Aktuality

Planetární přehlídka, obzor bez hvězd. Listopadová obloha

V měsíci padajícího listí, večerní obloze stále dominují letní a podzimní souhvězdí. Letní souhvězdí obsahují několik jasných hvězd, zato podzimní obloha je na jasné hvězdy ze všech ročních období nejskoupější. Pod Pegasovým čtvercem je část souhvězdí Ryb, a pod Rybami najdeme nejjasnější „hvězdu“ na podzimní obloze, planetu Saturn. Kde tedy najdeme nějakou jasnou hvězdu podzimní oblohy?

Všimli jste si, že nízko u obzoru žádné slabší hvězdy nevidíme? Jsou tam, stejně jako všude jinde na obloze. Ovšem, čím níže se díváme k obzoru, tím dochází k silnějšímu zeslabení světla hvězdy při průchodu atmosférou (absorbance). Světlo hvězdy musí k našim očím procházet mnohem silnější a delší vrstvou vzduchu než tehdy, když je hvězda vysoko nad hlavou (v zenitu, nadhlavníku). V nejnižších polohách se jedná až o třicetinásobně silnější vrstvu plynů! Navíc vzduch takto nízko v atmosféře kromě plynů obsahuje vlhkost, světelné znečištění a aerosoly (kouř, prach, pyl, kapénky vody – mlhu atd.). 

Na podzimní obloze ale můžeme zahlédnout jednu jasnější hvězdu nízkou nad obzorem. Najdeme ji pod Vodnářem, nebo hluboko pod Pegasovým čtvercem. Jmenuje se Fomalhaut. V nejvyšším bodě při průchodu jihem se nachází přibližně 11° nad dokonalým obzorem (v reálu kvůli zemskému zvlnění méně). Jasnost Fomalhautu je o málo vyšší než u Denebu, nejjasnější hvězdy Labutě, který tvoří vršek Letního trojúhelníku. Na reálné obloze tak můžete porovnat, jak velký vliv má výška hvězdy nad obzorem. 

Jméno Fomalhaut pochází z arabského fam al-ḥūt a znamená „ústa ryby“. Nachází se v souhvězdí Jižní ryby, které je u nás téměř neznámé, ačkoliv je z našich zeměpisných šířek vidět celé. No vidět, právě že z výše uvedených důvodů spíš vidět není. Zůstává nám jen Fomalhaut. 
 

Zajímavé úkazy

•    2. a 3. 11. – Nádherné uskupení Měsíce v poslední čtvrti, Marsu, Jupiteru a jasné hvězdy Regulus ze souhvězdí Lva. Tato tělesa budou přibližně v jedné rovině, navíc s otevřenou hvězdokupou M 44 – Jesličky v Rakovi. Na hvězdokupu je ale vhodný dalekohled s malým zvětšením. Planety začnou vycházet po půlnoci. 

•    Sobota 7. 11. – Při svítání seskupení tenkého srpnu Měsíce, velmi jasné Venuše a jasné hvězdy Spica ze souhvězdí Panny. Skupinka začne vycházet přibližně v 5:20.   

•    Kolem 16. 11. – těsné přiblížení červeného Marsu a Jupiteru. Při menších zvětšeních dalekohledu se planety mohou vejít do jednoho zorného pole! Vychází po 23:00 hodině.   

•    Sobota 28. 11. – cca od 23:20 začne Měsíc přecházet přes otevřenou hvězdokupu M 44 – Jesličky. Na zážitek z pozorování zákrytů hvězd je potřeba dalekohled. 

•    30. 11. a 1. 12. – uskupení Měsíce, Jupitera, jasné hvězdy Regulus a Marsu. Celé uskupení se zpoza obzoru vyhoupne po 23:00 hodině, ale to ještě bude nízko (data úkazu platí po půlnoci). 
 

Viditelnost planet    
Merkur – ráno nízko nad jihovýchodem v druhé polovině měsíce, nejlépe kolem 20. 11.
Venuše – ráno nad jihovýchodem v Panně
Země – 24 hodin denně každý den
Mars – v druhé polovině noci ve Lvovi
Jupiter – v druhé polovině noci ve Lvovi
Saturn – celou noc mimo rána ve Velrybě
Uran – celou noc v Býku
Neptun – celou noc mimo rána v Rybách (pouze v dalekohledu)

Mezinárodní kosmické stanice 
Přelety Mezinárodní kosmické stanice (ISS) nad našimi hlavami budou k vidění v ranních hodinách do 3. 11., poté ve večerních hodinách od 11. 11. Stanici nyní obývá posádka o standardním počtu 7 lidí. 

Odkaz na tabulku přeletů (Heavens-Above)
https://www.heavens-above.com/?Lat=49.874444444444&Lng=13.898888888889&Loc=hvezdarna+zebrak&TZ=CET

Fáze Měsíce
Poslední čtvrť uvidíme 1. 11., Měsíc zmizí v novu 9. 11., první čtvrť nastane 17. 11. a celá Luna v úplňku se ukáže 24. 11.

Pro Hvězdárnu Žebrák zpracoval Zbyšek Prágr, děkujeme.
 

Poslední změna: 05.11.2026 v 19:12