem 3,5 mag a uvidíme ji v Býkovi poblíž Plejád. Ve druhé polovině měsíce se bude pohybovat postupně souhvězdím Persea a Vozky, kde o Vánocích projde jen těsně vedle Capelly. Koncem roku zeslábne k 4,5 mag.

Zimní slunovrat nastává 21. 12. ve 23 hodin 23 minut.

V listopadu bude v první polovině noci pozorovatelný Mars, druhá večerní planeta Saturn už jen nízko nad jihozápadem. Venuše se v polovině listopadu vynoří na ranní obloze, kde se 14. 11. ocitne poblíž Spiky. Poté strmě stoupá a zjasňuje, takže se na konci listopadu stává nápadnou Jitřenkou vysoko nad jihovýchodním obzorem a její pozorovatelnost zasahuje hluboko do astronomické noci. Jupiter nebude pozorovatelný, protože 26. 11. v 8 hodin dojde k jeho konjunkci se Sluncem.

Dne 11. 11. v 17 hodin dojde ke konjunkci Měsíce se Saturnem, Měsíc bude 0,6° severně.

V říjnu spatříme v první polovině noci Mars, večer nad jihozápadním obzorem Saturn a počátkem měsíce večer, jen velmi nízko nad jihozápadem Jupiter. Venuše je 26. 10. v 15 hodin v dolní konjunkci se Sluncem, takže je zcela nepozorovatelná.

Dne 27. 10. ve 14 hodin nastane konjunkce Měsíce s Aldebaranem. Nejjasnější hvězda souhvězdí Býka bude 0,7° jižně. Měsíc v blízkosti Aldebaranu spatříme na večerní obloze.

V neděli 28. 10. končí platnost středoevropského letního času (SELČ). V tento den si ve 3 hodiny SELČ vrátíme hodinky zpět na 2 hodiny SEČ.

Venuše dosahuje 21. 9. ve 13 h maximální jasnosti -4,6 mag, ale v důsledku nízké deklinace se právě v září stává postupně nepozorovatelnou. Mars budeme pozorovat v první polovině noci, na konci září klesá jeho jasnost na -1,4 mag. Jupiter a Saturn nalezneme večer nad jihozápadním obzorem. Na obloze ranní na začátku měsíce nízko nad východním obzorem spatříme Merkur, jehož viditelnost kolem 11. 9. končí.

Dne 1. 9. v 19 hodin bude Venuše v konjunkci s nejjasnější hvězdou souhvězdí Panny, Spica bude 1,3° severně. V září dojde ke dvěma konjunkcím planet s Měsícem. Dne 14. 9. v 5 hodin bude Měsíc v konjunkci s Jupiterem (Měsíc 3,7° severně). Seskupení Měsíce, Jupiteru, hvězdy Antares a Saturnu uvidíme na večerní obloze a dne 17. 9. v 17 hodin nastane konjunkce Měsíce se Saturnem (Měsíc bude 1,2° severně).

Podzimní rovnodennost nastává 23. 9. ve 2 hodiny 54 minut.

V srpnu bude Venuše v největší východní elongaci, a to 17. 8. v 18 hodin. V té době bude ale během soumraku už jen ve výšce 5,5° nad západním obzorem. Mars spatříme po většinu noci kromě rána, jeho jasnost klesá, na konci srpna dosahuje -2,2 mag. Saturn nalezneme na obloze v první polovině noci, Jupiter na obloze večerní nad jihozápadním obzorem. Ranní obloha bude patřit Merkuru, který dosáhne největší západní elongace 26. 8. ve 22 hodin. Za soumraku bude 10° nad východním obzorem a bude dále klesat, ale zjasňovat.

Poslední z letošních zatmění se odehraje 11. 8. Půjde o částečné zatmění Slunce, které u nás nebude viditelné. Pozorovat ho budou moci obyvatelé z arktických oblastí, Grónska, Islandu, Skandinávie, asijské části Ruska, Mongolska a převážné většiny Číny.

Konjunkce Jupiteru s Měsícem připadá na 17. 8. 13 hodin, Měsíc bude 3,8° severně. Seskupení Měsíce, Jupiteru, hvězdy Antares a Saturnu spatříme na večerní obloze 17. až 21. 8.

Perseidy mají maximum 13. 8. ve 2 hodiny. Průměrná hodinová frekvence v maximu je 110 meteorů. Měsíc těsně po novu pozorování nebude rušit.

Červencová obloha bude patřit Marsu. Na obloze ho spatříme (s výjimkou prvních červencových večerů) po celou noc, protože na 27. 7. 6 hodin připadá jeho opozice se Sluncem. Jedná se o velkou opozici (planeta je při ní blízko Země), ale bude nízko nad obzorem. Mars se Zemi nejvíce přiblíží na 0,385 AU v úterý 31. 7. v 9 hodin. Planeta kolem opozice kulminuje 14,5° nad obzorem, zato dosáhne své vůbec největší možné jasnosti -2,8 mag. Na večerní obloze nalezneme i Venuši, která se nachází postupně ve stále menší výšce nad obzorem. Po červnové opozici je po většinu noci na obloze Saturn. Jupiter uvidíme v první polovině noci.

Dne 10. 7. v 5 hodin nastává konjunkce Venuše s Regulem. Nejjasnější hvězda souhvězdí Lva bude 1° jižně. Planetu v blízkosti Regula uvidíme večer.

V sobotu 21. 7. ve 4 hodiny se opět ocitne v konjunkci Měsíc s Jupiterem (Měsíc 3,5° severně). Seskupení Měsíce, Jupiteru, hvězdy Antares a Saturnu uvidíme 20. až 25. 7.

Dne 13. 7. nastane částečné zatmění Slunce, u nás neviditelné. Pozorovatelné bude z nejjižnějších oblastí Austrálie a oblastí nacházejících se mezi Austrálií a Antarktidou. Zato úplné zatmění Měsíce, k němuž dojde 27. 7. bude u nás viditelné skoro v celém svém průběhu. Měsíc vychází čtvrthodinu po začátku částečné fáze.

Časový průběh zatmění:
Vstup Měsíce do polostínu 18 h 15 min
Začátek částečného zatmění 19 h 25 min
Východ Měsíce 19 h 41 min
Začátek úplného zatmění 20 h 30 min
Střed zatmění 21 h 22 min
Konec úplného zatmění 22 h 13 min
Konec částečného zatmění 23 h 19 min
Výstup Měsíce z polostínu 28. 7. 0 h 29 min

V pátek 6. 7. v 18 hodin bude Země nejdále od Slunce, a to 152,1 milionu kilometru.

Červnové obloze bude vládnout Saturn, který se ocitne 27. 6. ve 14 hodin v opozici se Sluncem a bude tedy na obloze po celou noc. V 18 hodin téhož dne se také nejvíce přiblíží k Zemi, a to na 9,049 AU. Na obloze ho spatříme jako objekt 0. magnitudy. Po většinu noci mu bude na obloze dělat společnost Jupiter, jehož opozice nastala minulý měsíc. Večer spatříme planetu Venuši, jejíž výška nad obzorem postupně klesá, a ve druhé polovině noci Mars.

Další letošní konjunkce Měsíce s Jupiterem připadá na 22. hodinu 23. 6. (Měsíc 3,2° severně). Seskupení Měsíce, Jupiteru, planetky Vesta, hvězdy Antares a Saturnu bude pozorovatelné mezi 23. a 27. 6.

Letní slunovrat nastává 21. 6. v 11 hodin 8 minut.

V květnu nastanou nejlepší pozorovací podmínky pro planetu Jupiter. Na 2. hodinu dne 9. 5. připadá jeho opozice se Sluncem. Planeta bude na obloze po celou noc a následujícího dne ve 13 hodin se ocitá v nejmenší vzdálenosti od Země, 4,4 AU. Jasnost planety dosahuje -2,5 mag, ale nejvýše vystoupí jen 24° nad jižní obzor. I v květnu bude dominantou večerní oblohy Venuše. Na začátku měsíce ji během soumraku nalezneme 15° nad západním obzorem, zjasňovat bude jen pozvolna. Mars je stále na obloze ranní, koncem května bude pozorovatelný ve druhé polovině noci stejně jako Saturn.

Dne 2. 5. v 10 hodin bude Měsíc v konjunkci s nejjasnější hvězdou souhvězdí Štíra. Antares nalezneme 8,4° jižně. Seskupení Měsíce, Jupiteru, hvězdy Antares, Saturnu a Marsu spatříme na ranní obloze od 1. do 6. 5.

V neděli 27. 5. ve 20 hodin nastává konjunkce Měsíce s Jupiterem (Měsíc 3,2° severně). Na večerní obloze bude pozorovatelné seskupení Měsíce, Jupiteru, hvězdy Antares a Saturnu.

Během dubna planeta Venuše rychle stoupá nad obzor a její pozorovatelnost se rozšiřuje z večera až do začátku astronomické noci. Mars a Saturn jsou stále vidět ráno nad jihovýchodním obzorem. Jupiter spatříme po většinu noci kromě večera.

Vzájemná konjunkce Marsu se Saturnem se odehraje 2. 4. v 17 hodin. Mars bude 1,3° jižně a přiblížení obou planet uvidíme 2. a 3. 4. ráno.

Dne 5. 4. v 0 hodin bude Měsíc v konjunkci s Antarem. Nejjasnější hvězdu souhvězdí Štíra nalezneme 8,6° jižně. Seskupení Měsíce, Jupiteru, hvězdy Antares, Saturnu a Marsu bude pozorovatelné na ranní obloze mezi 4. a 8. 4.

V březnu nastávají letošní nejlepší pozorovací podmínky pro večerní pozorování planety Merkur. Planetu spatříme večer nad západním obzorem v blízkosti Venuše. K největší východní elongaci dojde 15. 3. v 16 hodin. Planeta sice od začátku března vystupuje postupně stále výše nad obzor, ale její jasnost klesá. Dne 22. 3. při jasnosti +1,2 mag její viditelnost končí. Na začátku března večer nízko nad západním obzorem začíná být pozorovatelná i planeta Venuše. Ráno nad jihovýchodním obzorem stále září Mars a Saturn, pozorovatelnost Jupiteru se přesouvá do druhé poloviny noci.

Dne 4. 3. v 19 hodin dojde ke konjunkci Merkuru s Venuší, Merkur se bude nacházet 1,1° severně a jeho jasnost dosáhne -1,3 mag. Planety spatříme asi hodinu před konjunkcí nízko nad západním obzorem.

Ve středu 7. 3. v 11 hodin bude opět Měsíc v konjunkci s Jupiterem (Měsíc 3,2° severně). Seskupení Měsíce, Jupiteru, hvězdy Antares, Marsu a Saturnu na ranní obloze bude pozorovatelné ve dnech 7. – 11. 3.

Dne 29. 3. ve 2 hodiny se odehraje konjunkce Venuše s Uranem, Venuše bude 0,1° jižně. Těsné přiblížení planet uvidíme večer 28. 3. nízko nad západním obzorem.

Jarní rovnodennost nastává 20. 3. v 17 hodin 15 minut.

V neděli 25. 3. začíná platit středoevropský letní čas (SELČ). V tento den si ve 2 hodiny SEČ posuneme hodiny na 3 hodiny SELČ.

Na únorové ranní obloze spatříme Mars, Jupiter a Saturn. Jupiter bude vysoko, Saturn nízko nad jihovýchodním obzorem.

Na středu 7. 2. 17 hodin připadá další letošní konjunkce Měsíce s Jupiterem, Měsíc bude 3,7° severně. Seskupení Měsíce, Jupiteru, Marsu, planetky Vesta, hvězdy Antares a Saturnu spatříme na ranní obloze mezi 7. a 12. 2.

Částečné zatmění Slunce 15. 2. nebude u nás viditelné. Pozorovatelné bude z Antarktidy a nejjižnějších částí Jižní Ameriky

Dne 23. 2. mezi 18. a 19. hodinou dojde k zákrytu Aldebaranu, nejjasnější hvězdy souhvězdí Býka, Měsícem.

Na lednové ranní obloze spatříme postupně všechny planety viditelné pouhým okem kromě té nejjasnější – Venuše, která se 9. 1. v 8 hodin nachází v dolní konjunkci se Sluncem a je tedy zcela nepozorovatelná. Merkur, planeta Slunci nejbližší, se hned na Nový rok ve 21 hodin ocitne v největší západní elongaci, na počátku měsíce bude mít jasnost -0,3 mag a za  soumraku jej spatříme 8° nad jihovýchodním obzorem. Po celý leden se budou nad východním obzorem bok po boku na ranní obloze nacházet planety Mars a Jupiter. Koncem měsíce ráno nad jihovýchodním obzorem se ještě objeví Saturn a jeho viditelnost se bude zlepšovat.

V lednu nás čekají 2 konjunkce výše zmíněných planet. Bude to konjunkce Marsu a Jupiteru 7. 1. ve 2 hodiny. Planety sice přímo při konjunkci neuvidíme, ale už asi o dvě hodiny později se vyhoupnou nad náš obzor. Dne 13. 1. v 8 h nastává konjunkce Merkuru se Saturnem, Merkur bude pouhých 0,7° jižně. Planety se ale bohužel před východem Slunce budou ztrácet v červáncích nízko nad jihovýchodním obzorem.

Na úterý 9. 1. 4 hodiny připadá konjunkce Měsíce se Spikou, nejjasnější hvězdou souhvězdí Panny. Spica se bude nacházet 6,7° jižně a seskupení Měsíce, Spiky, Jupiteru a Marsu spatříme na ranní obloze ve dnech 9. – 12.1.

Ve čtvrtek 11. 1. v 9 hodin zahájíme dlouhou sérii konjunkcí Měsíce s Jupiterem, které budeme v průběhu roku moci sledovat vždy v doprovodu dalších planet a jiných zajímavých nebeských těles. V lednu bude při této konjunkci Měsíc 3,3° severně a seskupení Měsíce, Jupiteru, Marsu, planetky Vesta, hvězdy Antares, Saturnu a Merkuru bude pozorovatelné od 11. do 15. 1. ráno na jihovýchodě.

Úplné zatmění Měsíce 31. 1. bude u nás v podstatě neviditelné, posledních12 minut polostínového zatmění nelze k pozorování doporučit. Celý průběh zatmění bude možno pozorovat z Austrálie a Oceánie, východní části Asie, Aljašky a severozápadní části Kanady.

Maximum meteorického roje Kvadrantidy nastává ve 20 hodin 3. ledna. Hodinová frekvence by měla dosáhnout 110 meteorů za hodinu. Pozorování bude bohužel rušit Měsíc krátce po úplňku.

Ve středu 3. 1. v 7 hodin bude Země nejblíže ke Slunci, bude nás od něj dělit pouhých 147,1 milionu kilometru.

Z prosincové večerní oblohy planety zcela zmizí. Mars se nachází ráno vysoko nad jihovýchodním obzorem, vychází po 3. hodině. Jupiter je také na obloze ranní. Merkur se objeví koncem měsíce ráno nízko nad jihovýchodním obzorem. Jeho jasnost roste, ale do maximální západní elongace se dostane až v lednu 2018. Saturn bude 21. 12. ve 22 hodin v konjunkci se Sluncem, takže je nepozorovatelný.

Ve středu 13. 12. ve 20 hodin bude Měsíc v konjunkci s Marsem (Měsíc 3,3° severně). Ve dnech 13. až 15. 12. budeme moci pozorovat seskupení Měsíce, Marsu a Jupiteru na ranní obloze.

 V prosinci nás též čekají dva zákryty jasných hvězd Měsícem. Dne 8. 12. ve 23 hodin to bude zákryt Regulu a 31. 12. ve 3 hodiny zákryt Aldebaranu.

Maximum meteorického roje Geminidy má nastat 14. 12. v 7 hodin. Měsíc před novem nebude pozorování příliš rušit. Maximální hodinová frekvence by měla dosáhnout 120 meteorů za hodinu.

Zimní slunovrat nastává 21. prosince v 17 hodin 27 minut.

Na večerní obloze, ale pouze počátkem měsíce, spatříme nízko nad jihozápadním obzorem Saturn. Venuše a Mars jsou na obloze ranní. Mars se nachází vysoko nad jihovýchodním obzorem, Venuše naopak nízko nad obzorem východním a ve druhé polovině měsíce její viditelnost končí. Od poloviny měsíce ji ráno nízko nad východním obzorem vystřídá Jupiter.

 V pondělí 13. 11. v 9 hodin ještě Venuše a Jupiter stihnou vzájemnou konjunkci. Venuše bude jen 0,3° severně. Planety spatříme před konjunkcí velmi nízko nad východním obzorem. Dne 6. 11. ve 4 hodiny dojde k zákrytu Aldebaranu Měsícem a konjunkce Měsíce a Jupiteru se odehraje 17. 11. v 0 hodin. Měsíc bude 3,4° severně. Seskupení Měsíce, Jupiteru a Venuše bude pozorovatelné na ranní obloze.

Večer, nízko nad jihozápadním obzorem spatříme v říjnu planetu Saturn. Na ranní obloze svítí Venuše a Mars. Jupiter se 26. 10. dostává do konjunkce se Sluncem, takže je nepozorovatelný.

 Konjunkce Venuše s Marsem se odehraje 5. 10. v 18 hodin sice pod naším obzorem, ale planety spatříme ráno po ní. Venuše bude při konjunkci 0,2° severně. Dne 17. 10. ve 13 hodin nastane konjunkce Měsíce a Marsu (Měsíc 0,9° severně). Seskupení Měsíce, Marsu a Venuše spatříme 17. a 18. 10. ráno na východě.

 V neděli 29. října končí platnost středoevropského letního času (SELČ). V tento den si ve 3 hodiny SELČ vrátíme hodinky zpět na 2 hodiny SEČ.  

Na zářijové večerní obloze osaměl Saturn. Spatříme ho nad jihozápadním obzorem. Planetu Merkur na ranní obloze budeme moci pozorovat nad východním obzorem po 6. 9., a to ve společnosti Marsu a Venuše. V tomto období planeta zjasňuje a stoupá. Při maximální západní elongaci 12. 9. v 11 hodin dosahuje jasnosti -0,2 magnitudy. Jedná se o nejlepší období ranní viditelnosti Merkuru, které koncem měsíce končí. Venuši spatříme ráno, vysoko nad obzorem, Mars až ve druhé polovině měsíce nízko nad východním obzorem.

 V sobotu 16. 9. ve 20 hodin nastane konjunkce Merkuru s Marsem. Merkur bude pouhých 0,05° severně. Konjunkce se odehraje pod naším obzorem, vzájemné přiblížení planet uvidíme ráno 17. 9. po 4. hodině ve vzájemné úhlové vzdálenosti 0,3°. Měsíc bude v konjunkci s Venuší 18. 9. v 0 hodin (Měsíc 1,3° jižně). Seskupení Měsíce, Venuše, Marsu a Merkuru uvidíme ráno nad východním obzorem v blízkosti Regula 18. a 19. 9.

Podzimní rovnodennost nastává 22. září v 21 hodin 1 minutu.

 Na večerní obloze jsou stále oba plynní obři – Jupiter a Saturn, Jupiter nízko nad západním obzorem, Saturn celou první polovinu noci. Nejlepší viditelnost Venuše na ranní obloze trvá. Planeta je vysoko nad východním obzorem.

Dne 25. 8. v 16 hodin nastane konjunkce Měsíce s Jupiterem (Měsíc 2,5° severně). Seskupení Měsíce, Jupiteru a Spiky uvidíme (tento rok už po deváté) večer nízko nad západním obzorem.

V pondělí 7. 8. nastane částečné zatmění Měsíce, které bude u nás viditelné v části svého průběhu.

Časový průběh zatmění:

Začátek částečného zatmění 18 h 23 min
Východ Měsíce 19 h 23 min
Střed zatmění 19 h 21 min
Konec částečného zatmění 20 h 18 min
Výstup Měsíce z polostínu 21 h 51 min

Úplné zatmění Slunce 21. 8. je od nás zcela nepozorovatelné. Jako úplné ho uvidí obyvatelé z pásu táhnoucího se z Tichého oceánu přes USA do oceánu Atlantického.

Perseidy mají maximum 12. 8. ve 22 hodin. Průměrná hodinová frekvence v maximu je 150 meteorů. Pozorování bude rušit Měsíc, který je na obloze po celou noc.

 Večerní červencová obloha bude patřit dvěma největším planetám sluneční soustavy – Jupiteru a Saturnu, který setrvá na obloze po většinu noci kromě rána. Venuši najdeme ráno nad východem. Koncem měsíce začne období její nejlepší letošní viditelnosti na ranní obloze. Mars se 27. 7. dostává do konjunkce se Sluncem, takže je nepozorovatelný.

V červenci nastanou dvě konjunkce Měsíce s Jupiterem, a to 1. 7. v 9 hodin a 29. 7. v 0 hodin. Měsíc se v obou případech bude nacházet 2,1° severně a dvojici Měsíc-Jupiter doplní na večerní obloze Spica. Dne 20. 7. v 0 hodin bude Měsíc v konjunkci s Aldebaranem. (Aldebaran 0,5° severně). Seskupení Měsíce, Aldebaranu a Venuše můžeme pozorovat přibližně dvě hodiny po konjunkci na ranní obloze.

V pondělí 3. července ve 21 hodin bude Země nejdále od Slunce, a to 152,1 milionu kilometru.

Červnové obloze bude vládnout Saturn, který se ocitne 15. 6. v 11 hodin v opozici se Sluncem a bude tedy na obloze po celou noc. V 15 hodin téhož dne se také nejvíce přiblíží k Zemi, a to na 9,043 AU. Na obloze ho spatříme jako objekt 0. magnitudy. V první polovině noci mu bude společnost dělat planeta Jupiter. Venuše, stále na obloze ranní, dosahuje 3. 6. ve 13 hodin maximální západní elongace. Je ale nízko nad východním obzorem a její viditelnost se nelepší, neboť se prodlužuje den a deklinace planety je nízká.

Ke konjunkci Měsíce s Jupiterem dojde 4. 6. ve 3 hodiny. Měsíc bude 1,4° severně a seskupení Měsíce, Jupiteru a Spiky uvidíme na obloze 3. a 4. 6. Dne 10.6. ve 3 hodiny bude Měsíc v konjunkci se Saturnem (Měsíc 2,2° severně).

Letní slunovrat nastává 21. 6. v 5 hodin 24 minut.  

 Na květnové večerní obloze nalezneme nízko nad západem Mars. Jupiter, který je po opozici se Sluncem bude na obloze většinu noci kromě rána a Saturn, kterého opozice teprve čeká, svítí na obloze po většinu noci kromě večera. Ráno, nízko nad východním obzorem, nalezneme Venuši.
 
 V pondělí 8. 5. v 0 hodin se ocitne Měsíc v konjunkci s Jupiterem, Měsíc bude 1,2° severně. Měsíc, Jupiter a nejjasnější hvězdu souhvězdí Panny – Spicu budeme moci pozorovat 7. a 8. 5.

Duben bude patřit Jupiteru. Na 7. 4. 23 hodin připadá jeho opozice se Sluncem a planeta tedy bude v dubnu pozorovatelná po celou noc. O den později, 8. 4. ve 22 hodin bude Jupiter Zemi nejblíže – 4,455 AU. Jeho jasnost dosáhne -2,5 mag a kulminovat bude 34° nad jižním obzorem. Merkur je 1. 4. v 11 hodin v maximální východní elongaci, dobré podmínky pro jeho pozorování trvají od poloviny března až do 8. 4., kdy jeho pozorovatelnost končí. Mars spatříme večer nad západním obzorem, Saturn ve druhé polovině noci. Venuše se po dolní konjunkci vynoří ve druhé polovině měsíce na ranní obloze nízko nad východním obzorem. Dne 29. 4. ve 23 hodin dosahuje druhého letošního maxima jasnosti (-4,5 mag).

V pondělí 10. 4. ve 23 hodin nastane konjunkce Měsíce s Jupiterem (Měsíc bude 1,4° severně). Na obloze spatříme seskupení Měsíce, Jupiteru a Spiky.

Dne 28. 4. ve 20 hodin dojde k zákrytu hvězdy Aldebaran Měsícem.

V březnu nastávají nejlepší pozorovací podmínky tohoto roku pro planetu Merkur. Od poloviny března ji spatříme večer nad západním obzorem v blízkosti Venuše. Jeho jasnost v té době dosáhne -1,5 mag a postupně bude klesat až na hodnotu -0,1 mag, kterou bude mít při maximální východní elongaci, k níž dojde 1. 4. v 11 hodin. Planeta bude na konci občanského soumraku 11° nad západním obzorem. Na večerní obloze stále ještě svítí Mars a Venuše, jejíž viditelnost se ale zhoršuje, 25. 3. v 11 hodin nastává její dolní konjunkce se Sluncem a od poloviny měsíce je nepozorovatelná. Jupiter je před opozicí se Sluncem, takže ho na obloze nalezneme téměř po celou noc, Saturn se nachází ráno nad jihovýchodním obzorem.

 V březnu dojde ke třem konjunkcím Měsíce s planetami. Dne 1. 3. ve 4 hodiny to bude konjunkce Měsíce s Venuší (Měsíc 10,6° jižně). Seskupení Měsíce, Venuše a Marsu uvidíme večer nad západním obzorem. V úterý 14. 3. ve 21 hodin se Měsíc ocitne v konjunkci s Jupiterem. Měsíc bude 1,8° severně a u Měsíce a Jupiteru spatříme nejjasnější hvězdu souhvězdí Panny – Spicu. Dne 29. 3. uvidíme večer nad západním obzorem seskupení Měsíce, Merkuru a Marsu, které bude viditelné po konjunkci Merkuru a Měsíce ve 13 hodin téhož dne.

Jarní rovnodennost nastává 20. března v 11 hodin 28 minut.

V neděli 26. března začíná platit středoevropský letní čas (SELČ). V tento den si ve 2 hodiny SEČ posuneme hodiny na 3 hodiny SELČ.

Únorové večerní obloze dál vévodí Venuše, která dosahuje maximální jasnosti -4,6 mag v pátek 17. 2. a Mars, který svítí vysoko nad jihozápadním obzorem. Jupiter spatříme většinu noci kromě večera a Saturn je na obloze ranní, nízko nad jihovýchodním obzorem.

 Seskupení Měsíce, Jupiteru a Spiky bude pozorovatelné 15. a 16. 2. ve druhé polovině noci, po konjunkci Jupiteru s Měsícem, k níž dojde 15. 2. v 17 hodin (Měsíc 2,0° severně).

 V pondělí 27. 2. v 1 hodinu nastane konjunkce Marsu s Uranem. Mars se bude nacházet 0,6° severně a planety budeme moci pozorovat 26. 2. večer před konjunkcí nad západním obzorem.

 Kometa 45P/Honda-Mrkos-Pajdušáková prošla přísluním sice už v roce 2016, ale nejlepší pozorovací podmínky ji čekají až v tom letošním. Dne 11. 2. projde jen 0,084 AU od Země a měla by být ideální kometou pro malé dalekohledy.

V únoru nastanou dvě zatmění, 11. 2. to bude polostínové zatmění Měsíce, u nás viditelné v celém svém průběhu a 26. 2. prstencové zatmění Slunce, u nás neviditelné.

 Časový průběh zatmění Měsíce:

Vstup Měsíce do polostínu 10. 2. 23 h 34 min
Střed zatmění 11. 2. 01 h 44 min
Výstup Měsíce z polostínu 11. 2. 03 h 54 min

Večerní oblohu počátku roku bezesporu ovládne Venuše, nejjasnější planeta sluneční soustavy. Dne 12. 1. ve 14 hodin se totiž dostane do maximální východní elongace a podmínky pro její pozorování budou optimální. Jasnost planety od začátku roku stoupá, maxima (-4,6 mag) dosáhne 17. 2. Na večerní obloze ji po celý leden bude dělat společnost druhá nejbližší planeta naší Země – Mars. Jeho jasnost dosahuje 0,8 mag a svítit bude vysoko nad jihozápadním obzorem. Největší planetu sluneční soustavy – Jupiter zastihneme na obloze ve druhé polovině noci. V polovině ledna ráno nízko nad jihovýchodním obzorem spatříme Merkur, planetu Slunci nejbližší, který je 19. 1. v 11 hodin v maximální západní elongaci. Společnost mu bude na obloze dělat Saturn – nejkrásnější planeta sluneční soustavy. Zatímco Merkur po elongaci rychle slábne a přestává být pozorovatelný, viditelnost Saturnu se naopak s koncem měsíce zlepšuje.

 V lednu dojde ke dvěma těsným konjunkcím planety Neptun. V neděli 1. 1. v 8 hodin to bude konjunkce Marsu s Neptunem, Mars bude 0,0° jižně a 12. 1. ve 23 nastane konjunkce Venuše s Neptunem, Venuše se bude nacházet 0,4° severně. Obě konjunkce se sice odehrají pod naším obzorem, ale extrémně těsná přiblížení planet bude možné pozorovat na obloze večer. Planeta Venuše (a ve druhém případě Mars) bude poblíž.

 Ve čtvrtek 19. 1. v 7 hodin bude v konjunkci Měsíc se Spicou,( Spica 5,5° jižně). Seskupení Měsíce, Spiky a Jupiteru bude pozorovatelné na ranní obloze.

 Maximum meteorického roje Kvadrantidy nastává v 15 hodin 3. ledna, tedy ve dne. Měsíc ale pozorování po půlnoci ze 3. na 4. 1. rušit nebude. Hodinová frekvence v maximu by měla dosáhnout 120 meteorů za hodinu.

 Ve středu 4. 1. v 16 hodin bude Země nejblíže ke Slunci, bude nás od něj dělit pouhých 147,1 milionu kilometru.  

Na prosincové obloze jsou planety umístěné stejně jako v listopadu, tedy vysoko nad jihovýchodním obzorem spatříme ráno Jupiter a nad jihozápadním obzorem září Venuše. Její jasnost dosahuje -4,3mag a v její blízkosti se nachází planeta Mars.

Dne 13. 12. v 7 hodin dojde ke konjunkci Měsíce s Aldebaranem, (Aldebaran 0,3° severně). Zákryt těles se odehraje se západem Aldebaranu pod obzor.

Na Silvestra 31. 12. budeme svědky těsného přiblížení Marsu k Neptunu. Tělesa bude od sebe dělit jen 0,02°. Konjunkce nastává až na Nový rok pod naším obzorem.

Maximum meteorického roje Geminidy má nastat 14. 12. v 1 hodinu. Měsíc v úplňku bude pozorování značně rušit. Maximální hodinová frekvence by měla dosáhnout 120 meteorů za hodinu.

Zimní slunovrat nastává 21. 12. v 11 hodin 43 minut.

Vysoko nad jihovýchodním obzorem září ráno planeta Jupiter. Na večerní obloze nalezneme nad jihozápadním obzorem Venuši a vysoko nad jihozápadním obzorem Mars.

 Dne 15. 11. v 17 hodin dojde k těsné konjunkci Měsíce s Aldebaranem, Aldebaran bude 0,5° severně. Ke konjunkci dojde 15 minut před východem Aldebaranu nad obzor.

Na říjnové ranní obloze bude v první polovině měsíce nad východním obzorem pozorovatelný Merkur a ve druhé polovině měsíce ho zde vystřídá planeta Jupiter. Večerní oblohu bude zdobit nad jihozápadním obzorem Mars a nízko nad západním obzorem Venuše se Saturnem.

V úterý 11. 10. v 11 hodin nastane těsná konjunkce Merkuru s Jupiterem, Merkur bude 0,8° severně. Obě planety spatříme na ranní obloze nad východním obzorem a jasnost Merkuru bude dosahovat -1,1mag.

V říjnu dojde ke dvěma konjunkcím Měsíce. Dne 19. 10. v 9 hodin to bude těsná konjunkce s Aldebaranem, (Měsíc 0,3° severně) a 28. 10. ve 12 hodin s planetou Jupiter, (Měsíc 0,6° severně). Konjunkce se odehrají za dne, ale přibližování těles bude možné spatřit ráno před konjunkcí.

Dne 30. 10. bude v konjunkci Venuše se Saturnem, (Venuše 3° jižně). Úkaz se odehraje pod naším obzorem, ale přiblížení planet budeme moci pozorovat na večerní obloze.

V neděli 30. 10. končí platnost středoevropského letního času (SELČ). V tento den si ve 3 hodiny SELČ vrátíme hodinky zpět na 2 hodiny SEČ.

 V září budeme mít nejlepší příležitost k pozorování Merkuru na ranní obloze. Koncem měsíce ho spatříme nad východním obzorem. K největší západní elongaci dojde 28. 9. ve 21 hodin a ráno poté bude planeta 11° nad východním obzorem a navíc v konjunkci s Měsícem. Jasnost planety bude -0,5mag a ještě poroste. Planety Mars a Saturn spatříme večer nad jihozápadním obzorem a koncem měsíce se k nim připojí Venuše, která bude ale nízko nad obzorem západním.

 V září dojde ke třem konjunkcím Měsíce. Dne 8. 9. ve 20 hodin to bude konjunkce s Antarem, Antares se bude nacházet 9,1° jižně, ve středu 21. 9. ve 23 hodin konjunkce s Aldebaranem (Aldebaran 0,6° severně) a 29. 9. v 10 hodin s planetou Merkur, Měsíc se bude nacházet 1,3° jižně. Seskupení Měsíce, Saturnu, Marsu a Antara budeme moci pozorovat 8. 9. na večerní obloze.

 V září nastanou dvě zatmění, 1. 9. to bude prstencové zatmění Slunce, které od nás nebude pozorovatelné a 16. 9. polostínové zatmění Měsíce u nás viditelné v podstatě v celém svém průběhu. Polostínové zatmění Měsíce je ale bohužel úkaz málo nápadný, zpozorovat můžeme pouze ztmavnutí severovýchodního okraje měsíčního disku.

Časový průběh zatmění:
Vstup Měsíce do polostínu:       17 h 55 min
Východ Měsíce:                        18 h 10 min
Střed zatmění:                         19 h 54 min
Výstup Měsíce z polostínu:        21 h 54 min

Podzimní rovnodennost nastává 22. 9. v 15 hodin 20 minut.

Srpnovou večerní oblohu opustil Jupiter, spatříme už pouze Mars a Saturn nad jihozápadním obzorem.

 Dne 24. 8. ve 12 hodin bude Mars v konjunkci se Saturnem (Mars 4,4° jižně) a v 18 hodin s Antarem (Antares 1,8° jižně). Seskupení Marsu, Saturnu a Antara je pozorovatelné večer na jihozápadě a budeme ho moci pozorovat až do konce září.

 Perseidy mají maximum 12. 8. ve 14 hodin. Průměrná hodinová frekvence v maximu je 150 meteorů.  

Na červencové večerní obloze zůstává stále trio Mars, Jupiter a Saturn. Mars uvidíme v první polovině noci, Jupiter jen večer nad západním obzorem a Saturn po většinu noci kromě rána.

 Dne 2. 7. ve 4 hodiny nastane těsná konjunkce Měsíce s Aldebaranem, Aldebaran bude pouze 0,4° severně a ve čtvrtek 28. 7. ve 4 hodiny dojde ke konjunkci Saturnu s Antarem (Antares 6,2° jižně). Seskupení Marsu, Saturnu a Antara budeme moci pozorovat večer na jihozápadě.

V pondělí 4. 7. v 17 hodin bude Země nejdále od Slunce, a to 152,1 milionu kilometru.  

Červen bude měsícem opozice Saturnu. Dochází k ní 3. 6. v 8 hodin a v 11 hodin se planeta nachází Zemi nejblíže (9,015 AU). Saturn uvidíme celou noc a jeho jasnost bude 0,0 mag. Mars po opozici uvidíme na obloze po většinu noci kromě rána a Jupiter už jen v první polovině noci.

Dne 26. 6. v 0 hodin dojde k zákrytu Neptunu Měsícem.

Letní slunovrat nastává 20. 6. v 23 hodin 34 minut.  

 Květnová obloha bude patřit Marsu. Na obloze ho spatříme po celou noc, protože na 22. 5. 12 hodin připadá jeho opozice se Sluncem. Jedná se o blízkou opozici (planeta je při ní blízko Slunce), ale bude nízko nad obzorem. Mars se Zemi nejvíce přiblíží na 0,503 AU v pondělí 30. 5. ve 23 hodin. Planeta kolem opozice kulminuje 18,5° nad obzorem, dosahuje jasnosti -2,1 mag a nedaleko ní můžeme vyhledat Saturn a Antares. Saturn bude na obloze také po celou noc, protože se blíží jeho opozice a Jupiter je vidět většinu noci kromě rána.

V pondělí 9. 5. v 16 hodin bude Merkur v dolní konjunkci. V takovém případě je planeta zcela nepozorovatelná. Spatříme ji pouze tehdy, pokud se nachází v blízkosti uzlu své dráhy a navíc pouze jako černou tečku přecházející přes Slunce. Přechod Merkuru přes sluneční disk je úkaz odehrávající se asi 14x za století. Naposledy jsme ho od nás mohli pozorovat 7. 5. 2003 a ten příští připadá na 11. listopadu 2019. Ten letošní budeme moci pozorovat téměř v celém průběhu. Začne krátce po poledni vysoko nad jižním obzorem a budeme ho moci pozorovat do západu Slunce. Až bude Merkur sluneční disk opouštět, bude už Slunce pod naším obzorem.

Časový průběh přechodu Merkuru přes Slunce:
1. kontakt: 12 h 12,1 min
2. kontakt: 12 h 15,3 min
střed: 15 h 56,1 min
západ Slunce: 19 h 31 min
3. kontakt:  19 h 37,3 min
4. kontakt:  19 h 40,5 min

Nejlepší pozorovací podmínky tohoto roku nastávají pro planetu Merkur v dubnu, protože na 18. 4. 15 hodin připadá jeho maximální východní elongace. Spatříme ho v polovině měsíce večer nad západním obzorem. Na počátku měsíce má jasnost -1,5 mag, postupně slábne, ale stoupá jeho výška nad obzorem. V polovině dubna na konci občanského soumraku je 12° nad západním obzorem a jasnost je -0,3 mag. Jeho jasnost i výška bude postupně klesat a po 23. 4. období jeho viditelnosti končí. Planetu Mars nejlepší pozorovací podmínky teprve čekají. V dubnu ho ale spatříme kromě večera po celou noc. Jupiter je na obloze naopak po celou noc kromě jitra a Saturn ve druhé polovině noci.

Dne 6. 4. v 9 hodin nastane konjunkce Měsíce s Venuší, Měsíc se bude nacházet 0,2° jižně. Zákryt nastane nad obzorem za dne.

V pondělí 11. 4. v 0 hodin bude Měsíc v konjunkci s Aldebaranem, (Měsíc 0,5° severně). Konjunkce se odehraje pod naším obzorem, ale přiblížení těles bude pozorovatelné 10. 4. před půlnocí.

Březnové obloze bude vévodit Jupiter, neboť je 8. 3. ve 12 hodin v opozici se Sluncem a bude tedy pozorovatelný po celou noc. K Zemi se nejvíce přiblíží v 19 hodin, a to na 4,435 AU, jeho jasnost dosáhne -2,5 mag a vrcholí 46° nad obzorem. Ve druhé polovině noci budeme moci spatřit Mars a Saturn, Mars ale pouze nízko nad západním obzorem.

V březnu nastanou dvě zatmění, 9. 3. to bude úplné zatmění Slunce a 23. 3. polostínové zatmění Měsíce. Ani jedno zatmění ale bohužel není pozorovatelné z našeho území.

Jarní rovnodennost nastává 20. 3. v 5 hodin 30 minut.

V neděli 27. 3. začíná platit středoevropský letní čas (SELČ). V tento den si ve 2 hodiny SEČ posuneme hodiny na 3 hodiny SELČ.  

Únorová večerní obloha bude bohužel bez planet. Jupiter před opozicí je pozorovatelný po celou noc kromě večera. Venuši spatříme už jen počátkem měsíce ráno nad jihovýchodním obzorem, během měsíce přestává být pozorovatelná. Mars je spolu se Saturnem také na obloze ranní, spatříme je vysoko nad východním a jihovýchodním obzorem.

Na počátku roku na večerní obloze spatříme pouze Merkur, planetu Slunci nejbližší. Její maximální východní elongace nastala 29. 12., a proto bude pozorovatelná na začátku měsíce večer nízko nad jihozápadním obzorem. Všechny ostatní planety viditelné pouhým okem (a známé středověkých hvězdářům) si daly dostaveníčko na obloze ranní. Venuše dosahuje jasnosti -4,1 mag a na počátku občanského soumraku ji nalezneme16° nad jihovýchodním obzorem. Jasnost planety Mars bude v tuto dobu 1,2 mag a na začátku nautického soumraku se bude nacházet 30° nad jižním obzorem. Největší planeta sluneční soustavy, Jupiter, je na obloze kromě večera po celou noc. Saturn bude nad jihovýchodním obzorem, jeho viditelnost se postupně zlepšuje.

 Seskupení Měsíce, Venuše a Saturnu budeme moci pozorovat ráno 7. 1. nad jihovýchodním obzorem nedaleko hvězdy Antares.
V sobotu 9. 1. v 5 hodin nastane těsná konjunkce Venuše se Saturnem. Saturn se bude nacházet 0,1° jižně. Tělesa ale nad obzor vycházejí až asi čtvrt hodiny po konjunkci.

 Dne 20. 1. v 5 hodin bude Měsíc v konjunkci s Aldebaranem, Aldebaran nalezneme 0,2° severně a přibližování těles bude pozorovatelné po půlnoci nad západním obzorem.
 
 Maximum meteorického roje Kvadrantidy nastává v 9 hodin 4. ledna. Hodinová frekvence by měla dosáhnout 120 meteorů za hodinu.

 V neděli 3. 1. v 0 hodin bude Země nejblíže ke Slunci, bude nás od něj dělit pouhých 147,1 milionu kilometru.

 Jednou z nejjasnějších komet roku se zřejmě stane dlouhoperiodická kometa C/2013 US10 (Catalina). Nejblíže k Zemi bude 17. ledna (0,72 AU) a její jasnost by měla být na hranici pozorovatelnosti pouhým okem (5,5 mag).

Na prosincové večerní obloze spatříme až koncem měsíce nad jihozápadním obzorem Merkur. Při maximální východní elongaci, která nastává 29. 12. ve 3 hodiny bude planeta na konci občanského soumraku ve výšce 6° nad jihozápadním obzorem a její jasnost bude dosahovat −0,4 mag.
Venuše, Mars, Jupiter a Saturn jsou na obloze ranní. Venuši nalezneme nad jihovýchodním obzorem. Na konci roku bude počátkem nautického soumraku 13° nad jihovýchodem a vysoká jasnost −4,1 mag z ní učiní nepřehlédnutelný objekt. V její blízkosti se bude nacházet i Saturn.
Jupiter bude v prosinci pozorovatelný ve druhé polovině noci, na konci roku vychází už před 23. hodinou. Jasnost Marsu koncem roku stoupne na 1,2 mag a na počátku nautického soumraku se bude nacházet 30° nad jižním obzorem.

Dne 6. 12. ve 2 hodiny nastane pod naším obzorem těsná konjunkce Měsíce s Marsem (Měsíc 0,6° jižně). Dvojici těles spatříme krátce po konjunkci nad východním obzorem.
V předvečer Štědrého dne, 23. 12. ve 20 hodin, budeme moci pozorovat zákryt Aldebaranu Měsícem, který se odehraje vysoko nad naším obzorem.

Maximum meteorického roje Geminidy má nastat 14. 12. v 19 hodin. Měsíc pár dní po novu nebude pozorování rušit. Maximální hodinová frekvence by měla dosáhnout 120 meteorů za hodinu.

Zimní slunovrat nastává 22. 12. v 5 hodin 47 minut.

Na listopadové večerní obloze planety bohužel zcela chybí. Ráno můžeme pozorovat Venuši, Mars a Jupiter.

Dne 3. 11. ve 2 hodiny dojde ke konjunkci Venuše s Marsem (Venuše 0,7° jižně). Na ranní obloze budeme moci pozorovat seskupeníVenuše, Marsu a Jupiteru, k němuž se v období od 6. do 8. 11. přidá ještě Měsíc. Konjunkce Měsíce s Jupiterem nastává 6. 11. v 16 hodin (Měsíc 3° jižně). V pondělí 30. 11. ve 3 hodiny bude Venuše v konjunkci se Spicou. (Venuše 4,2° severně). Planeta bude v blízkosti hvězdy pozorovatelná ráno na jihovýchodě.

Nejjasnější kometou roku 2015 by podle stávajících předpovědí měla být dlouhoperiodická kometa C/2013 US10 (Catalina). Přísluním ve vzdálenosti 0,8 au od Slunce projde 15. 11. a až do průchodu přísluním bude pozorovatelná jen z jižní polokoule. Od nás by poprvé měla být pozorovatelná kolem 25. 11. ráno nízko nad jihovýchodním obzorem na rozhraní souhvězdí Vah a Panny. V té době by se její jasnost mohla pohybovat kolem 5,5 mag.

Na večerní obloze je stále pouze Saturn. Spatříme ho v první polovině měsíce večer nízko nad jihozápadním obzorem, zapadá na konci nautického soumraku. Na ranní obloze budou zářit všechny ostatní planety viditelné pouhým okem – Merkur, Venuše, Marsa Jupiter. Merkur spatříme od 9. 10. ráno nad východním obzorem, na počátku občanského soumraku bude 7° nad obzorem a jeho jasnost bude 1,0 mag. Nadále bude zjasňovat a stoupat, při maximální západní elongaci 16. 10. v 5 hodin bude jeho jasnost −0,5 mag. V tuto dobu vychází na konci astronomické noci a počátkem občanského soumraku je 11° nad obzorem. Na konci října dosáhne jasnosti −1 mag. Počátkem listopadu jeho viditelnost končí. Venuše se nachází ráno vysoko nad východním obzorem. Při maximální západní elongaci (26. 10. v 8 hodin) vrcholí období nejlepší viditelnosti planety na ranní obloze. Vychází po 2. hodině a na počátku občanského soumraku se nachází 34° nad obzorem, v její blízkosti snadno vyhledáme Mars a Jupiter.

V době od 8. do 11. 10. budeme moci ráno na východě pozorovat seskupení Měsíce, Venuše, Marsu,Jupiteru a Merkuru v blízkosti hvězdy Regulus. Dne 17. 10. ve 24 hodin nastane těsná konjunkce Marsu s Jupiterem, Mars se bude nacházet 0,4° severně. V blízkosti bude Venuše. Planety budou pozorovatelné ráno nad východním obzorem. V neděli 25. 10. ve 21 dojde ke konjunkciVenuše s Jupiterem (Venuše 1° jižně). Přiblížení obou planet bude pozorovatelné na ranní obloze. Zákryt Aldebaranu Měsícempozorovatelný vysoko nad obzorem se odehraje 29. 10. ve 23 hodin.

V neděli 25. 10. končí platnost středoevropského letního času (SELČ). V tento den si ve 3 hodiny SELČ vrátíme hodinky zpět na 2 hodiny SEČ.

Na večerní obloze zůstává zcela osamocený Saturn, který spatříme nad jihozápadním obzorem. Merkur při maximální východní elongaci 4. 9. v 11 je zcela nepozorovatelný. Ranní oblohu zdobí Venuše, která v tomto roce dosahuje podruhé nejvyšší jasnosti (−4,5 mag dne 21. 9. ve 24 hodin), dále Mars, který se nachází nízko nad východním obzorem a Jupiter, který se vynoří ve druhé polovině září na ranní obloze nízko nad východním obzorem a doplní tak dvojici Marsu a Venuše.

Zákryt Aldebaranu Měsícem se odehraje 5. 9. více než hodinu po východu Slunce. Dne 10. 9. v 7 hodin dojde ke konjunkci Měsíce s Venuší, Měsíc se bude nacházet 2,1° severně. Seskupení Měsíce, Venuše a Marsu spatříme na ranní obloze. V pátek 25. 9. v 5 hodin bude Mars v konjunkci s Regulem (Mars 0,8° severně). Na ranní obloze tak budeme moci pozorovat Jupiter, Mars a Venušiv blízkosti Regulu.

V září dojde ke dvěma zatměním. Dne 13. 9. to bude částečné zatmění Slunce od nás nepozorovatelné a 28. 9. úplné zatmění Měsíce viditelné u nás skoro v celém svém průběhu, Měsíc zapadá nedlouho před koncem zatmění.

Srpnové večerní obloze bude vévodit Saturn, který zde bude z planet docela sám. Planety Merkur, Venuše (dolní konjunkce 15. 8. ve 20 hodin) ani Jupiter (konjunkce se Sluncem 26. 8. ve 23 hodin) nespatříme. Mars se vynoří koncem měsíce ráno nízko nad východním obzorem.

Dne 9. 8. v 0 hodin dojde k zákrytu hvězdy Aldebaran Měsícem. Výstup Aldebaranu bude pozorovatelný nízko nad východním obzorem.

Perseidy mají maximum 13. 8. v 8 hodin. Průměrná hodinová frekvence v maximu je 100 meteorů. Měsíc krátce před novem nebude pozorování rušit.

I na červencové večerní obloze spatříme Venuši, Jupiter a Saturn. Venuše bude pozorovatelná v první polovině měsíce večer nízko nad západním obzorem, nejvyšší jasnosti dosahuje 9. 7. ve 23 hodin (−4,5 mag) a na konci července přestává být pozorovatelná. I Jupiter spatříme v první polovině měsíce večer nízko nad západním obzorem, počátkem měsíce zapadá spolu s Venuší na konci nautického soumraku. Saturn je na obloze po většinu noci kromě rána.

Dne 1. 7. v 9 hodin dojde ke konjunkci Venuše s Jupiterem (Venuše 0,3° severně). Přiblížení planet bude pozorovatelné v předvečer nízko nad západním obzorem. Dne 18. 7. večer se bude nízko nad západním obzorem opakovat seskupení Měsíce, Venuše a Jupiteru.
Konjunkce Měsíce s Jupiterem nastává v 16 hodin, Měsíc bude 4,7° jižně.

V pondělí 6. 7. ve 21 hodin bude Země nejdále od Slunce, a to 152,1 milionu kilometru.

Na červnové večerní obloze budeme moci pozorovat Venuši, Jupiter a Saturn. Venuše je večer nad západním obzorem. K největší východní elongaci planety dojde 6. 6. v 19 hodin a Venuše bude v tu dobu 45° od Slunce. Jupiter je také na večerní obloze nad západním obzorem. Saturn krátce po opozici můžeme pozorovat po celou noc. Merkur bude v maximální západní elongaci 24. 6. v 18 hodin a je ráno nad přesvětleným obzorem nepozorovatelný. Nespatříme ani Mars, který je 14. 6. v 17 hodin v konjunkci se Sluncem.

Ve dnech 19. až 21. 6. spatříme večer na západě v blízkosti hvězdy Regulus seskupení tří nejjasnějších těles noční oblohy – Měsíce,Venuše a Jupiteru. Ke konjunkci Měsíce s Venuší dojde 20. 6. v 7 hodin, Měsíc se bude nacházet 6,3° jižně.

Letní slunovrat nastává 21. 6. v 17 hodin 38 minut.

I v květnu bude večerní obloze vévodit Merkur (v první polovině měsíce), Venuše a Jupiter. K této trojici se připojí ještě Saturn, pro který v květnu nastávají nejlepší pozorovací podmínky. Merkur nalezneme večer nad západním a severozápadním obzorem. Jeho maximální východní elongace nastává 7. 5. v 6 hodin. Planeta bude mít při východní elongaci jasnost už jen 0,4 mag, ale na konci občanského soumraku bude ještě 11° nad obzorem. V polovině května večerní viditelnost Merkuru končí. Venuše je pozorovatelná večer vysoko nad západním obzorem, její jasnost dosahuje na konci května −4,3 mag a zapadá půl hodiny před půlnocí. Jupiter spatříme v první polovině noci. Saturn bude na obloze po celou noc, neboť je 23. 5. ve 3 hodiny v opozici se Sluncem o 1 hodinu později se nejvíce přiblíží k Zemi, a to na 8,967 au. Jeho jasnost dosáhne 0 mag.

Venuši v blízkosti hvězdy Pollux spatříme večer na západě 29. 5. Ke konjunkci obou těles dojede 30. 5. v 1 hodinu. Venuše se bude nacházet 4° jižně.

V dubnu nastanou letošní nejpříhodnější podmínky pro pozorování Merkuru na večerní obloze a planety Venuše, jejíž výborné pozorovací podmínky budou trvat i v následujícím měsíci. Období mimořádně dobré viditelnosti Merkuru na večerní obloze nastává po horní konjunkci (10. 4.). Jasnost planety kolem 20. 4. dosahuje −1,1 mag a nad západoseverozápadním obzorem ho nalezneme v sousedství Marsu. Venuše září večer vysoko nad západním obzorem, naproti tomu Mars se večer nachází nízko nad obzorem, zapadá s koncem nautického soumraku a od poloviny dubna je nepozorovatelný. Jupiter bude na dubnové obloze po celou noc kromě jitra a Saturn naopak po většinu noci kromě večera.

Dne 19. 4. v 15 hodin nastane konjunkce Měsíce s Merkurem, Měsíc se bude nacházet 4° jižně. Srpek Měsíce uvidíme večer nízko nad západním obzorem v blízkosti Merkuru a Marsu. Seskupení Měsíce, Venuše a Aldebaranu budeme moci spatřit večer na západě 21. 4., protože v 19 hodin dojde k těsné konjunkci Měsíce a Aldebaranu (Měsíc 0,3° severně) a ve 22 hodin bude Měsíc v konjunkci s Venuší (Měsíc 7,4° jižně). Přiblížení Merkuru a Marsu na večerní obloze (před konjunkcí, která nastane o půlnoci) budeme moci pozorovat 22. 4.

V sobotu 4. 4. nastane úplné zatmění Měsíce, které je od nás bohužel nepozorovatelné. Celý průběh zatmění bude možno pozorovat z východní poloviny Austrálie, Japonska, nejvýchodnějších oblastí Ruska a z oblastí v Tichém oceánu.

Po celou noc budeme moci v březnu pozorovat Jupiter, který je po opozici se Sluncem. Večer nad západem bude svítit Venuše a nízko nad západním obzorem spatříme Mars, který bude na konci nautického soumraku pouze 8° vysoko. Saturn je v březnu pozorovatelný ve druhé polovině noci.

Venuše se v těsné konjunkci (0,1° jižně) s Uranem ocitne 4. 3. ve 20 hodin. Seskupení Měsíce, Venuše a Marsu bude pozorovatelné 22. 3. večer nízko nad západním obzorem. O půlnoci pak dojde ke konjunkci Měsíce s Venuší, Měsíc se bude nacházet 3,5° jižně.

V pátek 20. 3. nastane úplné zatmění Slunce, které bude od nás pozorovatelné v dopoledních hodinách dostatečně vysoko nad obzorem jako částečné. Pás totality prochází pozorovatelsky nepříliš příznivými oblastmi okolo Islandu a Grónska. Jako úplné se bude toto zatmění jevit ze severních oblastí Atlantiku a přilehlých částí Severního ledového oceánu, Faerských ostrovů a Špicberků. U nás bude velikost zatmění (v jednotkách slunečního průměru) v maximální fázi 0,738.

Jarní rovnodennost nastává 20. 3. ve 23 hodin 44 minut. V neděli 29. 3. začíná platit středoevropský letní čas (SELČ). V tento den si ve 2 hodiny SEČ posuneme hodiny na 3 hodiny SELČ.

Únorové večerní obloze bude vévodit Jupiter. Dne 6. 2. v 19 hodin nastane jeho opozice se Sluncem, a planeta je proto pozorovatelná po celou noc. V 8 hodin se také nejvíce přiblíží k Zemi, a to na vzdálenost 4,346 au. Jeho jasnost dosahuje v té době −2,6 mag. PlanetyVenuši a Mars stále spatříme nad západním obzorem. Viditelnost Venuše se, na rozdíl od Marsu, nadále zlepšuje. Planeta Saturn stále zdobí oblohu ranní, neboť Merkur je při největší západní elongaci, která nastává 24. 2. v 17 hodin prakticky nepozorovatelný.

V sobotu 21. 2. v 1 hodinu bude Měsíc v konjunkci s Venuší (Měsíc 1,3° severně). Měsíc v blízkosti Venuše a Marsu spatříme 20. a 21. 2. večer nad západním obzorem. Dalekohledem lze poblíž vyhledat planetu Uran, jejíž konjunkce s Měsícem nastane pod naším obzorem o půlnoci z 21. na 22. 2.

Počátek roku bude patřit terestrickým planetám. Na večerní obloze spatříme Merkur, Venuši i Mars. Merkur uvidíme večer nízko nad jihozápadním obzorem. Na 14. 1. (21 hodin) připadá jeho maximální východní elongace. K planetě Venuši se Merkur přiblíží na vzdálenost 0,7° o dva dny dříve (12. 1. v 6 hodin). Jeho jasnost je -0,7 mag, ale bude rychle klesat. Pozorovatelnost Merkuru končí 23. 1. Venuše, nejjasnější planeta, bude po celý měsíc večer nízko na jihozápadě (spolu s Merkurem), zapadá na konci nautického soumraku. I Mars spatříme večer nad jihozápadním obzorem. Počátkem ledna se bude na konci nautického soumraku nacházet 16° nad obzorem a zapadat před 20. hodinou. Jupiter, budeme moci pozorovat po celou noc kromě večera, neboť se blíží k opozici se Sluncem. Saturn zdobí oblohu ranní. Snadno ho nalezneme nad jihovýchodem, na konci astronomické noci bude 9,5° nad obzorem. Jeho viditelnost se postupně zlepšuje.

Seskupení Měsíce, Venuše a Marsu budeme moci pozorovat večer 21. 1. Poblíž Marsu lze dalekohledem vyhledat Neptun a nízko nad obzorem Merkur.

Maximum meteorického roje Kvadrantidy nastává ve 3 hodiny 4. ledna s Měsícem v blízkosti úplňku. Hodinová frekvence by měla dosáhnout 140 meteorů za hodinu.

V neděli 4. 1. v 7 hodin bude Země nejblíže ke Slunci, bude nás od něj dělit pouhých 147,1 milionu kilometru.

Na prosincové večerní obloze, nízko nad jihozápadním obzorem, budeme moci pozorovat planety Venuši a Mars. Jupiter bude na obloze většinu noci kromě večera a Saturn spatříme ráno, nízko nad jihovýchodním obzorem.

Maximum meteorického roje Geminidy má nastat 14. 12. ve 13 hodin. Měsíc v poslední čtvrti bude pozorování značně rušit. Maximální hodinová frekvence by měla dosáhnout 120 meteorů za hodinu.

Zimní slunovrat nastává 22. 12. v 0 hodin 2 minuty.

V listopadu večer nízko nad jihozápadním obzorem budeme moci pozorovat Mars. Ve druhé polovině noci spatříme Jupiter. Pro Merkur nastává 1. 11. ve 14 hodin nejlepší letošní západní elongace. Při ní bude planeta pozorovatelná ráno. V okamžiku západní elongace bude její jasnost činit -0,5 mag a planeta bude ještě zjasňovat. Kolem 20. 11. její viditelnost končí.

Mars a Saturn jsou stále na obloze večerní, oba nízko nad jihozápadním obzorem a Saturn navíc pouze počátkem měsíce. Ve druhé polovině noci je v říjnu pozorovatelný Jupiter. Merkur lze spatřit od 25. 10., kdy jeho jasnost bude 0,9 mag a bude vycházet na konci občanského soumraku.

Dne 25. 10. v 18 hodin dojde ke konjunkci Měsíce se Saturnem, Měsíc se bude nacházet 0,2° severně. Zákryt Saturnu Měsícem by za příznivých podmínek mohl být pozorovatelný ze západní poloviny České republiky těsně nad obzorem.

Ani říjnová zatmění – 8. 10. úplné zatmění Měsíce a 23. 10. částečné zatmění Slunce – nebudou z našeho území pozorovatelná.

V neděli 26. 10. končí platnost středoevropského letního času (SELČ). V tento den si ve 3 hodiny SELČ vrátíme hodinky zpět na 2 hodiny SEČ.

I v září budou planety Mars a Saturn na obloze večerní, nízko nad jihozápadním obzorem. Jupiter spatříme ráno na východě a Venuši v první polovině měsíce také ráno nízko nad východním obzorem.

Dne 28. 9. v 5 hodin bude Měsíc v konjunkci se Saturnem, Měsíc se bude nacházet 0,2° severně. Seskupení Měsíce, Saturnu, Marsu v blízkosti hvězdy Antares uvidíme ve dnech 27. až 29. 9. večer nad jihozápadním obzorem. Poblíž můžeme za pomoci triedru vyhledat trpasličí planetu Ceres a planetku Vesta.

Podzimní rovnodennost nastává 23. 9. ve 3 hodiny 28 minut.

Planety Mars a Saturn spatříme na srpnové večerní obloze nízko nad jihozápadním obzorem. Planety Venuše a Jupiter budou naopak na obloze ranní nízko nad obzorem východním. Jupiter ale až ve druhé polovině měsíce.

Večer na jihozápadě ve dnech 2. až 4. 8. bude pozorovatelné seskupení Měsíce, Marsu, Spiky a Saturnu.

Dne 18. 8. v 6 hodin nastane těsná konjunkce Venuše s Jupiterem, Venuše bude pouhé 0,2° severně. Přiblížení planet budeme moci sledovat ráno před východem slunce nad východním obzorem.

Ke konjunkci Měsíce s Jupiterem dojde 23. 8. v 16 hodin, Měsíc bude 6,1° jižně. Seskupení Měsíce, Jupiteru a Venuše uvidíme 23. a 24. 8. ráno, nízko nad východním obzorem.

V pondělí 25. 8. ve 21 hodin dojde ke konjunkci Marsu se Saturnem, Mars se bude nacházet 3,4° jižně.

Dne 31. 8. večer nad jihozápadním obzorem budeme moci pozorovat velmi těsné seskupení Měsíce, Saturnu a Marsu. Konjunkce Měsíce se Saturnem nastane ve 21 hodin a Měsíc bude 0,5° jižně.

Perseidy mají maximum 13. 8. ve 2 hodiny. Průměrná hodinová frekvence v maximu je 70 meteorů. Měsíc po úplňku ale bude pozorování značně rušit.

Mars a Saturn spatříme v červenci na obloze večer. Mars bude nad jihozápadním obzorem a jeho jasnost klesá ke kladné magnitudě. Saturn bude pozorovatelný v první polovině noci. Na obloze ranní bude spolu s Venuší ve druhé polovině měsíce planeta Merkur. Pozorovací podmínky ale nebudou optimální, Venuše bude nízko nad severovýchodním obzorem a Merkur bude na přesvětlené obloze obtížně pozorovatelný, v ranních červáncích nízko nad severovýchodním obzorem bude zanikat.

V první polovině noci ve dnech 5. až 8. 7. bude pozorovatelné seskupení Měsíce, Marsu, Spiky a Saturnu.

Dne 14. 7. ve 4 hodiny nastane nejtěsnější letošní konjunkce Marsu se Spikou, Mars bude 1,3° severně. Přiblížení těles bude nejlépe pozorovatelné 13. 7. večer na jihozápadě.

Seskupení Měsíce, Venuše a Merkuru uvidíme na obloze ve dnech 24. a 25. 7. v ranních červáncích.

V pátek 4. 7. v 1 hodinu bude Země nejdále od Slunce, a to 152,1 milionu kilometru.

Na červnové večerní obloze můžeme pozorovat Saturn, který je po opozici se Sluncem, takže ho uvidíme po většinu noci kromě rána, Mars, který bude na obloze po celou první polovinu noci a Merkur, který spatříme počátkem měsíce večer, nízko nad západním obzorem. Venuše je viditelná ráno, nízko nad východním obzorem.

V první polovině noci ve dnech 7. až 10. 6. bude pozorovatelné seskupení Měsíce, Marsu, Spiky a Saturnu.

Dne 24. 6. v 16 hodin nastává konjunkce Měsíce s Venuší, Měsíc se bude nacházet 1,9° jižně. Ve dnech 24. a 25. 6. ráno nad východním obzorem spatříme severně od Měsíce a Venuše otevřenou hvězdokupu Plejády (M45).

Letní slunovrat nastává 21. 6. v 11 hodin 51 minut.

V květnu nastávají nejlepší pozorovací podmínky pro Merkur a Saturn. Saturn je 10. 5. v 19 hodin v opozici se Slunce a pozorovatelný je tedy po celou noc. O dvě hodiny později se přiblíží k Zemi na 8,9 AU a jeho jasnost bude 0,1 mag. Pro Merkur v květnu nastávají letošní nejvýhodnější pozorovací podmínky při východní elongaci, a to 25. 5. v 8 hodin. Ve středu 7. 5. bude jeho jasnost dosahovat -1,2 mag. Při maximální východní elongaci sice klesá na 0,6 mag, ale na konci občanského soumraku se bude nacházet ještě 10° nad severozápadním obzorem. Viditelnost Merkuru koncem května pomalu končí. Mars, který je po opozici se Sluncem, je na obloze po celou noc kromě jitra, Venuši nalezneme ráno, nízko nad východním obzorem.

Ve dnech 10. až 14. 5. bude po celou noc pozorovatelné seskupení Měsíce, Marsu, Spiky a Saturnu.

V dubnu, 8. 4. ve 22 hodin, dojde k opozici Marsu a pro pozorování planety tak nastanou nejlepší podmínky. V pondělí 14. 4. ve 14 hodin bude navíc Mars Zemi nejblíže. Obě tělesa bude dělit vzdálenost 0,618 AU a jasnost planety dosáhne -1,5 mag. Na večerní obloze ještě spatříme Jupiter, který je pozorovatelný v první polovině noci. Saturn můžeme vidět většinu noci kromě večera. Venuše je stále na obloze ranní, nízko nad východním obzorem.

Ve dnech 14. až 18. 4. bude po celou noc pozorovatelné seskupení Měsíce, Marsu, Spiky a Saturnu.

V dubnu nastanou dvě zatmění. K úplnému zatmění Měsíce dojde 15. 4., k prstencovému zatmění Slunce 29. 4. Ani jedno zatmění však od nás nebude pozorovatelné ani jako částečné.

Jupiter budeme moci v březnu pozorovat po většinu noci kromě rána, Mars naopak po celou noc kromě večera. Ve druhé polovině noci spatříme planetu Saturn a Venuše je stále dominantou oblohy ranní. Dne 22. 3. ve 20 hodin se bude nacházet v největší západní elongaci.

Seskupení Měsíce, Marsu, Spiky a Saturnu bude pozorovatelné ve dnech 18. až 22. 3. ve druhé polovině noci na jihu a jihozápadě. Na jihovýchodě ráno spatříme Venuši.

Dne 21. 3. ve 4 hodiny dojde k těsné konjunkci Měsíce se Saturnem. Měsíc se bude nacházet 1,1° jižně.

Jarní rovnodennost nastává 20. 3. v 17 hodin 56 minut.

V neděli 30. 3. začíná platit středoevropský letní čas (SELČ). V tento den si ve 2 hodiny SEČ posuneme hodiny na 3 hodiny SELČ.

I v únoru bude dominantou na večerní obloze planeta Jupiter, která je po opozici se Sluncem a bude pozorovatelná po celou noc kromě jitra. Počátkem února večer ještě spatříme Merkur, planetu Slunci nejbližší. Ve druhé polovině noci se k Jupiteru přidají ještě planety Mars a Saturn.

Ranní obloze bude bezpochyby vévodit Venuše, kterou nalezneme nad jihovýchodním obzorem. Dne 15. 2. dosahuje maximální jasnosti (-4,6 mag), takže ji na obloze rozhodne nepřehlédneme.

Seskupení Měsíce, Marsu, Spiky a Saturnu budeme moci pozorovat 19. až 22. 2. ráno na jihu a jihozápadě. Jihovýchodu bude vévodit Venuše.

Dne 26. 2. v 5 hodin 39 minut dojde nízko nad jihovýchodním obzorem k velmi těsné konjunkci Měsíce s Venuší, Měsíc se bude nacházet 0,6° jižně.

Počátek roku bude patřit největší planetě sluneční soustavy, Jupiteru, který je 5. 1. ve 22 hodin v opozici se Sluncem a pro její pozorování tedy nastávají nejlepší podmínky. O den dříve, 4. 1. v 19 hodin, bude tato planeta Zemi nejblíže. Od nás ji bude dělit vzdálenost 4,21 AU a bude dosahovat jasnosti -2,7 mag. Na začátku ledna večer nízko nad jihozápadem můžeme spatřit nejjasnější planetu sluneční soustavy – Venuši. Dne 11. 1. ve 13 hodin nastává její dolní konjunkce se Sluncem, planeta tedy nebude v tuto dobu pozorovatelná a na konci ledna se objeví jako jitřenka na obloze ranní. V pátek 10. 1. ve 21 hodin bude Venuše Zemi nejblíže, a to 0,266 AU. Nejbližší planetu ke Slunci, Merkur, spatříme koncem měsíce večer nad jihozápadním obzorem. Dne 31. 1. v 10 hodin bude v největší východní elongaci a jeho jasnost dosahující -1 mag bude ale rychle slábnout a pozorovatelnost planety končí počátkem února. Mars bude na začátku roku pozorovatelný ve druhé polovině noci, vychází po půlnoci. Saturn spatříme ráno nad jihovýchodním obzorem, jeho viditelnost se bude postupně zlepšovat.

Seskupení Měsíce, Marsu, Spiky a Saturnu budeme moci pozorovat ráno na jihovýchodě a jihu v době od 23. do 26. 1.

Příznivé pozorovací podmínky má letos meteorický roj Kvadrantidy. Maximum nastává před půlnocí 3. ledna (21 hodin) a Měsíc pozorování nebude rušit. Hodinová frekvence by měla dosáhnout 130 meteorů za hodinu.

V sobotu 4. 1. ve 12 hodin bude Země nejblíže ke Slunci, bude nás od něj dělit pouhých 147,1 milionu kilometru.

Na prosincové večerní obloze spatříme dvě nejjasnější planety – Venuši a Jupiter. Planeta Venuše září nad jihozápadním obzorem a 7. 12. dosahuje maximální jasnosti -4,7 mag. Jupiter je před opozicí se Sluncem, je na obloze po celou noc a dosahuje jasnosti -2,7 mag. Mars je pozorovatelný ve druhé polovině noci, na počátku astronomického soumraku kulminuje 37° nad obzorem. Merkur je viditelný počátkem měsíce ráno nízko nad jihovýchodním obzorem a v blízkosti se vyskytuje i Saturn. V neděli 1. 12. ráno nad jihovýchodním obzorem, před konjunkcí Měsíce se Saturnem (v 10 hodin, Měsíc 2,1° jižně) se k nim navíc přidá tenký srpek Měsíce.

Maximum meteorického roje Geminidy má nastat 14. 12. v 7 hodin. Pozorování ale bude rušit Měsíc blížící se k úplňku. Maximální hodinová frekvence by měla dosáhnout 120 meteorů za hodinu.

Zimní slunovrat nastává 21. prosince ve 18 hodin 10 minut.

Rok 2013 nám na obloze jistě chystá spoustu zajímavého. Pozorování planet, ale příliš nepřeje. Nejlepší pozorovací podmínky pro planetu Merkur nastanou už v únoru. Pro Venuši není rok 2013 příliš pozorovatelsky výhodný. Na začátku roku ji spatříme jako jitřenku, ale od konce ledna do května nebude pozorovatelná vůbec. Poté se přesune na večerní oblohu, ale bude jen nízko nad obzorem. Dobré podmínky pro její pozorování nastanou až na přelomu listopadu a prosince. U Marsu ani Jupiteru letos bohužel opozice, tedy nejlepší pozorovací poloha, nenastává. Pěknou podívanou nám ale nabídne Saturn, jehož prstence pozorujeme ze severní strany, jsou už dost otevřené a do roku 2017 se budou stále rozevírat. Ani na pozorovatelná zatmění není rok 2013 příliš bohatý. V tomto roce sice dojde k pěti zatměním (dvě zatmění Slunce a tři Měsíce), ale jen dvě budou viditelná od nás a doporučit k pozorování lze pouze jedno – částečné zatmění Měsíce 25. dubna. Hlavním trhákem roku budou ale bezesporu komety. S napětím budeme očekávat, jestli se potvrdí předpovědi dvou jasných komet a jestli skutečně kometa C/2012 S1 (ISON) bude v našich zeměpisných šířkách pozorovatelná za bílého dne.

Večerní obloze stále vévodí Venuše, která je 1. 11. v 9 hodin v maximální východní elongaci a nad obzorem ji můžeme spatřit i během astronomické noci. Jupiter lze pozorovat většinu noci kromě večera a Mars ve druhé polovině noci. Saturn a Merkur jsou spolu na obloze ranní. Merkur je 18. 11. ve 4 hodiny v maximální západní elongaci a v tuto dobu nastávají nejpříznivější podmínky tohoto roku pro jeho spatření na ranní obloze. Na začátku občanského soumraku je planeta 11° nad jihovýchodním obzorem a období její viditelnosti potrvá od 9. 11. do 7. 12.

V úterý 26. 11. ve 3 hodiny nastává konjunkce Merkuru se Saturnem, Merkur bude 0,3° jižně. Krátce po konjunkci spatříme obě planety ráno nad jihovýchodním obzorem.

Dne 3. 11. dojde k hybridnímu zatmění Slunce, které nebude u nás pozorovatelné ani jako částečné. Tato vzácná kombinace úplného a prstencového zatmění bude pozorovatelná z pásu táhnoucího se přes Atlantický oceán a rovníkové oblasti Afriky.

V listopadu by měla být pouhým okem pozorovatelná kometa C/2012 S1 (ISON), která po průchodu přísluním zamíří téměř kolmo k ekliptice směrem na sever a stane se tak pozorovatelnou téměř výhradně ze severní polokoule. V první polovině prosince by mohla mít velmi dlouhý chvost.

Na večerní obloze zůstala osamocená Venuše nízko nad jihozápadním obzorem. Jupiter je pozorovatelný většinu noci kromě večera a Mars svítí ráno vysoko na východě.

Dne 15. 10. ve 13 hodin dojde k těsné konjunkci Marsu s nejjasnější hvězdou souhvězdí Lva – Regulem, Mars bude 0,95° severně.

Dne 18. 10. nastane polostínové zatmění Měsíce, které bude u nás viditelné v celém svém průběhu. Vzhledem k tomu, že pokles jasu Měsíce je při polostínovém zatmění takřka nepostřehnutelný, nemůžeme toto zatmění doporučit k pozorování.

V neděli 27. října končí platnost středoevropského letního času (SELČ). V tento den si ve 3 hodiny SELČ vrátíme hodinky zpět na 2 hodiny SEČ.

Na večerní obloze nízko nad jihozápadním obzorem září Venuše a poblíž nalezneme i planetu Saturn. Jupiter lze pozorovat ve druhé polovině noci a Mars ráno na východě.

Po konjunkci Měsíce s Marsem (Měsíc 6,5° jižně), která nastane 2. 9. v 6 hodin budeme moci pozorovat seskupení Měsíc, Jupiter a Mars na ranní obloze.

Dne 8. 9. ve 22 hodin bude Měsíc v konjunkci s Venuší, Venuše se bude nacházet 1,2° severně od středu Měsíce, který bude ve tvaru tenkého dorůstajícího srpku a 18. 9. ve 22 hodin nastane konjunkce Venuše se Saturnem (Venuše 3,5° jižně). Seskupení Měsíce, Venuše a Saturnu spatříme ve dnech 8. až 10. 9. večer nad západním obzorem.

Podzimní rovnodennost nastává 22. září ve 21 hodin 43 minut.

Venuše a Saturn jsou stále na obloze večerní, Venuše nízko nad západem, Saturn nad obzorem jižním. Merkur nalezneme počátkem měsíce ráno nízko nad severozápadním obzorem, Mars nad východním obzorem, počátkem srpna vychází na začátku astronomického soumraku a Jupiter je též na obloze ranní.

Ve dnech 3. – 5. 8., po konjunkci Měsíce s Jupiterem, která nastává 3. 8. ve 23 hodin, budeme moci na ranní obloze nad východním obzorem pozorovat seskupení Měsíce, Jupiteru, Marsu a Merkuru.

Po konjunkci Marsu s Polluxem (17. 8. ve 22 hodin) bude ráno na východě pozorovatelné seskupení čtyř jasných těles – Mars, Jupiter, Castor, Pollux.

Pozorovací podmínky pro meteorický roj Perseidy budou letos poměrně dobré, neboť jeho maximum nastává večer za soumraku 12. 8., hodinu a půl hodiny před západem Měsíce. Průměrná hodinová frekvence v maximu je 70 meteorů.

Na večerní červencové obloze nalezneme Venuši, která je nízko nad severozápadním obzorem a Saturn, který je pozorovatelný v první polovinu noci. Ranní oblohu ve druhé polovině měsíce zdobí Merkur, Mars a Jupiter. Merkur je viditelný od 25. 7. do poloviny srpna. Dne 30. 7. v 10 hodin je v maximální západní elongaci a na začátku občanského soumraku ho nalezneme 7,5° na obzorem. Spolu s ním nízko nad východním obzorem svítí Mars a Jupiter. Počátkem srpna se k planetám přidá Měsíc.

V pondělí 22. 7. v 9 hodin nastane konjunkce Marsu s Jupiterem, planeta Mars se bude nacházet 0,8° severně. Poté budeme moci na ranní obloze nad východním obzorem pozorovat seskupení planet Jupiter, Mars a Merkur.

V pátek 5. července v 16 hodin bude Země nejdále od Slunce, a to 152,1 milionů kilometrů.

Planety Merkur, Venuše a Saturn jsou stále na obloze večerní. Merkur v první polovině měsíce večer nízko nad severozápadním obzorem, neboť 12. 6. v 18 hodin dochází k jeho maximální východní elongaci. Venuše je nízko nad severozápadním obzorem a Saturn většinu noci kromě rána.

Letní slunovrat nastává 21. 6. v 6 hodin 4 minuty.

Květnovou večerní oblohu budou zdobit téměř všechny planety viditelné pouhým okem a známé starověkým hvězdářům. Koncem měsíce spatříme nízko nad severozápadním obzorem planety Merkur, Venuši a Jupiter. Saturn je po opozici se Sluncem a bude tedy na obloze po celou noc. Do počtu nám chybí pouze Mars, který je nedlouho po konjunkci se Sluncem.

V květnu nastává několik zajímavých konjunkcí planet. Dne 25. 5. v 1 hodinu to bude konjunkce Merkuru s Venuší (Venuše bude 1,4° jižně), 27. 5. v 9 hodin bude Merkur v konjunkci s Jupiterem (Merkur 2,36° severně) a 28. 5. ve 20 hodin to bude konjunkce Venuše s Jupiterem (Venuše 1° severně). Od 20. 5. do začátku června budeme moci večer nízko nad severozápadním obzorem pozorovat těsné seskupení planet Merkur, Venuše a Jupiter.

Prstencové zatmění Slunce, které nastane 10. května ani polostínové zatmění Měsíce, jež se odehraje 25. května, nebude od nás bohužel pozorovatelné.

V dubnu nastávají nejlepší pozorovací podmínky pro nejkrásnější planetu sluneční soustavy – Saturn. Planeta je 28. 4. v 9 hodin v opozici se Sluncem a je na obloze po celou noc. Hodinu po opozici je Saturn nejblíže Zemi (8,816 AU) a jeho jasnost dosahuje +0,1 mag. Největší planetu – Jupiter – nalezneme na obloze večerní.

Ve čtvrtek 25. 4. nastane částečné zatmění Měsíce, které u nás bude viditelné v celém svém průběhu.

Časový průběh zatmění:

východ Měsíce 19 h 03 min
vstup Měsíce do polostínu 19 h 04 min
začátek částečného zatmění 20 h 54 min
střed zatmění 21 h 08 min
konec částečného zatmění 21 h 21 min
výstup Měsíce z polostínu 23 h 11 min

Na březnové obloze bude v první polovině noci pozorovatelná planeta Jupiter a po celou noc s výjimkou večera Saturn.

Dne 18. 3. ve 3 hodiny dojde ke konjunkci Měsíce s Jupiterem (Měsíc 2,3° jižně) a do třetice se nám na obloze zopakuje seskupení těles Měsíc, Jupiter, Aldebaran a Plejády podobně jako 22. 1.

Kometa C/2011 L4 (PANSTARRS) by měla být v březnu pozorovatelná pouhým okem. Byla objevena 6. června 2011 v rámci přehlídky PanSTARRS a v době objevu měla při vzdálenosti 7,9 AU jasnost 19,5 mag. Kometa bude od nás pozorovatelná na konci března a v dubnu ve večerních hodinách a následně také ráno před východem slunce. Pokud bude dostatečně jasná, mohli bychom po průchodu komety přísluním krátce po západu slunce nízko nad západním obzorem pozorovat kometu v blízkosti mladého Měsíce.

Jarní rovnodennost nastává 20. března ve 12 hodin 1 minutu.

V neděli 31. března začíná platit středoevropský letní čas (SELČ). V tento den si ve 2 hodiny SEČ posuneme hodiny na 3 hodiny SELČ.

V únoru nastanou nejlepší podmínky roku 2013 pro pozorování planety Slunci nejbližší – Merkuru. Dne 16. 2. ve 22 hodin bude planeta v maximální východní elongaci a na konci občanského soumraku ji spatříme nad západním obzorem 9,5°. Období pozorovatelnosti potrvá od začátku února do 24. 2. Jupiter budeme moci pozorovat v první polovině noci, Saturn ve druhé.

Konjunkce Merkuru s Marsem nastane 8. 2. v 19 hodin, Merkur se bude nacházet 0,26° severně. Jupiter bude v konjunkci s Měsícem 18. 2. ve 12 hodin (Měsíc 1,3° jižně) a večer budeme moci pozorovat stejné seskupení těles jako 22. 1.

Počátkem roku bude večerní a noční obloze vévodit největší planeta sluneční soustavy – Jupiter, který nalezneme po 21. hodině asi 60° nad jižním obzorem. Zvečera, nízko nad jihozápadním obzorem, spatříme Mars, který bude na konci občanského soumraku 9° nad obzorem. Planety Venuše a Saturn zdobí oblohu ranní. Venuše bude pozorovatelná ale jen počátkem měsíce nízko nad jihovýchodním obzorem, Saturn bude na konci astronomické noci 23° nad jihojihovýchodním obzorem.

V úterý 22. 1. v 5 hodin bude Měsíc v konjunkci s Jupiterem, Měsíc se bude nacházet 1,3° jižně. Přiblížení těles bude pozorovatelné v blízkosti Aldebaranu (souhvězdí Býka) a otevřené hvězdokupy Plejády. V dalekohledu lze též nedaleko vyhledat planetku Vesta a trpasličí planetu Ceres.

Pozorovací podmínky meteorického roje Kvadrantidy jsou v roce 2013 bohužel nepříznivé, protože jejich maximum nastává přes den. Hodinová frekvence by měla dosáhnout 130 meteorů za hodinu.

Ve středu 2. 1. v 6 hodin bude Země nejblíže ke Slunci, bude nás od něj dělit pouhých 147,1 milionů kilometrů.

Mars v prosinci zůstává večer nízko nad západním obzorem. Nejlepší podmínky pro pozorování nastávají v prosinci pro Jupiter, neboť je 3. 12. ve 3 hodiny v opozici se Sluncem a je tedy na obloze po celou noc. Planeta dosahuje jasnosti ‐2,8 mag. Na ranní obloze nalezneme Merkur (v době od 25. 11. do 19. 12.), který je 5. 12. v 0 hodin v největší západní elongaci, což je pro tento rok jeho nejlepší západní elongace. Na začátku občanského soumraku ho nalezneme 10° nad jihovýchodním obzorem. V jeho blízkosti bude i Saturn a Venuše, jejíž pozorovatelnost koncem roku končí. Ve dnech 10. až 12. 12. spatříme ráno nízko nad jihovýchodním obzorem seskupení Spiky, Saturnu, Venuše, Merkuru a srpku Měsíce. Dne 26. prosince ve 3 hodiny nastává konjunkce Měsíce s Jupiterem – Jupiter je necelý jeden stupeň severně. Maximum meteorického roje Geminidy má nastat 14. 12. v 1 hodinu po půlnoci. Měsíc je několik hodin po novu a nebude tedy pozorování rušit. Maximální hodinová frekvence by měla dosáhnout 120 meteorů za hodinu. Zimní slunovrat nastává 21. prosince ve 12 hodin 11 minut.

Nízko nad západním obzorem spatříme v listopadu večer Mars. Jupiter je krátce před opozicí se Sluncem a je na obloze po celou noc. Na ranní obloze svítí planeta Venuše, od druhé poloviny měsíce Saturn a od 25. 11. i Merkur. Seskupení Měsíce, Venuše, Spiky a Saturnu bude pozorovatelné ráno na jihovýchodě ve dnech 11. a 12. 11. V úterý 27. 11. nastane konjunkce Venuše se Saturnem, Venuše bude 0,5° jižně. Na ranní obloze budeme moci nízko nad jihovýchodním obzorem pozorovat seskupení Saturnu, Venuše a Merkuru. Dne 13. 11. dojde k úplnému zatmění Slunce, které nebude u nás pozorovatelné ani jako částečné. Zatmění bude pozorovatelné z Austrálie a pásu táhnoucího se napříč Tichým oceánem až k Jižní Americe. Dne 28. 11. nastane polostínové zatmění Měsíce, které bude u nás viditelné v části svého průběhu. Vzhledem k tomu, že pokles jasu Měsíce je při polostínovém zatmění takřka nepostřehnutelný, nemůžeme ani toto zatmění roku 2012 doporučit k pozorování. Zatmění se navíc odehraje nevysoko nad obzorem.

V srpnu se na večerní obloze nachází Mars a Saturn, oba nízko nad západním obzorem. Na ranní obloze nalezneme Merkur, Venuši a Jupiter. Merkur je 16. 8. ve 13 hodin v největší západní elongaci a na začátku občanského soumraku se nachází 9° nad obzorem. Současně je týž den v konjunkci s Měsícem. Období jeho viditelnosti začíná 11. 8. a potrvá do konce měsíce. Venuše je též v největší západní elongaci, a to 15. 8. v 10 hodin, vychází po půlnoci. Jupiter bude pozorovatelný ve druhé polovině noci. Dne 15. 8. ve 12 hodin nastane konjunkce Marsu se Saturnem, Mars bude 2,7° jižně, večer nízko nad západem uvidíme seskupení Marsu, Saturnu a Spiky. Ten samý den ráno před východem Slunce nad východním obzorem budeme moci pozorovat seskupení Venuše, Merkuru a Měsíce. Ve dnech 11. až 14. 8. ráno nad východním obzorem můžeme na obloze vyhledat podobné seskupení jako v červenci, tedy Měsíc, Venuši, Jupiter, Aldebaran a hvězdokupu Plejády. V blízkosti Jupiteru se též nachází planetka Vesta a trpasličí planeta Ceres. Dne 22. 8. večer budeme moci nízko nad jihozápadním obzorem pozorovat seskupení Měsíce, Marsu, Saturnu a Spiky. Meteorický roj Perseidy má maximum před půlnocí 12. 8. Průměrná hodinová frekvence v maximu je 70 meteorů.

Na ranní obloze zastihneme Jupiter a opět spolu s Venuší, která bude počátkem července na začátku občanského soumraku 10° nad východním obzorem, koncem měsíce už 23°. Dne 12. 7. pak dosahuje maximální jasnosti (-­‐4,5 mag). Dne 9. 7. v 11 hodin bude Venuše v konjunkci s Aldebaranem, Venuše se bude nacházet 0,9° severně. Planetu budeme moci spatřit po několik nocí v blízkosti Aldebaranu ráno na východě. Ve dnech 14. až 16. 7. ráno nad východním obzorem bude pozorovatelné těsné seskupení Měsíce, Venuše, Jupiteru, Aldebaranu a hvězdokupy Plejády. V blízkosti Jupiteru bude též možné vyhledat planetku Vesta a trpasličí planetu Ceres. V neděli 15. 7. nastane zákryt Jupiteru a jeho satelitů Měsícem. Od nás bude pozorovatelný celý průběh, a to nad východním obzorem. Na začátku úkazu ve 2 h 30 min bude Jupiter 14° nad obzorem. Pozorovatelný bude i výstup planety a jeho měsíců zpoza Měsíce. Celý úkaz potrvá zhruba tři čtvrtě hodiny. Seskupení Měsíce, Marsu a Saturnu spatříme ve dnech 24. a 25. 7. večer nad západním obzorem. Ve čtvrtek 5. července v 5 hodin bude Země nejdále od Slunce, a to 152,1 milionů kilometrů.

Březen není pro rok 2012 měsícem knihy, ale mohli bychom ho klidně nazvat měsícem planet. Na večerní obloze bude z planet viditelných pouhým okem a známých už starověkým hvězdářům chybět pouze Saturn, a to jen proto, že vychází až po 21. hodině. Počátkem března tedy během několika hodin jediné noci zhlédneme tyto planety všechny.

Merkur, planeta Slunci nejbližší, je 5. 3. v 10 hodin v největší východní elongaci, která je pro tento rok pozorovatelsky nejlepší. Na konci občanského soumraku ho v tento den nalezneme 10° nad západním obzorem. Období jeho dobré pozorovatelnosti začíná už 26. 2. a končí 12. 3. Po celou dobu zde bude spolu s Venuší a Jupiterem. I Venuše bude mít v březnu nejlepší pozorovací podmínky, 27. 3. v 8 hodin je také v největší východní elongaci, což je poloha pro pozorování nejpříznivější. A do třetice i pro Mars nastávají v březnu nejlepší pozorovací podmínky, neboť je 3. 3. ve 21 hodin v opozici se Sluncem, což pro vnější planetu pozorovatelsky nejpříznivější poloha. Tato opozice Marsu ale bohužel není příliš výhodná i přes poměrně vysokou deklinaci planety (10°), protože je Mars ve velké vzdálenosti od Země. Nejvíce se ji přiblíží 5. 3. v 18 hodin na vzdálenost 101 milionů km a dosáhne maximální jasnosti -1,2 mag. Na obloze bude zářit po celou noc. Jupiter nalezneme v březnu večer na západě a po celý měsíc bude na obloze dělat společnost Venuši. Saturn je na obloze po většinu noci kromě večera, takže se s Merkurem, a na samém začátku března ani s Venuší, na obloze nepotká. Dne 14. 3. v 7 hodin bude Venuše v konjunkci s Jupiterem, Venuši nalezneme 3° severně a v blízkosti Jupiteru bude pozorovatelná po celý březen. Ve dnech 25. – 27. 3. večer budeme moci pozorovat seskupení Měsíce, Venuše, Jupiteru, Aldebaranu a hvězdokupy Plejády. Jarní rovnodennost nastává 20. března v 6 hodin 14 minut.

V neděli 25. března začíná platit středoevropský letní čas (SELČ). V tento den si ve 2 hodiny SEČ posuneme hodiny na 3 hodiny SELČ.

Na únorové večerní obloze nad západním obzorem stále najdeme Venuši, jejíž viditelnost se stále zlepšuje a Jupiter, který je pozorovatelný v první polovině noci. Mars bude od poloviny měsíce pozorovatelný po celou noc a na ranní obloze ho doplní Saturn, který vychází o půlnoci.

Dne 10. 2. dojde ke konjunkci Venuše s Uranem, Venuše se bude nacházet 0,3° severně. Uran lze v blízkosti Venuše vyhledat dalekohledem.

Ve dnech 25. 2. - 27. 2. bude večer na západě pozorovatelné seskupení Měsíce, Venuše a Jupiteru.

Kometa C/2009 P1 Garradd by mohla v únoru dosáhnout jasnosti kolem 6. magnitudy, což je na hranici pozorovatelnosti pouhým okem a je tak jedinou předpovězenou kometou, kterou bychom mohli spatřit bez dalekohledu.

Efemerida komety C/2009 P1 Garradd

Datum rektascenze deklinace vzdálenost od Slunce(AU) vzdálenost odZemě(AU)

4. 2. 17 13,78 43 21,8 1,656 1,509

9. 2. 17 5,70 47 11,7 1,681 1,446

14. 2. 16 54,07 51 25,4 1,708 1,388

19. 2. 16 37,06 55 58,5 1,737 1,338

24. 2. 16 11,75 60 40,1 1,769 1,300

Počátkem roku bude večerní obloze bezesporu vévodit nejjasnější planeta ze všech - Venuše. Můžeme ji pozorovat jako večernici na jihozápadě, kde na konci občanského soumraku dosáhne výšky 15° nad obzorem. Konkurovat ji ale bude největší planeta sluneční soustavy - Jupiter, který je pozorovatelný v první polovině noci a kulminuje ve večerních hodinách 50° nad jižním obzorem. Mars vychází počátkem roku až po 22. hodině, ale jeho viditelnost se bude nadále zlepšovat. Saturn zdobí oblohu ranní, pozorovat ho můžeme prakticky v celé druhé polovině noci.

Dne 13. 1. nastává konjunkce Venuše s Neptunem, Venuše se bude nacházet 1,1° jižně od Neptunu. Sám úkaz není nijak výjimečný, můžeme ho ale využít k snadnému vyhledání planety Neptun.

Poměrně příznivé pozorovací podmínky má letos v lednu meteorický roj Kvadrantidy. Maximum nastává ráno 4. ledna (9 hodin) a Měsíc zapadá více než 2 hodiny před svítáním. Hodinová frekvence by měla dosáhnout 130 meteorů za hodinu.

Ve čtvrtek 5. 1. v 1 hodinu bude Země nejblíže ke Slunci, bude nás od něj dělit pouhých 147,1 milionů kilometrů.

Na konci roku budeme moci zhlédnout během jediné noci všechny planety pozorovatelné pouhým okem. Na večerní obloze budou zářit dvě nejjasnější planety – Venuše a Jupiter.
Venuše bude na konci měsíce večer 15° nad jihozápadním obzorem v souhvězdí Kozoroha, Jupiter bude zářit po většinu noci kromě rána a na počátku prosince ho nalezneme na konci soumraku po západu Slunce 30° nad jihovýchodem. Na ranní obloze budou planety Merkur, Mars a Saturn.
Merkur bude nejlépe pozorovatelný ve druhé polovině měsíce ráno. Na 23. 12. připadá jeho největší  západní elongace a tehdy ho budeme moci pozorovat jako objekt s maximální jasností -0,4 mag ve výšce 9° nad východním obzorem na počátku soumraku.
Mars bude pozorovatelný ve druhé polovině noci a na počátku prosince ráno před soumrakem dosáhne výšky 50° nad jižním obzorem.
Planeta Saturn zdobí též oblohu ranní. Na konci roku se bude před rozedněním nacházet 30° nad jihem.

V prosinci dojde ke třem konjunkcím Měsíce s planetami.
Dne 6. 12. v 18 hod to bude konjunkce Jupiteru s Měsícem, Měsíc se bude nacházet 5° severně.
20. 12. v 7 hod nastane konjunkce Saturnu s Měsícem, Měsíc bude 6° jižně. 
23. 12. ve 4 hod dojde ke konjunkci Merkuru s Měsícem, Měsíc bude 2,5° jižně.
Poslední konjunkce se odehraje pod obzorem, ale přibližně 3 hodiny po konjunkci budou obě tělesa pozorovatelná nad jihovýchodním obzorem.

Maximum meteorického roje Geminidy má nastat 14. 12. v 19 hod, ale pozorování tohoto roje bude rušeno Měsícem po úplňku.
Maximální hodinová frekvence by měla dosáhnout 120 meteorů za hodinu.

V sobotu 10. 12. nastane úplné zatmění Měsíce, které bude u nás pozorovatelné v podstatě jen jako částečné, protože Měsíc vychází těsně před koncem úplného zatmění.

Jupiter lze v listopadu stále pozorovat po celou noc. Na večerní oblohu se pomalu vyhoupne též Venuše. Spatříme ji ale až na konci měsíce při končícím soumraku večer, 5° nad jihozápadním obzorem v souhvězdí Střelce. Na 14. 11. připadá největší východní elongace planety Merkur. Planeta bude ale večer bohužel pouze 1° nad západem a bude tedy prakticky nepozorovatelná.
Ve druhé polovině noci budeme moci pozorovat Mars a na ranní obloze nízko nad východem bude Saturn. Dne 19. 11. v 6 nastane konjunkce Marsu s Měsícem, Měsíc se bude nacházet 7° jižně. Z konjunkcí planet s jasnými hvězdami dochází v listopadu ke dvěma.
Dne 11. 11. v 5 hod to bude konjunkce Marsu s Regulem (Regulus 1,3° jižně) a 15. 11. v 1 hod Saturnu se Spicou (Spica bude 4,3° jižně). Tato konjunkce se sice odehraje pod naším obzorem, ale přiblížení obou těles bude pozorovatelné zhruba 5 hodin po konjunkci.
A do třetice ani částečné zatmění Slunce 25. 11. nebude z našeho území pozorovatelné.

V říjnu budeme moci po celou noc pozorovat největší planetu sluneční soustavy – Jupiter, neboť na 29. 10. ve 3 hod připadá jeho opozice se Sluncem. Dne 27. 10. ve 20 hod se nejvíce přiblíží Zemi, a to na 3,97 AU a jeho jasnost dosáhne maxima -2,9 mag. Ve druhé polovině noci bude pozorovatelný Mars.
Saturn bude 13. 10. ve 22 hod v konjunkci se Sluncem a o hodinu později dosáhne největší vzdálenosti od Země - 10,666 AU. Pozorovatelný začne být tedy až na konci října, kdy se na počátku soumraku dostane 6° nad východní obzor.

V říjnu dochází ke dvěma konjunkcím planet s Měsícem. Bude to konjunkce Jupiteru s Měsícem, která nastane 13. 10. v 17 hod, Měsíc bude 4,6° severně. Seskupení obou těles budeme moci pozorovat asi hodinu po vlastní konjunkci. Dále pak konjunkce Marsu s Měsícem, která nastane 21. 10. ve 21 hodin, ale bohužel pod naším obzorem. Přiblížení Marsu k srpku Měsíce 5 dní před novem bude pozorovatelné zhruba 4 hodiny po vlastní konjunkci. V neděli 30. října končí platnost středoevropského letního času (SELČ). V tento den si ve 3 hodiny SELČ vrátíme hodinky zpět na 2 hodiny SEČ.

Prakticky po celou noc bude v září pozorovatelný Jupiter, neboť počátkem měsíce vychází necelé 2 hodiny po západu Slunce.
Saturn naopak spatříme pouze zvečera, na počátku měsíce se bude nacházet na konci soumraku jen 6° nad západním obzorem.
Na ranní obloze budeme moci ve dnech 29. 8. – 14. 9. pozorovat Merkur – planetu Slunci nejbližší. Merkur se bude nacházet jako objekt o jasnosti -0,3 mag v době největší západní elongace 3. 9. počátkem soumraku asi 9,5° nad východem. Bude to nejlepší období ranní viditelnosti Merkuru tohoto roku. Jasnost planety se bude rychle zvyšovat a v polovině měsíce dosáhne -1,2 mag.
Planeta Mars bude na obloze na konci noci a ráno nad východem. Dne 8. 9. v 10 hod dojde ke konjunkci Marsu s beta Gem (Pollux 6° severně). Podzimní rovnodennost nastává 23. září v 10 hodiny 4 minuty.

V první polovině měsíce budeme ještě moci večer nízko nad západem pozorovat Saturn.

Na ranní obloze najdeme Mars a Jupiter, který bude pozorovatelný v celé druhé polovině noci.

Na konci měsíce ráno nad východem spatříme Merkur.

Venuše se 16. 8. ve 13 hod dostává do horní konjunkce a je tedy zcela nepozorovatelná. Dne 13. 8. v 10 hod dosáhne největší vzdálenosti od Země – 1,731 AU.

Na 13. 8. v 7 hod připadá maximum meteorického roje Perseid, které bude ale značně rušeno Měsícem v úplňku. Průměrná hodinová frekvence v maximu je 70 meteorů.

Večer nad západem bude pozorovatelný Saturn. Merkur, který dosahuje 20. 7. největší východní elongace, bude večer pouhé 2° nad západem a je tedy prakticky nepozorovatelný.

Ráno nad východem bude pozorovatelná největší planeta sluneční soustavy – Jupiter a ve druhé polovině měsíce se k němu přidá Mars.

Z jasných hvězd dojde 5. 7. v 5 hod ke konjunkci Marsu s Aldebaranem (Aldebaran 5,5° jižně). K samotné konjunkci již dojde za dne, těsně před rozedněním však obě tělesa vyjdou nevysoko nad obzor.

Dne 23. 7. ve 22 hod dojde ke konjunkci Jupiteru s Měsícem, Měsíc se bude nacházet 5° severně, přiblížení obou těles bude pozorovatelné asi 2 hod po konjunkci.

Ani další částečné zatmění Slunce, které nastane 1. 7., nebude od nás bohužel pozorovatelné.

V pondělí 4. července v 16 hodin bude Země nejdále od Slunce, a to 152,1 milionu kilometru.
 

V první polovině noci můžeme v červnu pozorovat Saturn.

Planeta Mars se bude v polovině června ráno nacházet 5° nad východním obzorem v souhvězdí Býka.

Ráno nad východním obzorem najdeme též Jupiter, ale až ve druhé polovině měsíce.

Dne 9. 6. dojde k těsnému přiblížení Saturnu k hvězdě gama Vir (Porrima, +3,4 mag), Saturn bude jen 15 ́ jižně.

Částečné zatmění Slunce, které nastane 1. 6., nebude od nás bohužel pozorovatelné.

Úplné zatmění Měsíce 15. 6. bude u nás pozorovatelné v části svého průběhu.
Měsíc vyjde nedlouho před úplnou fází.

Časový průběh zatmění:

vstup Měsíce do polostínu 18 h 25 min
začátek částečného zatmění 19 h 23 min
východ Měsíce 20 h 02 min
začátek úplného zatmění 20 h 23 min
střed zatmění 21 h 13 min
konec úplného zatmění 22 h 03 min
konec částečného zatmění 23 h 02 min
výstup Měsíce z polostínu 0 h 01 min

Letní slunovrat nastává 21. 6. v 18 hodin 16 minut.

Noční obloze stále vévodí Saturn, který je na obloze téměř po celou noc.

Koncem měsíce na ranní obloze 5° nad východním obzorem budeme moci jako objekt o jasnosti -2,1 mag pozorovat planetu Jupiter.

Merkur se 7. 5. dostává do největší západní elongace, ale tato elongace je natolik nepříznivá, že se do začátku občanského soumraku planeta nedostane vůbec nad obzor.

Dne 1. 5. v 5 hod dojde ke konjunkci Marsu s Jupiterem. Úhlová vzdálenost obou těles bude pouhých 0,3° a vzhledem k tomu, že úkaz nastává při východu Slunce, bude na pozorování třeba dalekohled.

Další konjunkce planet v měsíci květnu nastává 11. 5. v 16 hod. Jedná se o konjunkci Venuše s Jupiterem. Úhlová vzdálenost obou těles bude pouhých 34 ́, takže, i s ohledem na hodinu, kdy konjunkce nastává, bude na její pozorování třeba dalekohled.

Měsíc duben bychom mohli nazvat měsícem Saturnu, neboť to bude jediná pozorovatelná planeta tohoto měsíce a vzhledem k tomu, že 4. 4. v 1 hod dojde k jeho opozici se Sluncem, bude na obloze po celou noc. Hodinu před opozicí se navíc nejvíce přiblíží Zemi, a to na 8,614 AU. Budeme ho moci pozorovat jako objekt o jasnosti +0,4 mag a díky malé deklinaci (-3°) se dostane maximálně 37° nad obzor.

Planeta Jupiter je 6. 4. v 16 hod v konjunkci se Sluncem, 8. 4. ve 3 hod dosahuje největší vzdálenosti od Země -5,949 AU a je tedy zcela nepozorovatelná.

V březnu nastávají nejlepší pozorovací podmínky tohoto roku pro planetu Merkur. Spatříme ji ve druhé polovině měsíce večer, a to nejlépe v období 11. – 29. 3.
Při největší východní elongaci 23. 3. se bude na konci občanského soumraku nacházet 11° nad západním obzorem a jeho jasnost bude dosahovat -1,2 mag.
Počátkem měsíce budeme moci ještě večer nízko nad západem (5°) pozorovat Jupiter, který ve dnech 24. 2. – 8. 3. projde malou částí souhvězdí Velryby.
Pozorovací podmínky pro planetu Saturn se stále zlepšují, kromě večera ho budeme moci pozorovat po celou noc, neboť na začátku měsíce vychází 2 hodiny po setmění.
V první polovině měsíce ráno nízko nad jihovýchodním obzorem ještě spatříme planetu Venuši.
Dne 16. 3. v 18 hodin dojde k blízkému přiblížení Merkuru s Jupiterem (Jupiter 2° jižně). Přiblížení obou planet by mělo být pozorovatelné, neboť k němu dochází v období maximální elongace a na konci občanského soumraku se bude Merkur nacházet přes 9° nad západním obzorem.
V březnu dojde ke dvěma konjunkcím Měsíce s planetami - Venuší a Saturnem. Hned 1. 3. ve 4 hod to bude konjunkce Venuše s Měsícem. Vlastní konjunkce se sice odehraje pod obzorem, ale o 2 hodiny později už budou obě tělesa nad obzorem. Dne 20. 3. ve 20 hod dojde ke konjunkci Saturnu s Měsícem, Měsíc se bude nacházet 7,5° jižně.

Jarní rovnodennost nastává 21. března v 0 hodin 20 minut. A na příštích 91 let (do roku 2102) je to naposledy , co první jarní den připadá na 21. března.
V neděli 27. března začíná platit středoevropský letní čas (SELČ). V tento den si ve 2 hodiny SEČ posuneme hodiny na 3 hodiny SELČ.
 

Z planet bude v únoru nejlépe pozorovatelný Saturn, který zdobí oblohu kromě večera po celou noc. Večer můžeme nízko nad západem pozorovat Jupiter a ráno
nízko nad jihovýchodním obzorem Venuši. Mars je stále nepozorovatelný, neboť k jeho horní konjunkci dochází 4. 2. v 18 hod.
 

Hned na samém začátku roku, v období od 1. do 15. 1. budeme moci pozorovat planetu Slunci nejbližší – Merkur. Planeta, která dosáhne maximální jasnosti
pouze -0,2 mag bude v největší západní elongaci 9. 1. a budeme ji tedy moci pozorovat ráno nad východním obzorem (8°). Příznivé pozorovací podmínky nastávají v lednu i pro
další planetu – Venuši. Při maximální západní elongaci, ke které dojde 8. 1., spatříme Venuši ráno jako jitřenku o jasnosti -4,5 mag v maximální výšce 20° nad jihovýchodním
obzorem.
Spolu s Merkurem a Venuší bude na ranní obloze ještě Saturn – nejkrásnější planeta. Na počátku roku vychází krátce po půlnoci a bude pozorovatelná v celé
druhé polovině noci nad východem až jihovýchodem, přičemž za soumraku vystoupí 35° nad jižní obzor. Planetu najdeme v souhvězdí Panny, kde se bude pohybovat po celý rok.
Na počátku roku budeme proto v ranních hodinách moci pozorovat volnější seskupení Merkuru, Měsíce, Venuše a Saturnu. Tělesa se v uvedeném pořadí od
východu rozprostřou mezi jihovýchodním a jižním obzorem.
Jedinou planetou zdobící večerní oblohu bude Jupiter – největší planeta sluneční soustavy. Ve večerních hodinách se bude nacházet asi 40° nad jižním obzorem
v souhvězdí Ryb a bude se jednat o nejjasnější těleso na obloze, jeho jasnost dosáhne -2,4 mag.
Planeta Mars dosáhne před horní konjunkcí maximální vzdálenosti od Země 8. 1. v 1 hod (2,379 AU) a bude tedy zcela nepozorovatelná.
V lednu dojde ke dvěma konjunkcím Měsíce se dvěma planetami: Venuší a Saturnem. Dne 25. 1. v 6 hod to bude konjunkce Saturnu s Měsícem, Měsíc se bude
nacházet 7,5° jižně. Těsně pod obzorem nastane hned první konjunkce Venuše s Měsícem tohoto roku (30. 1. ve 4 hod), kdy se Venuše dostane 3,5° severně od Měsíce ve stáří 4
dny před novem. Obě tělesa se dostanou nad obzor přibližně hodinu po konjunkci.
V pondělí 3. 1. v 19 hodin bude Země nejblíže ke Slunci, bude nás od něj dělit pouhých 147,1 milionu kilometru.
Příznivé pozorovací podmínky nastávají letos pro pozorování meteorického roje Kvadrantidy, neboť jejich pozorování nebude rušit Měsíc, který je v novu.
Maximum nastává ráno 4. ledna (ve 3 hodiny) a hodinová frekvence by měla dosáhnout 130 meteorů za hodinu.
V úterý 4. 1. nastane částečné zatmění Slunce, které bude u nás pozorovatelné prakticky v celém průběhu nízko nad obzorem. Časový průběh zatmění:
Východ Slunce 7:58
Začátek zatmění 8:05
Maximální fáze 9:25
Konec zatmění 10:52