AstroInfo - Astronomické úkazy
Autor: Mgr. Lenka Soumarová
Časové okamžiky jsou uváděny ve středoevropském čase (SEČ), a to i v době platnosti letního času (SELČ).
Aktuální měsíc Leden 2023
Na Nový rok za dobrých pozorovacích podmínek zhlédneme za jeden večer všech pět planet viditelných pouhým okem. Merkur a Venuše budou velmi nízko nad jihozápadním obzorem, výše, také nad jihozápadem, nalezneme Saturn, vysoko nad jihem září Jupiter a nad jihovýchodem Mars. Planety Venuše, Mars, Jupiter a Saturn se na večerní obloze udrží po celý leden, ale Merkur opět spatříme až ve druhé polovině měsíce, tentokrát ale ráno, nízko nad jihovýchodem. V největší západní elongaci se ocitne 30. 1. v 7 hodin a dosáhne jasnosti -0,1 mag. Pozorovatelnost Venuše se bude díky stoupající deklinace zlepšovat, Mars je po opozici se Sluncem (nastala 8. 12. 2022 v 7 hodin) a v lednu bude tedy pro tento rok nejlépe pozorovatelný. Plynní obři, Jupiter a Saturn, budou nad jihozápadem, Jupiter vysoko, Saturn nízko.
Na snímku kometa Neowise, která byla vidět před časem...
Dne 3. 1. ve 21 hodin dojde ke konjunkci Měsíce a Marsu (Mars 0,95° severně). Na obloze budeme moci po celou noc pozorovat seskupení Měsíce, Marsu, Aldebaranu a Plejád. Stejné seskupení spatříme i na konci ledna.
Po těsné konjunkci Venuše se Saturnem (22. 1. ve 23 hodin – Venuše 0,4° jižně) a Měsíce se Saturnem (23. 1. v 10 hodin) uvidíme na večerní obloze nad jihozápadem seskupení Měsíce, Venuše a Saturnu.
V období kolem novu (21. 1.) nalezneme na ranní obloze kometu C/2022 E3 (ZTF), která by se svou jasností (6 mag) měla přiblížit pozorovatelnosti pouhým okem. Během ledna přejde rychle ze souhvězdí Pastýře do Draka, Malé medvědice a poté do Žirafy.
Maximum meteorického roje Kvadrantidy nastává 4. 1. v 5 hodin, ale jeho pozorování bude značně rušit Měsíc těsně před úplňkem. Hodinová frekvence by měla dosáhnout 110 meteorů za hodinu.
Ve středu 4. 1. v 17 hodin bude Země nejblíže ke Slunci, bude nás od něj dělit pouhých 147,1 milionu kilometru.
Další měsíce
Leden 2023
Na Nový rok za dobrých pozorovacích podmínek zhlédneme za jeden večer všech pět planet viditelných pouhým okem. Merkur a Venuše budou velmi nízko nad jihozápadním obzorem, výše, také nad jihozápadem, nalezneme Saturn, vysoko nad jihem září Jupiter a nad jihovýchodem Mars. Planety Venuše, Mars, Jupiter a Saturn se na večerní obloze udrží po celý leden, ale Merkur opět spatříme až ve druhé polovině měsíce, tentokrát ale ráno, nízko nad jihovýchodem. V největší západní elongaci se ocitne 30. 1. v 7 hodin a dosáhne jasnosti -0,1 mag. Pozorovatelnost Venuše se bude díky stoupající deklinace zlepšovat, Mars je po opozici se Sluncem (nastala 8. 12. 2022 v 7 hodin) a v lednu bude tedy pro tento rok nejlépe pozorovatelný. Plynní obři, Jupiter a Saturn, budou nad jihozápadem, Jupiter vysoko, Saturn nízko.
Na snímku kometa Neowise, která byla vidět před časem...
Dne 3. 1. ve 21 hodin dojde ke konjunkci Měsíce a Marsu (Mars 0,95° severně). Na obloze budeme moci po celou noc pozorovat seskupení Měsíce, Marsu, Aldebaranu a Plejád. Stejné seskupení spatříme i na konci ledna.
Po těsné konjunkci Venuše se Saturnem (22. 1. ve 23 hodin – Venuše 0,4° jižně) a Měsíce se Saturnem (23. 1. v 10 hodin) uvidíme na večerní obloze nad jihozápadem seskupení Měsíce, Venuše a Saturnu.
V období kolem novu (21. 1.) nalezneme na ranní obloze kometu C/2022 E3 (ZTF), která by se svou jasností (6 mag) měla přiblížit pozorovatelnosti pouhým okem. Během ledna přejde rychle ze souhvězdí Pastýře do Draka, Malé medvědice a poté do Žirafy.
Maximum meteorického roje Kvadrantidy nastává 4. 1. v 5 hodin, ale jeho pozorování bude značně rušit Měsíc těsně před úplňkem. Hodinová frekvence by měla dosáhnout 110 meteorů za hodinu.
Ve středu 4. 1. v 17 hodin bude Země nejblíže ke Slunci, bude nás od něj dělit pouhých 147,1 milionu kilometru.
Poslední změna: 02.01.2023 v 16:25
ZpětAktuality
více