Aktuality

Rozhovor Vladislava Slezáka pro Berounský deník

V říjnu vyšel rozhovor s Vladislavem Slezákem o plánech Hvězdárny Žebrák v Berounském deníku. Jeho autorizovaný přepis si tady můžete přečíst.

Věk: 40
Místo narození: Prostějov
Rodina: ženatý, 2 děti
Koníčky/zájmy: astronomie, rádio, rodina, relax, cestování
Jednatel Sdružení Hvězdárna Žebrák, člen výkonného sboru České astronomické společnosti, moderátor v rádiu
Co ho přivedlo k astronomii: televizní pořad Okna vesmíru dokořán
Co ho na práci baví: noční nebe nad hlavou a nadšení lidé

S Vladislavem Slezákem o žebrácké hvězdárně
Od roku 1954 se může město Žebrák chlubit svou vlastní hvězdárnou. Ovšem poté přišla doba, kdy byla její činnost upozaděna. Teprve v roce 2004 začalo hvězdárnu opět obnovovat Sdružení Hvězdárna Žebrák. V budově s kopulí 5,5 metru probíhají pravidelné přednášky, pozorování nebo multimediální kroužky. Sdružení také pořádá větší akce v sálech společenských domů, základních škol a problém mu nedělají ani středověké zdi hradů. Berounský deník před časem vyzpovídal Vladislava Slezáka z Hvězdárny Žebrák.

Pane Slezáku, odkdy pořádá žebrácká hvězdárna akce?
Od roku 2004, kdy jsme hvězdárnu převzali do správy. Tehdy proběhly Slavnosti hvězdárny přímo na náměstí a pak jsme postupně pořádali různé další akce spojené astronomií a hvězdářskou tématikou mj. Noc vědců, Den otevřených dveří apod. No a postupem času přichází řada i na děti, a tak vznikají právě takové pořady jako Hvězdárna dětem nebo Pohádky z hvězd, které vyjdou v příštím roce i knižně.

Funguje ve vašem sdružení nějaká hierarchie?
Ve Sdružení Hvězdárna Žebrák jsme opravdu velice úzký tým, donedávna jsme byli tři, později jsme posílili o jednoho člena, máme mezi námi nového kolegu, profesionálního astronoma, Jana Floriana. Každého z nás baví něco. Osobně se starám o propagaci a prezentování speciálně dětem, Ervín Woller se zase spíše zabývá technikou, opravuje motory v kopuli atp., Václav Keberdle se věnuje internetu, programuje, nastavuje zařízení, která sledují noční oblohu, webkamery atp. Sice se snažím o směřování a vývoj hvězdárny a její činnosti dál, na druhou stranu pořád říkám, že bez ostatních kolegů by to nešlo.

Jsou nějaké úspěchy, které hvězdárna zaznamenala?
Jedním z úspěchů je jednoznačně návštěvnost. Když jsme byli s programem na Točníku poprvé, tak se nám tam přihlásilo na sociálních sítích 140 tisíc lidí, přičemž se jich na hrad mohlo dostat jen 150. Čtyři a půl tisíce lidí tehdy napsalo, že přijde určitě. A když jsme spustili rezervace, tak vstupenky zmizely během jedné hodiny, což zájem dokázalo. Dále to jsou různá čestná ocenění, například za přínos astronomii a podobně. A v neposlední řadě jsme před nedávnem pokřtili knihu a projekt Nebeské symfonie v pražském Planetáriu.

Máte za sebou několik větších akcí, z nichž jedna byla Hvězdárna dětem speciál, jak se povedla?
Hvězdárna dětem speciál byla opět úspěšná, ostatně už potřetí. Každý rok máme něco extra, první rok jsme tu měli astronoma Pavla Suchana a Krtečka astronauta, který letěl s Andrewem Feustelem na Mezinárodní kosmickou stanici do vesmíru. Loni nás navštívil kouzelník Pavel Kožíšek, skupina Maxim Turbulenc a postavili jsme i Mobilní planetárium. Letos jsme zase využili služeb Úžasného divadla fyziky - Údif z Brna, díky řediteli pražského planetária Jakubovi Rozehnalovi jsme tu dokonce měli vesmírný skafandr, u kterého se děti mohly vyfotit. Nakonec přidáváme vždy vystoupení nějakých interpretů pro děti, letos to byl letos Standa Hložek.

Kdy vznikla myšlenka takových větších akcí?
Ta myšlenka vlastně přišla sama. V republice jsou pochopitelně větší i menší hvězdárny, ale pokud lidé začnou mít větší zájem o vaši činnost, tak vás to vybízí k tomu, abyste dělali další a další pořady a akce. Je to tedy prakticky vždy díky ohlasům lidí. My pro ně samozřejmě rádi vymyslíme něco nového. Co se týče pořadů pro děti, náš celý program je na ně hodně zaměřený, jezdíme do škol, na tábory, a jsme s nimi v kontaktu prakticky denně.

Proč právě pro děti?
Zájem ze strany dětského publika je obrovský. Přednáška pro dospělé i ve velkém městě je pro dvacet, třicet lidí, takže návštěvnost v malém městě by byla opravdu velmi malá. Hvězdárnu má spousta rodičů pro své děti jako alternativu. Můžete jít do dětského centra, na dětské hřiště nebo do parku, oproti tomu se u nás naopak zajímavou a poutavou formou mohou děti vzdělávat, ještě něco dozví.

Kolik to zabere času dát dohromady takový program?
Svým způsobem je to vlastně celoroční práce. Kdybychom se bavili o konkrétním větším pořadu, tak je to o tom vymyslet zaměření, dát dohromady pořadatelský tým, zajistit vystupující, což jsou naštěstí zpravidla naši kamarádi, potom obstarat potřebnou aparaturu jako zvuk, světla a tak dále, to nějakou dobu to zabere, ale nedá se přesně specifikovat. Nejtěžší bývá vždy první rok a potom už vás do dalších let napadají další a další věci, které si během času hezky sesumírujete.

Nově jste letos rozjeli v letošním roce pořad Měsíční noc, oč se jedná?
Měsíční noci jsme rozjeli proto, že pořad Hvězdárna dětem je prakticky neustále plný. Hledali jsme tak něco nového jako alternativu a vypsali jsme termíny, kdy je Měsíc v té nejpříhodnější fázi, což je první čtvrť. Pořídili jsme licenci z brněnského planetária na promítání filmu o Měsíci, máme fotostěnu, kde se lidé ocitnou jakoby na měsíčním povrchu atd., a začali jsme s novým pořadem. Zároveň si návštěvníci během pozorování mohou měsíc vyfotit na vlastní mobil přímo z dalekohledu, a získají tak zajímavé originální fotky.

Kdo a kdy může navštívit hvězdárnu?
Kdokoliv, kdykoliv. Jednak jsou pravidelně vypsané termíny na našich internetových stránkách, kde se mohou zájemci na jednotlivé termíny rezervovat, případně se lze samozřejmě domluvit i telefonicky. Takže opravdu kdykoliv.

Jak vypadá vybavenost hvězdárny? Plánujete nějaké změny?
Z vybavení máme největší amatérský dalekohled v republice, ten byl při stavbě inspirován kalifornským profesionálním dalekohledem. Máme i řadu přenosných dalekohledů. Dostavěli jsme mj. mimořádně profesionální dalekohled pro pozorování v terénu, který je opatřen automatickým digitálním naváděním. A to největší hvězdárnu teprve čeká, řešíme přístavbu nové budovy, kde by se nacházel obří dalekohled, se kterým bychom se vešli do první desítky dalekohledů v republice, zároveň by měl vzniknout i nový přednáškový sál, kam by se vešlo podstatně více posluchačů. Držte palce, ať to vyjde.

Jak je to s plány do budoucna?
Největší cíl je právě ta přístavba nové budovy, protože kapacitně je hvězdárna nedostačující a už nám nedovoluje, abychom mohli dál rozvíjet naší činnost a ten zájem, jak je vidno, zkrátka je. Takže z toho důvodu potřebujeme velký přednáškový sál, velký prostor na pozorování, sociální zázemí atd. Pak také dokončujeme další Pohádky z hvězd, na nichž spolupracujeme se slavnými umělci, kteří je namlouvají, stejně tak vznikají obrázky do stejnojmenné knihy, která by měla vyjít začátkem nového roku.

Jak je vaší činnosti nakloněno město?
Spolupráci s městem si můžeme jedině pochvalovat. Je nám velmi pozitivně nakloněno a vychází nám vstříc.

Kde bere hvězdárna prostředky na svou činnost a můžou jí lidé nějak podpořit?
Nejvíc lidé podpoří hvězdárnu tím, že přijdou na naše akce. Dále nás samozřejmě dotuje město, a protože jsme i spolek nadšenců, financujeme činnost i z vlastních kapes. Samozřejmě pokud by tu byla nová hvězdárna, muselo by to být už jinak, i tak ale máme představu, že její provoz bude víceméně soběstačný.

Teď bych se zeptal na něco osobnějšího: Co vše ve svém čase děláte?
Na hvězdárně působím jako jednatel, nicméně jsou kolem mě další lidé, bez kterých by to nešlo. Osobně mimo to a účast ve výkonném výboru České astronomické společnosti například připravuji další speciální pořady, produkci a marketing pro různá další města a instituce. Mimo to také působím v rádiu a občas se zabývám i moderováním.

Jak jste se dostal do pozice jednatele žebrácké hvězdárny?
O přírodní vědy byl zájem už za první republiky. Boom se vrátil v 80. letech, kdy televize vysílala pořad Okna vesmíru dokořán. Tento dokumentární pořad měl sledovanost kolem 2 milionů a získal si zájem mých vrstevníků. Někdo tuto vědu začal studovat a někdo třeba popularizovat. Já jsem si řekl, že má smysl lidem informace předávat a dělat radost. A od roku 2004 proto provozujeme žebráckou hvězdárnu, jinak se astronomií zabývám zhruba tak od roku 1990.

Takže vás k tomu vedl televizní pořad?
Jednoznačně. Pořadem provázel pan doktor Jiří Grygar, který je velkým popularizátorem astronomie v Čechách, on má na mé současné činnosti velkou zásluhu.

Kolik času věnujete správě hvězdárny?
No musím říct, že hodně. Minimálně je to třetina, někdy až polovina veškeré mé činnosti, ale je to zábava a stojí to za to.

Je něco, co vás nepřestane fascinovat ve vaší práci?
Někdo má rád noc nad hlavou. Já k tomu ještě to, že zajímavosti z vesmíru mohu předat dál.

Poslední změna: 06.11.2018 v 13:46