Aktuality

Zmizení hvězdy. Březnová obloha...

Zmizení hvězdy. Březnová obloha

Snad už nám březen nadělí více jasných nocí. Je to také poslední měsíc, kdy si po setmění můžeme vychutnat zimní souhvězdí – ve čtvrtém měsíci už budou totiž postupně mizet ve slunečním světle. Můžeme se tak v dalekohledech rozloučit například s úchvatnou mlhovinou M 42 v Orionu,  vychutnat Uran pod Plejádami, lovit slabší dvojhvězdy v Orionu, nebo si ještě vychutnat souputníka modrého veleobra Rigelu Rigel B. Náročnější už bývá zachytit souputníka nejjasnější hvězdy na noční obloze, Síria B. Z planet nám ještě nějakou chvíli bude v Blížencích „tancovat“ Jupiter. 

Zajímavé bývá v dalekohledu sledovat jeho čtyři jasné galileovské měsíce, jak vystupují ze stínu za Jupiterem. Vzhledem k jejich rychlému oběhu planety (Io 42 hodin, Europa 85 hodin, Ganymed 172 hodin, Callisto 17 dní) se nejedná o nějaké vzácné úkazy. Jen si chce v mobilních a PC planetáriích zjistit, kdy k úkazu dojde. 

Dne 8. 3. dojde k největšímu přiblížení jasné Venuše a výrazně slabšího Saturnu na vzdálenost přibližně dvou měsíčních úplňků vedle sebe. Ovšem malou vadu na kráse to má. Planety budou vidět ještě za silného světla nízko nad západním obzorem cca jen hodinu po západu Slunce. Chce se to vybavit menším dalekohledem (pak se mohou obě planety vejít do jednoho zorného pole), mít čistý a nezakrytý západní obzor. Kousek pod planetami se bude nalézat ještě nejvzdálenější planeta Neptun, ale spatřit ji takto nízko a ve světle je výzva i pro zkušeného astronoma s velkým dalekohledem. 

V úterý 17. 3. budeme mít stejně dlouhou noc a den. Východy a západy Slunce se určují podle okamžiku, kdy se horní okraj slunečního kotouče dotkne obzoru. Ovšem do hry ještě vstupuje zemská atmosféra, která sluneční paprsky ohýbá. Slunce tedy ve skutečnosti vidíme při východu o pár minut dříve a při západu o několik minut déle, i když je ve skutečnosti již pod obzorem.

V pátek 20. 3. nastává jarní rovnodennost. Název mate, protože se nejedná o stejně rovný den a noc (viz výše). Jedná se o astronomickou definici, kdy se střed slunečního kotouče ocitne na světovém rovníku v souhvězdí Ryb. Toto místo se také nazývá jarní bod.

V pátek 20. 3. se tenký srpek Měsíce s popelavým svitem potká s Venuší nízko nad západním obzorem. Ve čtvrtek 26. 3. pak s Jupiterem.

Bude-li jasno v neděli 29. 3., nebude problém spatřit dorůstající Měsíc, jak nám „spolkne“ jasnou hvězdu. Zákryt nejjasnější hvězdy souhvězdí Lva nastane neosvětlenou částí Měsíce přibližně ve 20:30. Na osvětleném okraji Měsíce se hvězda Regulus objeví zhruba ve 21:40. 

Viditelnost planet
Merkur – nepozorovatelný
Venuše – nízko nad západním obzorem
Mars – nepozorovatelný
Jupiter – téměř celou noc v Blížencích mimo rána
Saturn – na začátku března nízko nad západním obzorem
Uran – v první polovině noci v Býku (mimo osvětlená sídla je vidět očima)
Neptun – nepozorovatelný

Fáze Měsíce
Úplněk spatříme 3. 3., poslední čtvrť 11. 3., Měsíc zmizí v novu 19. 3. a první čtvrť nastane 25. 3.

Pro Hvězdárnu Žebrák poskytl a zpracoval Zbyšek Prágr, děkujeme

Poslední změna: 06.03.2026 v 11:45