Aktuality

Další článek o Hvězdárně Žebrák v novinách!

Obsáhlejší text o pořadu Hvězdy jako hvězdy, o přístavbě přírodovědného centra i o Astronomických dílničkách najdete v Berounském deníku tady: 

http://berounsky.denik.cz/zpravy_region/zajem-o-akce-hvezdarny-roste-zebracti-pripravuji-pristavbu-20150311.html

O pořadu Hvězdy jako hvězdy napsal i Berounský deník!

Náš pořad Hvězdy jako hvězdy se setkal s úspěchem. Psalo se o tom i v Berounském deníku - podrobnosti najdete v tomto odkazu:

http://berounsky.denik.cz/zpravy_region/tematem-setkani-v-olesne-byly-hvezdy-komety-i-zeme-20150309.html

Co to bliká na obloze?

Nejčastější otázka posledních dní mimo rezervace na naše pořady? Co to jasně svítí nad západem nebo proč tak moc bliká ta jasná hvězda nad jihem a která to je? Odpověď proto přidáváme i na náš web a Facebook. Na západem se těsně po západu Slunce rozzáří zcela nejjasněji planeta Venuše. Její mraky září pocitově žlutým světlem a takto na večerní obloze se planeta označuje též jako Večernice. Vůbec nejjasnější hvězdou severní oblohy je pak Sírius ze souhvězdí Velkého psa. Na jasné obloze můžeme sledovat jeho mihotání z důvodu promíchávání chladných a teplejších proudů vzduchu. Kousek nad Síriem pak narazíte na relativně klidnější objekt večerní oblohy, jde o planetu Jupiter. Dalekohledem můžete vidět velkou rudou skvrnu na planetě nebo čtyři tzv. Galileovské měsíce. A v těchto dnech na ranní obloze pak doporučujeme pohled na Měsíc. Když si počkáte čtrnáct dní, budete moci vidět spolu s výše jmenovanými objekty srpek měsíce ve tvaru písmene D. Dnešní pohled za předpokladu jasné oblohy vám více přiblíží přiložená mapa.

Máme pro vás šťastnou zprávu: Autor písně Hvězdy stárnou nad Hvězdárnou Žebrák Josef IX. má holčičku!

Autorovi písně Hvězdy stárnou nad Hvězdárnou Žebrák Josefu IX. se narodila holčička Josefínka! Jemu, mamince i miminku přejeme hodně zdraví a štěstí do života!

Premiéra pořadu Hvězdy jako hvězdy v Olešné se vydařila!

Premiéra pořadu Hvězdy jako hvězdy proběhla v pátek 6. března 2015 ve společenském sále v Olešné v plném sále. Moc děkujeme za vaši účast! S pořadem o největších zajímavostech z astronomie ve vztahu k populárním písničkám hvězd pozemských pokračujeme 18. března v Klubu Labe v Hořovicích a v případě jasné oblohy se podíváme dalekohledem i do vesmíru! Partnerem pořadu je Berounský deník!

Hvězdárna Žebrák vstupuje se smělými plány do roku 2015

Rok 2014 byl pro Hvězdárnu Žebrák rokem oslav. Nastalo 190 let od páru meteoritu do okolí hvězdárny a slavilo se i 60 let od založení. Vznikla ale i studie případného budoucího vzhledu hvězdárny a vlastně i přírodovědného centra se zaměřením na astronomii. "Řada lidí se nás ptá, jak postupují přípravy realizace centra, říká Vladislav Slezák z Hvězdárny Žebrák. "Odpověď je jednoduchá, základní dokumentace je připravená, nyní se dojednává speciální smlouva s městem Žebrák, aby bylo možné společně žádat o dotace. Věříme, že v tomto směru letos velmi pokročíme a budeme schopni říci i přesnější data," dodává Vladislav Slezák.

Hvězdárna se v loňském roce připojila i do sítě Bolidozor rádiového pozorování bolidů a tradičně připravuje řadu návštěvnicky úspěšných akcí pro veřejnost, jako je Noc vědců anebo pořady pro děti. Chystá se i v tomto ohledu něco nového? "Jednoznačně," doplňuje V. Slezák." Jednak jsme pro rok 2015 připravili nový pořad Hvězdy jako hvězdy, se kterým objedeme naše okolí. Jedná se o netradiční povídání o největších zajímavostech astronomie ve spojitosti s písničkami o hvězdách od předních českých interpretů. Přiblížíme tak Kometu Leony Machálkové, Částečné zatmění srdce / Slunce 20. března viditelné z území České republiky a další astronomické perličky v písních Lucie Bílé, Petra Muka, Petra Spáleného nebo Petra Rezka, Nedvědů a řady dalších. Premiéru chystáme do Olešné na 6. března. A za druhé se ještě více chceme věnovat dětem a proto jsme pro ně připravili netradiční dětské dílničky s astronomickou tematikou. Budeme si pouštět pohádky, malovat, vytřihávat, sestavovat souhvězdí z hvězdiček, rozdávat řadu atraktivních cen, prostě děti za doprovodu svých rodičů zažijí báječné nedělní odpoledne v Kulturním klubu Žebrák 12. dubna od 14 hodin," uzavřel bohatou nabídku V. Slezák.

Nutno podotknout, že rezervace na tento pořad už nyní můžete volat na telefonní číslo 602 530 515.

V Žebráce udeřila silná vichřice

V sobotu 10.1.2015 naše čidlo rychlosti větru na Hvězdárně Žebrák zaznamenalo maximum 92.1 Km/h ( náraz větru). V podvečer se průměrná rychlost držela přes 70Km/h s nárazy přes 90Km/h!

Hvězdárna Žebrák vstoupí do nové éry!

Rok 2014 byl pro Hvězdárnu Žebrák velmi významný. Slavilo se tu hned několik výročí. 190 let od pádu meteoritu, 60 let od jejího vzniku i 10 let od zahájení činnosti Sdružení Hvězdárna Žebrák. A také rok 14 byl mimořádně přínosný. Nejen, že hvězdárna dostala díky městu Žebrák novou fasádu, z odborného hlediska vstoupila i do projektu rádiového pozorování denních bolidů s odkazem na událost v roce 1824, pro tento účel vznikl i nový audiopořad s Petrem Rezkem, a ještě byl připraven projekt přístavby přírodovědného centra. A vzhledem k tomu, že se projekt i nadále rozvíjí, je skutečně reálné, že by hvězdárna v nejbližších letech mohla získat nový přednáškový sál, robotický dalekohled v přistavěné pozorovatelně i možnost zvát do svých prostor školy či větší skupiny návštěvníků. To se ostatně děje už i v současnosti. Při oslavách výročí Hvězdárny nebo na Noc vědců přišlo tolik návštěvníků, že musel probíhat program venku ve stanech okolo hvězdárny, dětská představení jsou většinou vyprodaná, a když přijede autobus například studentů univerzity třetího věku Západočeské univerzity z Chebu, jako se to stalo v listopadu, je třeba využít prostory Kulturního klubu. Pořady pro žáky se pak realizují přímo na základních školách, přičemž v uplynulé době přesně takový program proběhl i v Základní škole Žebrák. Cílem Hvězdárny Žebrák v roce 2015 tak bude nejen práce na projektu přístavby, ale chystáme i dětské dílničky s astronomickou tematikou pro celé rodiny a jsme i před vstupem do Asociace Hvězdáren a planetárií České republiky coby kolektivní člen České astronomické společnosti při Akademii věd. A jsme rádi, že zájem o astronomii ze Žebráku je mimořádný mezi místními i přespolními. Motto roku 2015 je prostě a jednoduše: "pokračujeme..."

HLEDÁME DRUHOU PLANETU ZEMI

Astronomové objevují exoplanety, tedy planety mimo sluneční soustavu, jak na běžícím pásu. Jak takové planety vypadají, kde jsou a jak se dají objevit? A může na nich existovat život? Na tyto a další otázky se dozvíte odpovědi na přednášce Ervína Wollera z Hvězdárny Žebrák. V případě bezoblačné oblohy bude následovat pozorování nebeských objektů z Plzeňské brány.

Kde:Muzeum Českého krasu, Husovo náměstí 87, Beroun, Česká republika

Kdy:1.10.2014 19:00

Drakiáda u Hvězdárny Žebrák spojená s pozorováním slunce

Akce je pořádána za podpory starosty města Žebrák, Mgr. Daniela Havlíka.

Slavnosti Hvězdárny Žebrák

LEDEN a ÚNOR - zimní provoz hvězdárny

LEDEN a ÚNOR - zimní provoz hvězdárny Astronomická pozorování dalekohledy nebo další program je třeba dohodnout alespoň dva dny předem telefonicky na čísle 602 530 515 na kterýkoliv den.
Pravidelný program - první čtvrtek v měsíci pokračuje zase v březnu.

Nejjasnější hvězda noční oblohy?

Snad nejčastější otázkou pro astronomy na Hvězdárně v Žebráku v poslední době je ta na téma, co je to za jasný objekt, co tak výrazně září na večerní obloze nad jihozápadem a je vidět už krátce před západem Slunce. Odpověď je prostá. Jde o planetu Venuši, která takto jasně zářící na večerní obloze je nazývána rovněž Večernicí. Pokud je vidět na obloze ranní před východem Slunce, pak se jí říká Jitřenka. Výrazná jasnost planety je způsobena odrazem od hustých oblak, které planetu obklopují. Také proto se povrchová teplota planety udržuje okolo 480 stupňů Celsia. V dalekohledu pak uvidíte ještě jedno překvapení. Díky tomu, že je planeta osvětlována Sluncem z pohledu ze Země jakoby z boku, planeta není viditelná jako plošný kotouček, ale jako srpek podobně jako jsou fáze viditelné u našeho Měsíce. A v jaké fázi je právě teď viditelná planeta, to vám prozradí například pohled do dalekohledu na Hvězdárně Žebrák. Ta má sice zimní provoz, ale i tak si o pozorování za jasného počasí můžete napsat nebo zavolat.

Jak to bylo s hvězdou betlémskou?

Svátky vánoční lidé odpradávna spojují s betlémem, narozením Ježíše Krista a také s betlémskou hvězdou svítící v onom období i ve dne nad východním obzorem. Protože jsem připravil i přednášku k tomuto tématu, jen ve stručnosti bych rád čtenáře seznámil s omyly a záhadami, které hvězdu Ježíšovu obklopují.

Pomineme-li stejně jako naši předkové, teorii pádů meteorů či bolidů, naskýtají se nám pouze dvě výrazné možnosti charakterizovat tento mimořádná astronomický úkaz. Jednalo se zřejmě o kometu nebo novou hvězdu nazývanou odborně nova. Poslední jmenovaný jev dokáže při svém výbuchu dokonce přezářit ostatní hvězdy, tak je intenzívní, a jelikož se nám podařilo dochovat velice přesné staré astronomické materiály, zjišťujeme, že o novách se hovoří pouze v letech 134 a 173 po Kristu. Druhá hypotéza, kometární, by snad mohla hovořit o tzv. Halleyově kometě, která i při posledním přiblížení v roce 1986 byla pozorovatelná pouhým okem. Její chvost se obyčejně táhne přes celou oblohu a přesně taková podoba se objevuje na klasických lidových betlémech. Legenda pravděpodobně vznikla na počátku 14. Století zásluhou italského malíře Giotta di Bondome, jež byl v roce 1301 unesen tak jasným objektem svého druhu, že jej zachytil i ve svých dílech. Kometa totiž v roce nula nikdy letět nemohla, neboť její perioda návratu je 76 let a jestliže ji několikrát za sebou odečteme, určitě nedostaneme rok patřičnému období nijak blízký. Kometární teorii můžeme tedy také vyloučit, zpodobňování na betlémech nastalo v této podobě až mnohem později.

Nejpravděpodobnější teorií, ke které se novodobá věda přiklání nejvíce, byla ještě koncem minulého století silně zavrhována, neboť její autor byl považován nejen za astronoma, ale také za astrologa, člověka z oblasti mezi vědci neoblíbené mystiky. Byl to Johannes Kepler. Když krátce před Vánoci roku 1603, dne 17. prosince, pozoroval na Hradčanech svým dalekohledem přiblížení dvou planet, tzv. konjunkci, náhle si uvědomil, že tentýž úkaz byl pozorován i v roce 7 před Kristem a nejlépe ho zaznamenal spisovatel, rabín Abarbanel. Toho roku se v souhvězdí Ryb třikrát za sebou sblížily planety Jupiter a Saturn, jež vytvořily jeden jasný splývající bod. Proto se Kepler uchýlil k výpočtům a k roku 7 před Kristem opravdu došel. Podle astrologických tabulek sice vyšel rok 6 před Kristem, ovšem rok 7 potvrdilo i rozluštění znaků novobabylónského klínového písma Němcem Schnabelem v roce 1925. Ježíš se tedy musel narodit už o 7 let dříve!

Při určování letopočtu došlo nepochybně k omylu, za který může asi skytský mnich Dionysos Exiguus, který v roce 533 pověřen určením letopočtu. Přitom zapomněl na rok nula a čtyři roky vlády císaře Augusta pod vlastním jménem Octavian. Zřejmě nesouhlasí ani datum. Mimo astronomy a historiky se totiž touto problematikou zabývali i meteorologové, kteří z několika záznamů z Bible na základě svého exaktního měření došli k začátku zimního období, konkrétně dle evangelia Lukášova. O roku 7 před Kristem pak svědčí Evangelium Matoušovo. Tuto teorii potvrzuje i velký census, římské sčítání lidu právě v uvedeném roce. Mimo všechny tyto teorie existuje samozřejmě řada dalších, nejsou však již z astronomického hlediska tak podstatné.

Závěrem přeji všem čtenářům mnoho pohody u vánočních radovánek a přesto, že došlo k mnoha závažným omylům v historii, tradici Vánoc bychom přece jen mohli zachovávat i nadále.

Projekt astronomických čtvrtků pro děti se vydařil

Hvězdárna Žebrák připravila pro své návštěvníky od října novinku, pravidelně se vždy první čtvrtek v měsíci věnuje v 18 hodin dětem, v 19 hodin dospělým a následuje pozorování dalekohledy. A například listopadový komponovaný pořad prostory Hvězdárny Žebrák zcela zaplnil. Více o této novince říká Vladislav Slezák z Hvězdárny Žebrák: „Mezi nejnavštěvovanější akce roku u nás patřily Noc vědců, drakiáda u hvězdárny a mimořádně početný byl vždy i náš astronomický kroužek, jehož členové dosahovali i mnohých úspěchů v Astronomické olympiádě. Díky přírůstkům v našich rodinách jej však přechodně z časových důvodů neotvíráme. Napadlo nás ale vytvořit pravidelně se opakující speciální pořady, což se vyplatilo. Při poslední takové akci naše malá hvězdárna praskala ve švech, už aby se rozšířila.“

NOC VĚDCŮ 2013 NA HVĚZDÁRNĚ ŽEBRÁK

NOC VĚDCŮ 2013 NA HVĚZDÁRNĚ ŽEBRÁK

Letošní program noci vědců bude na Hvězdárně Žebrák velmi netradiční. Mimo astronomická pozorování, prohlídku pracoviště, přednášku a astronomickou pohádku pro děti připravujeme koncert s hvězdnou tematikou a premiérou písničky

„Hvězdy stárnou nad hvězdárnou“. Návštěvníci budou moci i letos získat astronomický dalekohled, vstup je zdarma.

PROGRAM PODROBNĚJI

• 18:00 zahájení Noci vědců s možností prohlídky objektu stávající Hvězdárny
• 19:00 Astronomická pohádka s promítáním hvězdné oblohy
• 19:30 Prezentace nové přístavby Hvězdárny včetně vizualizace a představení nového programu
• 20:00 koncert Josefa IX. s premiérou písničky Hvězdy stárnou nad hvězdárnou
• 21:00 přednáška Komety 2013
• 22:00 Promítání hvězdné oblohy
• 22:15 Astronomická pozorování dalekohledy hvězdárny včetně pozorování novým digitálním dalekohledem a hlavním dalekohledem hvězdárny s novým hlavním zrcadlem v případě příznivého počasí.

Hlavní program proběhne za každého počasí ve stanech na prostranství za budovou hvězdárny.

Každý z návštěvníků získá CD s novou písničkou.

Interaktivní model komety ISON 2013

Na rok 2013 jsou avizovány dvě patrně opravdu jasné komety. První z nich, kometa C/2011 L4 PanSTARRS, má zazářila na březnové obloze, zejména v druhé dekádě měsíce nad západním obzorem za soumraku. Tou druhou pak bude na přelomu listopadu a prosince již nyní velmi intenzivně sledovaná a na své poměry beztak jasná kometa C/2012 S1 ISON. dále: http://www.astro.cz/komety2013#ison

Maximum meteorického roje Perseid nastane v noci z 12. na 13. srpna

Letošní maximum každoročního srpnového meteorického roje Perseid nastane v noci ze 12. na 13. srpna 2013, tedy z pondělí na úterý. V  průběhu této noci spatříme zejména mezi půlnocí a 4. hodinou ranní průměrně 70 meteorů za hodinu. Díky vhodné fázi Měsíce nebude noc v podstatě vůbec osvětlena měsíčním svitem a při pozorování daleko od měst uvidíme i slabé meteory. Kromě meteorické podívané obloha nabídne pohledy na Mléčnou dráhu nad hlavou nebo krásné uskupení planet poblíž jasných hvězd a hvězdokup na ranní obloze před rozbřeskem.

Nad západním obzorem sledujte vzácné seskupení tří planet

Na Hvězdárně Žebrák bude probíhat pozorování v sobotu večer tj 25.5. od 21:00. Uskupení planet bude pozorovatelné cca od 20.55 (západ Slunce) do 22.15 (zapadá Venuše a po ni v 22. 24 Jupiter a představení ukončí ve 22.27 západ Merkuru).

Na pozorování letošních Perseid nebude rušit Měsíc

První polovina srpna na noční obloze je tradičně ve znamení aktivity meteorického roje Perseid. Roj začíná být aktivní sice již kolem 17. července, ale zpočátku se jedná jen o jednotlivé meteory. Aktivita výrazně vzrůstá až ve druhém srpnovém týdnu a tradičně vrcholí ve dnech kolem 12. srpna. Nejinak tomu bude i v letošním roce. Ačkoliv se různé zdroje ve stanovení přesnějšího maxima aktivity roje liší, můžeme z nich vyčíst, že s největší pravděpodobností nastane v odpoledních hodinách právě 12. srpna. Maximum totiž není výrazně ostré, ale je tvořeno řadou kratších maxim souvisejících s různými vlákny meteorického proudu. Perseidy patří mezi relativně staré roje, ve kterých se proplétají vlákna různého stáří, a tudíž struktura proudu není homogenní a roj se tak nevyznačuje jediným výrazným maximem. Letos astronomové neočekávají setkání s žádným výrazně hustším vláknem roje, a proto by jeho aktivita v maximu měla dosáhnout - v místech, kde bude radiant v zenitu - obvyklých 60 až 80 meteorů za hodinu. Překvapení v podobě většího nárůstu aktivity ovšem nemůžeme nikdy vyloučit. Po maximu zůstává aktivita ještě několik dnů vysoká, ale pak se postupně utlumuje a poslední Perseidy lze spatřit kolem 24. srpna.