AstroInfo - Astronomické úkazy

Autor: Mgr. Lenka Soumarová
Časové okamžiky jsou uváděny ve středoevropském čase (SEČ), a to i v době platnosti letního času (SELČ).

Aktuální měsíc Leden 2023

Na Nový rok za dobrých pozorovacích podmínek zhlédneme za jeden večer všech pět planet viditelných pouhým okem. Merkur a Venuše budou velmi nízko nad jihozápadním obzorem, výše, také nad jihozápadem, nalezneme Saturn, vysoko nad jihem září Jupiter a nad jihovýchodem Mars. Planety Venuše, Mars, Jupiter a Saturn se na večerní obloze udrží po celý leden, ale Merkur opět spatříme až ve druhé polovině měsíce, tentokrát ale ráno, nízko nad jihovýchodem. V největší západní elongaci se ocitne 30. 1. v 7 hodin a dosáhne jasnosti -0,1 mag. Pozorovatelnost Venuše se bude díky stoupající deklinace zlepšovat, Mars je po opozici se Sluncem (nastala 8. 12. 2022 v 7 hodin) a v lednu bude tedy pro tento rok nejlépe pozorovatelný. Plynní obři, Jupiter a Saturn, budou nad jihozápadem, Jupiter vysoko, Saturn nízko. 

Na snímku kometa Neowise, která byla vidět před časem...

Dne 3. 1. ve 21 hodin dojde ke konjunkci Měsíce a Marsu (Mars 0,95° severně). Na obloze budeme moci po celou noc pozorovat seskupení Měsíce, Marsu, Aldebaranu a Plejád. Stejné seskupení spatříme i na konci ledna.

Po těsné konjunkci Venuše se Saturnem (22. 1. ve 23 hodin – Venuše 0,4° jižně) a Měsíce se Saturnem (23. 1. v 10 hodin) uvidíme na večerní obloze nad jihozápadem seskupení Měsíce, Venuše a Saturnu.

V období kolem novu (21. 1.) nalezneme na ranní obloze kometu C/2022 E3 (ZTF), která by se svou jasností (6 mag) měla přiblížit pozorovatelnosti pouhým okem. Během ledna přejde rychle ze souhvězdí Pastýře do Draka, Malé medvědice a poté do Žirafy.

Maximum meteorického roje Kvadrantidy nastává 4. 1. v 5 hodin, ale jeho pozorování bude značně rušit Měsíc těsně před úplňkem. Hodinová frekvence by měla dosáhnout 110 meteorů za hodinu.

Ve středu 4. 1. v 17 hodin bude Země nejblíže ke Slunci, bude nás od něj dělit pouhých 147,1 milionu kilometru.


Další měsíce

Leden 2023

Zapsal Administrator v 02.01.20230

Na Nový rok za dobrých pozorovacích podmínek zhlédneme za jeden večer všech pět planet viditelných pouhým okem. Merkur a Venuše budou velmi nízko nad jihozápadním obzorem, výše, také nad jihozápadem, nalezneme Saturn, vysoko nad jihem září Jupiter a nad jihovýchodem Mars. Planety Venuše, Mars, Jupiter a Saturn se na večerní obloze udrží po celý leden, ale Merkur opět spatříme až ve druhé polovině měsíce, tentokrát ale ráno, nízko nad jihovýchodem. V největší západní elongaci se ocitne 30. 1. v 7 hodin a dosáhne jasnosti -0,1 mag. Pozorovatelnost Venuše se bude díky stoupající deklinace zlepšovat, Mars je po opozici se Sluncem (nastala 8. 12. 2022 v 7 hodin) a v lednu bude tedy pro tento rok nejlépe pozorovatelný. Plynní obři, Jupiter a Saturn, budou nad jihozápadem, Jupiter vysoko, Saturn nízko. 

Na snímku kometa Neowise, která byla vidět před časem...

Dne 3. 1. ve 21 hodin dojde ke konjunkci Měsíce a Marsu (Mars 0,95° severně). Na obloze budeme moci po celou noc pozorovat seskupení Měsíce, Marsu, Aldebaranu a Plejád. Stejné seskupení spatříme i na konci ledna.

Po těsné konjunkci Venuše se Saturnem (22. 1. ve 23 hodin – Venuše 0,4° jižně) a Měsíce se Saturnem (23. 1. v 10 hodin) uvidíme na večerní obloze nad jihozápadem seskupení Měsíce, Venuše a Saturnu.

V období kolem novu (21. 1.) nalezneme na ranní obloze kometu C/2022 E3 (ZTF), která by se svou jasností (6 mag) měla přiblížit pozorovatelnosti pouhým okem. Během ledna přejde rychle ze souhvězdí Pastýře do Draka, Malé medvědice a poté do Žirafy.

Maximum meteorického roje Kvadrantidy nastává 4. 1. v 5 hodin, ale jeho pozorování bude značně rušit Měsíc těsně před úplňkem. Hodinová frekvence by měla dosáhnout 110 meteorů za hodinu.

Ve středu 4. 1. v 17 hodin bude Země nejblíže ke Slunci, bude nás od něj dělit pouhých 147,1 milionu kilometru.

Poslední změna: 02.01.2023 v 16:25

Zpět