AstroInfo - Astronomické úkazy

Autor: Mgr. Lenka Soumarová
Časové okamžiky jsou uváděny ve středoevropském čase (SEČ), a to i v době platnosti letního času (SELČ).

Aktuální měsíc Leden 2026

Večerní obloze na počátku roku budou vévodit dvě největší planety Sluneční soustavy – Jupiter a Saturn. Pro Jupiter nastávají vůbec nejpříznivější pozorovací podmínky v tomto roce, neboť se 10. 1. v 10 hodin ocitá v opozici se Sluncem a bude na obloze pozorovatelný po celou noc. Navíc se o den dříve, tedy 9. 1. v 9 hodin, nejvíce přiblíží Zemi, a to na 633,1 milionu kilometru, a jeho jasnost dosáhne –2,7 mag. Nejkrásnější planeta, s prstencem, bude zářit vysoko nad jihozápadním obzorem. Slunci nejbližší planety – Merkur a Venuše – budou v lednu v horní konjunkci se Sluncem, takže jsou v tomto období zcela nepozorovatelné; podobně jako Mars, který se v konjunkci se Sluncem ocitá 9. 1.

V sobotu 3. 1. v 18 hodin bude Země nejblíže ke Slunci, bude nás od něj dělit pouhých 147,1 milionu kilometru.

Ve stejný bude mít své maximum meteorický roj Kvadrantidy. Pozorování bude bohužel rušit Měsíc v úplňku, navíc těsně po průchodu přízemím. Hodinová frekvence by měla dosáhnout 80 meteorů za hodinu.

Mgr. Lenka Soumarová
 

 

Arabština, řečtina a latina nad hlavou. Obloha v lednu

Po setmění nám nad severozápadem pod obzor mizí poslední vzpomínky na letní souhvězdí (ano, čtete správně, letní), například Labuť. Po Pegasu, Andromedě a dalších na jasné hvězdy nevyrazných podzimních souhvězdí se na obloze rozprostře plejáda jasných hvězd souhvězdí zimních. Jména některých hvězd pocházejí z kolébky vědy starověkého orientu. Názvy hvězd mají tedy původ v arabštině, ale také řečtině a latině.

Vydejme se do mrazivých jasných nocí poznávat diamanty oblohy. Namodralý Rigel (z arabštiny, Levá noha) a oranžový Betelgeuse (z arabštiny, Ruka Oriona) z Oriona, rovněž oranžový Aldebaran (z arabštiny, Následovník) v Býku, Prokyon (z řečtiny, Před psem) v Malém řeckém psovi, bratry Castora a názvy Polluxe myljasnější z hvězd noční obloze – Síria (z řečtiny, Blikotající, jiskřící) z Velkého psa. 

Měsíc se za leden stihne dvakrát přiblížit k Jupiteru nedaleko jasných hvězd Castor a Pollux a to v sobotu 3. 1. av pátek 30. 1. V pátek 23. 1. bude oběžnice Země svítit kousek nad Saturnem.

V úterý 27. 1. kolem 23 hodiny projde Měsíc těstě u otevřených hvězdokupy M 44 v Býku, známé spíše jako Plejády (z řečtiny), Kuřátka nebo také Sedm sester (v jiných kulturách Subaru, Soraya). Jednu z jejích horních jasnějších hvězd – Taygeta na přibližně 40 minut Měsíc zakryje. Před 23 hodinou zakryje další dvě, už méně jasné hvězdy. Jedna s nich se jmenuje Asterope. Na sledování je vhodný už malý dalekohled nebo třídr. 

Viditelnost planety
Merkur – nepozorovatelný / Venuše – nepozorovatelná / Mars – nepozorovatelný / Jupiter – po celou noc v Blížencích / Saturn – na večerní obloze nad jihozápadem v Rybách / Uran – celá noc mimo rána v Býku (mimo osvětlená sídla je vidět očima) / Neptun – na večerní obloze nad jihozápadem v Rybách daleko

Fáze Měsíce
Úplněk spatříme 3. 1., poslední čtvrť 10. 1., Měsíc zmizí v novém 18. 1. a první čtvrť nastane 26. 1. 

Zbyšek Prágr.
 


Další měsíce

Srpen 2026

Zapsal Administrator v 06.01.2026

V průběhu noci a měsíce srpna budeme mít opět šanci spatřit všechny planety pozorovatelné pouhým okem. Merkur se objeví ráno velmi nízko nad severovýchodním obzorem během první poloviny měsíce. Jeho maximální západní elongace nastává 2. 8. v 9 hodin, jasnost Merkuru je +0,2 mag. Viditelnost planety končí 17. 8. Venuše je stále na obloze večerní, ale už jen nízko nad západním obzorem. V největší východní elongaci bude 15. 8. v 7 hodin. Mars budeme pozorovat ve druhé polovině noci nad východním obzorem. Jupiter se vynoří na samém konci měsíce ráno a Saturn bude pozorovatelný po většinu noci kromě večera.

Dne 9. 8. v 6 hodin bude Měsíc v konjunkci s Marsem (Mars 3,96° jižně) a v 19 hodin s trpasličí planetou Ceres (Ceres 1,42° jižně). Ráno nad východním obzorem tak budeme moci pozorovat Měsíc, Mars a Ceres.

V sobotu 15. 8. ve 12 hodin nastane těsná konjunkce Merkuru s Jupiterem (Jupiter 0,55° jižně). Planety spatříme ráno velmi nízko nad obzorem.

V měsíci srpnu nás čekají dvě zatmění. První zatmění se odehraje 12. 8., půjde o úplné zatmění Slunce, které u nás bude pozorovatelné jako částečné (89%). Jako úplné bude zatmění pozorovatelné v Grónsku, na Islandu a ve Španělsku.

Druhé zatmění bude úplné zatmění Měsíce, které budeme moci pozorovat jen nízko nad obzorem a pouze do poloviny průběhu, a to dne 28. 8.

Časový průběh zatmění Slunce 12. 8.
Začátek zatmění    18 h 20 min
Maximální fáze       19 h 12 min
Západ Slunce         19 h 24 min

Časový průběh zatmění Měsíce 28. 8.
Vstup Měsíce do polostínu                      02 h 24 min
Začátek částečného zatmění                  03 h 34 min
Střed zatmění                                      05 h 13 min
Západ Měsíce                                       05 h 15 min
Konec částečného zatmění                     06 h 52 min
Výstup Měsíce z polostínu                       08 h 02 min

Pro pozorování Perseid letos nastávají výborné pozorovací podmínky, neboť maximum (13. 8. ve 4 hodiny) nebude rušit Měsíc, který je v novu. Průměrná hodinová frekvence v maximu je 100 meteorů. 
 

Poslední změna: 06.01.2026 v 10:34

Zpět