AstroInfo - Astronomické úkazy
Autor: Mgr. Lenka Soumarová
Časové okamžiky jsou uváděny ve středoevropském čase (SEČ), a to i v době platnosti letního času (SELČ).
Aktuální měsíc Prosinec 2025
Dominantou večerní oblohy zůstává Saturn, jehož ale v pozdějších večerních hodinách trumfne Jupiter svou jasností – 2,7 mag oproti Saturnovým + 1,1 mag. Jupiter se blíží do opozice se Sluncem. Merkur se 7. 12. ve 22 hodin ocitá v maximální západní elongaci, takže je na obloze ranní, a to už od 27. 11. Pozorovat ho budeme do 22. 12., kdy se ztrácí v ranním rozbřesku.
Dne 10. 12. v 9 hodin bude Měsíc v konjunkci s α Leo (Regulus 0,20° severně). Zákryt se odehraje nad naším obzorem bohužel více než hodinu po východu Slunce. Měsíc a Regulus poblíž sebe spatříme ten den alespoň na ranní obloze.
Pozorování meteorického roje Geminidy, jehož maximum má nastat 14. 12. v 9 hodiny, bude rušit Měsíc vycházející po 2. hodině. Maximální hodinová frekvence by měla dosáhnout 150 meteorů za hodinu.
Zimní slunovrat nastává 21. 12. v 16 hodin 3 minuty.
Další měsíce
Leden 2026
Večerní obloze na počátku roku budou vévodit dvě největší planety Sluneční soustavy – Jupiter a Saturn. Pro Jupiter nastávají vůbec nejpříznivější pozorovací podmínky v tomto roce, neboť se 10. 1. v 10 hodin ocitá v opozici se Sluncem a bude na obloze pozorovatelný po celou noc. Navíc se o den dříve, tedy 9. 1. v 9 hodin, nejvíce přiblíží Zemi, a to na 633,1 milionu kilometru, a jeho jasnost dosáhne –2,7 mag. Nejkrásnější planeta, s prstencem, bude zářit vysoko nad jihozápadním obzorem. Slunci nejbližší planety – Merkur a Venuše – budou v lednu v horní konjunkci se Sluncem, takže jsou v tomto období zcela nepozorovatelné; podobně jako Mars, který se v konjunkci se Sluncem ocitá 9. 1.
V sobotu 3. 1. v 18 hodin bude Země nejblíže ke Slunci, bude nás od něj dělit pouhých 147,1 milionu kilometru.
Ve stejný bude mít své maximum meteorický roj Kvadrantidy. Pozorování bude bohužel rušit Měsíc v úplňku, navíc těsně po průchodu přízemím. Hodinová frekvence by měla dosáhnout 80 meteorů za hodinu.
Mgr. Lenka Soumarová
Arabština, řečtina a latina nad hlavou. Obloha v lednu
Po setmění nám nad severozápadem pod obzor mizí poslední vzpomínky na letní souhvězdí (ano, čtete správně, letní), například Labuť. Po Pegasu, Andromedě a dalších na jasné hvězdy nevyrazných podzimních souhvězdí se na obloze rozprostře plejáda jasných hvězd souhvězdí zimních. Jména některých hvězd pocházejí z kolébky vědy starověkého orientu. Názvy hvězd mají tedy původ v arabštině, ale také řečtině a latině.
Vydejme se do mrazivých jasných nocí poznávat diamanty oblohy. Namodralý Rigel (z arabštiny, Levá noha) a oranžový Betelgeuse (z arabštiny, Ruka Oriona) z Oriona, rovněž oranžový Aldebaran (z arabštiny, Následovník) v Býku, Prokyon (z řečtiny, Před psem) v Malém řeckém psovi, bratry Castora a názvy Polluxe myljasnější z hvězd noční obloze – Síria (z řečtiny, Blikotající, jiskřící) z Velkého psa.
Měsíc se za leden stihne dvakrát přiblížit k Jupiteru nedaleko jasných hvězd Castor a Pollux a to v sobotu 3. 1. av pátek 30. 1. V pátek 23. 1. bude oběžnice Země svítit kousek nad Saturnem.
V úterý 27. 1. kolem 23 hodiny projde Měsíc těstě u otevřených hvězdokupy M 44 v Býku, známé spíše jako Plejády (z řečtiny), Kuřátka nebo také Sedm sester (v jiných kulturách Subaru, Soraya). Jednu z jejích horních jasnějších hvězd – Taygeta na přibližně 40 minut Měsíc zakryje. Před 23 hodinou zakryje další dvě, už méně jasné hvězdy. Jedna s nich se jmenuje Asterope. Na sledování je vhodný už malý dalekohled nebo třídr.
Viditelnost planety
Merkur – nepozorovatelný / Venuše – nepozorovatelná / Mars – nepozorovatelný / Jupiter – po celou noc v Blížencích / Saturn – na večerní obloze nad jihozápadem v Rybách / Uran – celá noc mimo rána v Býku (mimo osvětlená sídla je vidět očima) / Neptun – na večerní obloze nad jihozápadem v Rybách daleko
Fáze Měsíce
Úplněk spatříme 3. 1., poslední čtvrť 10. 1., Měsíc zmizí v novém 18. 1. a první čtvrť nastane 26. 1.
Zbyšek Prágr.
Poslední změna: 31.12.2025 v 13:42
ZpětAktuality
více
