Aktuality

Únorovou oblohou se Zbyškem Prágrem

Únorová obloha a blikající hvězdy

Všimli jste si, jak se Slunce na obloze „zvedá“? Důsledkem jsou už výrazně se prodlužující dny, kdy se tma do krajiny vkrádá až po 18 hodině. Tmu potřebujeme nejen k regeneraci těla jako celku, ale také k tomu, abychom se mohli kochat krásou vesmíru. Jižním směrem kraluje obloze plejáda jasných hvězd zimních souhvězdí. Je to největší uskupení jasných hvězd během všech ročních období. Jejich názvům jsme se věnovali v lednové obloze 2026. Přesto se zastavme u té nejjasnější na noční obloze, u Síria.

Proč hvězdy blikají?

Sírius (z řečtiny, blikotající, jiskřící) patří do souhvězdí Velkého psa. Tato stálice bliká na rozdíl od jiných velmi nápadně. Všimněte si, že hvězdy blikají tím více, čím jsou níže u obzoru a čím jsou jasnější. Když jasná hvězda vystoupá výše nad obzor, její blikání bude slabší. Jak je to možné? Bliká snad ve dne naše hvězda Slunce? Kdepak, žádná hvězda nebliká. Na vině je ochrana naší planety – atmosféra. Jedná se o optický jev. Plynný obal naší Země působí na procházející světlo hvězdy jako několikanásobná čočka. V zemské atmosféře se s výškou mění teplota, hustota vzduchu a vzdušné proudy v různých směrech. V zimě je tento efekt výraznější, protože je přízemní vrstva vzduchu navíc „ohřátá“ od lidských sídel. Do toho se přidává další jev. Každá barva světla (správně řečeno, barvy světla vidíme v závislosti na jeho vlnové délce) se při průchodu „čočkou“, v našem případě atmosférou jinak láme. Výsledkem tohoto procesu je, že jasné hvězdy, především v zimě, barevně blikají. Odborně se tomuto jevu říká scintilace. 

18. a 19. února hned po západu Slunce nastane zajímavé uskupení planet a Měsíce. Nejníže, ale nejjasnější bude Venuše, nad ní Merkur a ještě výše Saturn (kousek od Saturnu je Neptun, ale na spatření je potřeba větší dalekohled a větší tma). Po oba dva dny se mezi planety bude plést tenký srpek Měsíce. Úkazy se odehrají za poměrně ještě dost velikého světla, proto velice pomůže triedr (dalekohled na obě oči).

Kolem 20. února se můžete pokusit zahlédnout nízko nad západním obzorem Merkur.

Komety

Pro vlastníky astronomických dalekohledů mám dobrou zprávu. Během celého února můžete v dalekohledech spatřit v souhvězdí Pastýře a Hada ještě poměrně jasnou kometu 24P (Schaumasse). Ovšem, kometa bude vidět jen ve druhé polovině noci. Na konci února nízko nad obzorem v souhvězdí Velryby zkuste najít kometu C/2024 E1 (Wierzchos). Jen to bude chtít čistý jihozápadní obzor. 

Viditelnost planet
Merkur – kolem 20. 2. nízko nad západním obzorem
Venuše – na konci měsíce velice nízko nad západním obzorem
Mars – nepozorovatelný
Jupiter – mimo jitra téměř celou noc v Blížencích
Saturn – krátce na večerní jihozápadní obloze 
Uran – v první polovině noci v Býku (mimo osvětlená sídla je vidět očima)
Neptun – krátce na večerní jihozápadní obloze (pouze v dalekohledu)

Fáze Měsíce
Úplněk spatříme 1. 2., poslední čtvrť 9. 2., Měsíc zmizí v novu 17. 2. a první čtvrť nastane 24. 2.

Zbyšek Prágr
 

Poslední změna: 03.02.2026 v 13:27