Aktuality

Západočeská Okna vesmíru s Otou Kéharem

Manětínská oblast tmavé oblohy, největší sluneční hodiny ve střední Evropě anebo Rákosníček a hvězdy. I to jsou zajímavosti ze západních Čech, kde působí Západočeská pobočka České astronomické společnosti. Více prozradí Ota Kéhar v seriálu V záři hvězd.

Video má premiéru 23. srpna v 9:00!

Témata:

Západočeská pobočka České astronomické společnosti (ZpČAS)

Vysílač Krašov – sluneční hodiny – dvojče na Moravě Kojál
S nápadem udělat z vysílače Krašov hodiny přišel již v říjnu 2015 Václav Sidorjak (člen západočeské pobočky od 2019) z Manětína. Celkem 342 metrů vysoký televizní vysílač Krašov na pomezí severního Plzeňska a Karlovarska má od úterý 20. března 2018 (ten den nastala v 17:15 SELČ březnová rovnodennost) novou funkci. Stín, který vrhá jeho stožár, měří čas. Vysílač Krašov je nejvyšší stavbou Plzeňského kraje a zároveň druhou nejvyšší stavbou v České republice. Nejdelší kotvící lana mají 450 metrů o průměru 5,5 cm. Maximální povolená výchylka špičky vysílače na jednu stranu je 1,5 metrů. Do 245 metrů je výtah, kde je ochoz, dalších necelých 100 metrů musí technici zdolávat pěšky po stoupacím žebříku. Špička vysílače je v nadmořské výšce 1054 m n. m., proto je vidět široko daleko. Např. stožár vysílače lze pozorovat ze 44 km vzdáleného Plešivce v Krušných Horách, viz přiložené fotografie.

Pro zajímavost, vysílač Krašov má na Moravě své o něco nižší dvojče – vysílač Kojál s výškou 340 metrů v okrese Vyškov. Stojí na kótě 601 m n. m., takže ani tak není vyšší, špička vysílače sahá do výšky jen 941 m n. m.

Manětínská oblast tmavé oblohy – manetinskatma.cz 
Manětínská oblast tmavé oblohy se nachází na pomezí Plzeňského a Karlovarského kraje a zahrnuje katastry 10 obcí. Rozloha je 346 km². Hustota zalidnění je jen 13 obyvatel/km² (průměr ČR je 133 obyvatel/km²). Nadmořská výška se pohybuje mezi 350 až 825 m n. m. Zapojené obce: Manětín, Nečtiny, Štichovice, Hvozd, Štědrá, Pšov, Bezvěrov, Krsy, Dražeň a Toužim (pouze část katastru). Manětínská oblast tmavé oblohy byla založena 15. září 2014 podpisem memoranda zástupci zúčastněných obcí, místních občanských sdružení a České astronomické společnosti jakožto odborného garanta projektu.

Na rozdíl od již existujících oblastí tmavé oblohy v ČR, které se nachází v chráněných územích nebo uprostřed horských lesů, je Manětínsko dobře a snadno dostupné návštěvníkům a nejsou zde aplikována žádná omezení pohybu vyplývající z titulu ochrany přírody. Manětínská oblast je tedy otevřená všem, kteří chtějí obdivovat krásu noční oblohy nebo zažít opravdovou temnou noc uprostřed přírody.

Západočeská pobočka ČAS – zpcas.cz
V roce 1995 došlo k přejmenování Pobočky Rokycany ČAS, která byla založena na Lidové hvězdárně v Rokycanech 16. září 1961, na Západočeská pobočka ČAS. Více o pobočce se dozvíte na webových stránkách zpcas.cz, na FB stránce fb.com/zpcas nebo ve výroční zprávě za rok 2025.

Západočeská pobočka je součástí České astronomické společnosti a sdružuje astronomy profesionály, amatéry a další zájemce o astronomii především z Plzeňského a Karlovarského kraje. V současné době má 55 členů. Vedení pobočky vytváří zázemí pro aktivní zájemce o vesmír a jeho poznávání. Organizuje pravidelná klubová setkání a odborné Astrovečery, pořádá exkurze do moderních vědeckých center a tematická putování po astronomických zajímavostech v ČR i zahraničí. Členové mají možnost rozvíjet své dovednosti (např. v astrofotografii) během společných pozorovacích víkendů pod tmavou oblohou. Pobočka se intenzivně věnuje popularizaci astronomie v celém regionu západních Čech, nově i se zaměřením na mládež a studenty. Z pravidelných akcí jmenujme: Plzeňská okna do vesmíru (v roce 2025 proběhl 7. ročník), nově Okna do vesmíru (již 3krát se Zvaž vědu!). Je klíčovým partnerem Manětínské oblasti tmavé oblohy, kde se aktivně podílí na ochraně nočního životního prostředí a pořádání osvětových akcí, jako je např. Můří noc.

Josef František Smetana
Josef František Smetana (1801–1861) – sice rodák ze Svinišťan u Náchoda, ale od roku 1831 až do svého skonu v roce 1861 působil v Plzni. Zde také v roce 1837 vydává první česky psanou učebnici Základové hvězdosloví čili Astronomie. Právě letos jsme si 24. března v rámci nepravidelného setkání členů pobočky a zájemců o astronomii s názvem Astrovečer I/2026 připomenuli 225 let od narození Josefa Františka Smetany. Pobočka se odkazu Josefa Františka Smetany intenzivně věnuje posledních 10 let.

Zdeněk Smetana a Rákosníček
Dne 26. července 1925, se narodil Zdeněk Smetana, autor večerníčku Rákosníček a hvězdy. Výtvarník, režisér i scénárista – a také skvělý popularizátor astronomie pro děti. V roce 2025 uplynulo 50 let, kdy vznikla řada 13 dílů, ve kterých Rákosníček jako hvězdář napravuje maléry na noční obloze.

Jako ukázku facebookové komunikace ZpČAS v roce 2025 je v příloze výroční zprávy za rok 2025 výběr z tematického seriálu Rákosníček a hvězdy, který vznikl právě u příležitosti 100. výročí narození Zdeňka Smetany. Seriál vycházel od 27. července do 9. srpna 2025 a představoval 13 dílů a jeden bonusový příspěvek. Každý díl byl zveřejněn pravidelně každé ráno v 7:07, autorem příspěvků byl Ota Kéhar. U každého příspěvku uvádíme ve výroční zprávě datum a čas zveřejnění, plné znění (včetně emotikonů) a doprovodné obrázky.
 

Poslední změna: 21.08.2026 v 10:25