Aktuality

Jasné bolidy z 27. prosince byly zaznamenány i nad Žebrákem

Nová kamera projektu CSMON přináší skvělé výsledky. Ve středu 27. prosince večer byly vidět především z těch míst našeho území, kde byla jasná obloha, tři jasné bolidy, které i přes velkou záři Měsíce krátce po úplňku upoutaly pozornost mnoha náhodných svědků, z nichž někteří zaslali informace o jejich pozorování Astronomickému ústavu Akademie věd. Výskyt tří takto jasných a nápadných bolidů, které nepatří k žádnému meteorickému roji a nemají žádnou vzájemnou souvislost v rozmezí pouze čtyř hodin, je hodně neobvyklý. Více v dalším článku včetně fotografie z kamery v Žebráku.

Dr. Pavel Spurný, vedoucí bolidové sítě Oddělení meziplanetární hmoty Astronomického ústavu AV ČR popsal průlety v tiskové zprávě (ZDE) následovně: 

Nejprve přesně v 16 hodin 25 minut a 19 sekund světového času vstoupil nad jihovýchodním Rakouskem do zemské atmosféry po dráze skloněné 35 stupňů k zemskému povrchu meteoroid o hmotnosti přibližně jeden kilogram (označený jako EN271223_162519). Celá dráha bolidu, jak je vidět na obrázku 1, kde je průmět jeho dráhy na zemský povrch, ležela nad východními Alpami. Bolid začal svítit ve výšce 81.5 km SV od Villachu, maximální absolutní jasnost -7.4 magnitudy (absolutní jasnost normovaná na jednotkovou vzdálenost 100 km), dosáhl nad východními Alpami ve výšce 41.9 km a pohasl 32.0 km vysoko nad zemí západně od Gratzu. Těleso se na začátku pohybovalo rychlostí 16.4 km/s a světelnou dráhu dlouhou 87 km uletělo za 6.1 sekundy. Během letu se naprostá většina původní hmoty tohoto poměrně soudržného meteoroidu asteroidálního původu o velikosti jen o málo větší, než má tenisový míček, spotřebovala, a tudíž žádný makroskopicky významný úlomek původního meteoroidu s velkou pravděpodobností na zem nedopadl. Před srážkou se Zemí tento meteoroid obíhal Slunce po výstřednější eliptické dráze s poloosou 2.47 astronomické jednotky (1 astronomická jednotka je definována střední vzdáleností Země od Slunce) skloněné 6.2 stupňů k rovině dráhy Země (ekliptice), přičemž jeden jeho oběh kolem Slunce trval 3.87 roku (viz obrázek 5).

V pořadí druhý bolid označený jako EN271223_174920 začal svítit v 17 hodin 49 minut a 20 sekund světového času v oblasti Jeseníků severně od našich hranic s Polskem (viz obrázek 1). Jeho dráha byla skloněná 37.8 stupňů k zemskému povrchu a tento jev způsobilo těleso o hmotnosti jen 330 gramů. Bolid začal svítit ve výšce 85.5 km, maximální absolutní jasnost -6.8 magnitudy (absolutní jasnost normovaná na jednotkovou vzdálenost 100 km), dosáhl ve výšce 50.5 km a pohasl 36.6 km vysoko nad zemí. Těleso se na začátku pohybovalo rychlostí 18.2 km/s a světelnou dráhu dlouhou 80 km uletělo za 5.3 sekundy. Během letu se veškerá původní hmota tohoto poměrně soudržného meteoroidu asteroidálního původu o velikosti o něco menší, než má tenisový míček, spotřebovala, a tudíž žádný úlomek původního meteoroidu na zem nedopadl. Před srážkou se Zemí tento meteoroid obíhal Slunce po výstřednější eliptické dráze s poloosou 2.51 astronomické jednotky skloněné 4.9 stupňů k rovině dráhy Země, přičemž jeden jeho oběh kolem Slunce trval 3.97 roku (viz obrázek 5).

Poslední, třetí a nejdelší a také nejjasnější bolid označený jako EN271223_203742 vstoupil do zemské atmosféry přesně ve 20 hodin 37 minut a 42 sekund světového času v oblasti na pomezí Vysočiny a jižních a středních Čech. Jeho dráha byla jen velmi málo skloněná k zemskému povrchu a to pouhých 11.5 stupně. Tento bolid způsobil meteoroid o hmotnosti půl kilogramu. Bolid začal svítit ve výšce 95.3 km SZ od Pelhřimova, maximální absolutní jasnost -10.6 magnitudy dosáhl ve výrazném zjasnění ve výšce 67.3 km. Ve výšce 55 km došlo k dalšímu tentokrát dvojitému zjasnění, které bylo jen o málo slabší než to předchozí (obě zjasnění jsou dobře patrné na obrázku 4). Bolid pak dál pokračoval v letu a pohasl relativně vysoko 51.1 km nad zemí již za hranicemi v Německu východně od Drážďan. Těleso se na začátku pohybovalo rychlostí 20.1 km/s a velmi dlouhou světelnou dráhu o délce 222.3 km uletělo za 11.7 sekundy. Tento meteoroid byl o něco méně soudržný než byly předchozí dva. Během letu se veškerá původní hmota tohoto meteoroidu o velikosti tenisového míčku spotřebovala, a tudíž ani od tohoto bolidu žádný úlomek původního meteoroidu na zem nedopadl. Před srážkou se Zemí tento meteoroid obíhal Slunce po výstřednější eliptické dráze s poloosou 2.43 astronomické jednotky skloněné 22.4 stupňů k rovině dráhy Země (ekliptice), přičemž jeden jeho oběh kolem Slunce trval 3.80 roku (viz obrázek 5).

Z drah ve Sluneční soustavě je patrné, že tyto malé úlomky asteroidů nemají žádnou dráhovou souvislost, je tedy evidentní, že k Zemi přiletěly každý z poněkud jiného směru, byť to bylo z hlediska doby oběhu kolem Slunce prakticky ve stejný čas. Takže jejich výskyt byla pouze náhodná koincidence.

Třetí uvedené těleso zaznamenala i naše kamera a snímek je součástí tohoto článku.

Poslední změna: 02.01.2024 v 12:29