Aktuality

180 let od objevu Neptuna. Nebeská klenba v září

Aktuality Zapsal Administrator v 31.08.2026

Září je příznivé období pro pozorování krás noční oblohy. Noc je již dostatečně dlouhá a tmavá, na rozdíl od letních měsíců a přitom přes noc většinou ještě nemrzne. Po západu naší životodárné hvězdy se můžeme kochat letní oblohou a mimo měst pozorovat naši galaxii – mléčnou dráhou. Tento hvězdný ostrov obsahující přibližně 400 miliard hvězd se line nebeskou klenbou na jihu od Střelce, přes Orla, Labuť, Kasiopeu, Persea a dále až do zimních souhvězdí.

Zajímavé úkazy
•   V pondělí 7. 9. na ranní obloze spatříme srpek Měsíce v Blíženích nedaleko Marsu a jasnými hvězdami Castor a Pullux.
•   V úterý 8. 9. o den tenčí srpek Měsíce těsně nad otevřenou hvězdokupou M 44 Jesličky. Konfigurace vynikne nejlépe při malém zvětšení, například v triedru. O další den později se Luna přesune pod Jupiter.
•   V pondělí 14. 9. dojde k poměrně vzácné události. Druhý nejjasnější objekt na obloze zakryje třetí nejjasnější objekt celé oblohy. Tedy, Měsíc zakryje Venuši. Při tomto úkazu je možné jasnou Venuši spatřit na denní obloze pouhýma očima. K vyhledání planety totiž velmi pomůže Měsíc. Překážkou k spatření Venuše bez dalekohledu ale může být malá výška nad obzorem. K zákrytu Venuše neosvětlenou částí Měsíce dojde v 11:33, zpoza osvětlené části Luny se rozzáří v 12:41 SELČ.
•   Kolem 25. 9. rudá planeta vytvoří přímku s hvězdami Castor a Pollux, navíc budou mít téměř stejnou jasnost.
•   Pro majitele dalekohledů může být zajímavá informace, že v noci 24. 9. projde naše nejvzdálenější planeta Neptun těsně kolem hvězdy HIP 968, která je slabší. Zdánlivá vzdálenost těles bude něco málo přes úhlovou minutu. Bude to symbolická vizuální připomínka 180 výročí objevu planety.

180 let od objevu poslední plynné planety
Na počátku významného objevu nebyly dalekohledy. Poslední plynná planeta, byla nejdříve vypočtena. A to rovnou dvěma astronomy nezávisle na sobě. Polohu neznámé planety počítal Brit John Couch Adams. Stejný záměr měl také francouzský astronom Urbain Le Verrier. Oba výpočty došly ke stejnému závěru. Po planetě na základě výpočtů začal pátrat Johann Gottfried Galle z berlínské hvězdárny. Vypočítané místo bylo správné – k objevu došlo záhy, 23. září 1846.

Proč se vlastně hledala další neznámá planeta? Může za to Uran. Když byl v roce 1781 Uran objeven, začala se propočítávat jeho dráha podle Newtonových gravitačních zákonů. Ale choval se jinak, než by měl. Něco jeho dráhu ovlivňovalo. Mohla to být právě další planeta.

Podzimní rovnodennost
Přibližně stejný den a noc nastane ve středu 23. září. Střed slunečního kotouče se „dotkne“ světového rovníku (podzimního bodu) v souhvězdí Panny ve 2 hodiny a 5 minut.

Viditelnost planet
Merkur – nepozorovatelný Venuše – začátkem měsíce velmi nízko nad jihozápadním obzorem, později nepozorovatelná Země – 24 hodin denně každý den Mars – přibližně od 2 hodiny noční v Blížencích Jupiter – na východě před svítáním mezi Rakem a Lvem Saturn – celou noc ve Velrybě Uran – začátkem měsíce ve druhé polovině noci, později mimo večera celou noc v Býku Neptun – celou noc v Rybách (pouze v dalekohledu)

Fáze Měsíce
Poslední čtvrť uvidíme 4. 9., Měsíc zmizí v novu 11. 9., první čtvrť nastane 18. 9. a celá Luna v úplňku se ukáže 26. 9.