Aktuality

Břicha satelitů a NLC v červnu

Hojnost umělých družic Země viditelných na obloze je v letních měsících patrná. Desítky, stovky světélek křižují oblohu sem a tam. Můžeme pozorovat i několik satelitů najednou. A třeba odhadovat, zdali při pouti na obloze zdánlivě protnou tu a tu hvězdu… (vězte, že to není jednoduché). Pokud světélko mění směr, nebo bliká, nejedná se o družici. Žádná družice nikdy nebliká, protože sama od sebe nesvítí. Není proč. Vidíme je jen proto, že je světluje Slunce, které je v letních měsících nízko pod obzorem, a tudíž jeho světlo snadno osvítí na břicha satelitů. To je ten důvod, proč jich v létě vidíme na obloze tolik. 
 
Přibližně od konce května do poloviny července totiž nenastává astronomická noc. Když se kolem půlnoci podíváte na sever, uvidíte stále oblohu světlou. Aby nastala takzvaná astronomická noc, musí být Slunce více než 18° pod obzorem. Světlé noci se tedy hvězdářům na pozorování slabších objektů příliš nehodí. 
 
Světlé noci nám přinášejí jeden zajímavý úkaz. I když zatím není důkladně prozkoumaný, dočteme se, že se jedná o ledové krystalky o průměru cca 0,2 μm (mikrometr, tisícina milimetru). Ledové krystalky vznikají desublimací (přeměna látky z plynného skupenství přímo na skupenství pevné) vodní páry na zrníčkách sopečného a meteoritického prachu o průměru asi 0,05 μm. Řeč je o nočních svítících oblacích (Noctilucent clouds–NLC), které můžeme v období kolem června pozorovat. Zajímavostí je, že se vyskytují ve výšce 80–85 km, tedy daleko od běžné oblačnosti, která sahá do výšky přibližně 11 km.
 
Sluneční obrat

21. června nastává letní slunovrat. Slunce na své dráze dosáhne nejsevernějšího, nejvyššího bodu v souhvězdí Býka. Pak začne v poledne na obloze klesat. Od tohoto dne se noci začnou pomalu a jistě prodlužovat a dny zkracovat. 

Zajímavé úkazy

V úterý 9. 6. nastane nejbližší přiblížení dvou nejjasnějších planet – Venuše a Jupitera. Ale i kolem tohoto data bude na planety parádní podívaná. Níže napravo od nich můžeme zkusit zahlédnout méně jasný Merkur. 

Tenoučký srpen Měsíce můžeme zkusit lovit v úterý 16. 6. Vlevo dolů od něj bude Merkur. Zajímavější podívaná nastane o den později, tedy ve středu 17. 6., kdy se srpek Měsíce ocitne kousek před Venuší. Přibližně v jedné rovině budeme mít v tomto pořadí Merkur, Jupiter, Měsíc a Venuši. Navíc za Venuší bude otevřená hvězdokupa M 44 Jesličky. Na Jesličky už ale budeme potřebovat triedr nebo dalekohled s malým zvětšením. 

Viditelnost planet    

Merkur – v první polovině měsíce nízko po západu Slunce
Venuše – večer nad západním obzorem*
Mars – v druhé polovině měsíce ráno nízko na východní obloze
Jupiter – v první polovině měsíce nízko po západu Slunce*
Saturn – ráno nad východním obzorem
Uran – nepozorovatelný
Neptun – ráno nad východním obzorem (pouze v dalekohledu)

* Do 9. 6. je Jupiter vlevo, Venuše vpravo. 10. 6. jsou planety nad sebou, od 11. 6. si vyměňují pozice; Venuše vlevo, Jupiter vpravo.  

Fáze Měsíce
Poslední čtvrť uvidíme 8. 6., Měsíc zmizí v novu 15. 6., první čtvrť nastane 21. 6. a celá Luna v úplňku se ukáže 30. 6.

Pro Hvězdárnu Žebrák Zbyšek Prager
 

Poslední změna: 02.06.2026 v 08:16