Aktuality

Klub malých hvězdářů zažil Chat s astronomkou - máme pro vás přepis odpovědí

Děti z Klubu malých hvězdářů čekal na květnovém setkání Chat s astronomkou. Dotazy zodpovídaly Soňa Ehlerová, Alena Zemanová a Jana Kašparová. Soňa se zabývá mezihvězdnou hmotou, vznikem hvězd a vývojem galaxií (její oblíbenou galaxií je naše Mléčná dráha a oblíbenou fází mezihvězdného prostředí neutrální vodík). Alena se zabývá studiem slunečních erupcí a Jana analýzou a modelováním optické a rentgenové emise ve slunečních erupcích. Přinášíme pár fotografií i přepis odpovědí.

Jana Kašparová: Dobrý den, vítám vás na Chatu s astronomkou. 

Klub malých hvězdářů Žebrák: Proč na Jupiteru panují bouře?

Jana Kašparová: Bouře na Jupiteru se vysvětlují kvůli vzájemné interakci vrstev atmosféry na Jupiteru. Zvláštností ale je, že některé z nich, např. známá Rudá skvrna, přetrvávají mnoho let.

Jana Kašparová: V Rudé skvrně jsou velké rychlosti větru, okolo 100 m/s, Rudá skvrna je také chladnější a nachází se výše než vrstvy, které pozorujeme jako pásy.

Klub malých hvězdářů Žebrák: Proč jsou na Titanu oceány z kapalného metanu?

Jana Kašparová: Titan: na něm cirkuluje metan podobně jako cirkuluje voda na Zemi. Protože ale je tam nižší teplota, cca -180 °C, tak je tam metan ve formě kapaliny.

Jana Kašparová: Titan: jezera se nacházejí v blízkosti pólů Titanu, v okolí rovníku jsou to spíše tmavé písky.

Klub malých hvězdářů Žebrák: Jak se odebere vzorek vesmíru?

Alena Zemanová: Vesmír je pro nás všechno okolo naší planety, takže stačí vyslat nějakou sondu, která zachytí prachová zrníčka a dopraví je na Zemi.

Klub malých hvězdářů Žebrák: Byla už překonána teorie relativity? Ríša

Soňa Ehlerová: Teorie relativity: ne, zatím jsme nenaměřili žádný jev ani objekt, který by byl v rozporu s teorií relativity.

Klub malých hvězdářů Žebrák: Jak vzniká hvězda? Justýnka

Soňa Ehlerová: Hvězda vzniká gravitačním kolapsem hustých částí mezihvězdných oblaků.

Soňa Ehlerová: Mezihvězdná oblaka jsou (na vesmír) hustá oblaka plná plynu a prachu. Turbulencemi v nich vznikají shluky, ty na sebe nabalují další hmotu, rostou, a když vyrostou dostatečně, vzniká hvězda.

Soňa Ehlerová: Hustší části oblak na sebe nabalují další hmotu, tím se zvyšuje jejich hmotnost a gravitační síla, tím pádem nabalují víc... a na konci je hvězda.

Klub malých hvězdářů Žebrák: Co je to gravitační kolaps?

Soňa Ehlerová: Gravitační kolaps je smrsknutí něčeho působením vlastní gravitace (každý hmotný objekt má gravitaci).

Klub malých hvězdářů Žebrák: Když jsou Jupiter a Saturn plynní obři, jak se na nich udrží atmosféra? Ondra

Jana Kašparová: Jupiter + Saturn: obě planety mají pevné jádro, atmosféru si udrží gravitací. Nejsou tedy tvořeny jen plynnou atmosférou.

Alena Zemanová: Jupiter a Saturn: I když jsou to plynní obři, jsou to hmotné planety, které mají svou gravitaci. Udrží si atmosféru podobně jako naše Země. I když má ta jejich atmosféra jiné složení plynů.

Klub malých hvězdářů Žebrák: Kolik planet je v Mléčné dráze? Matěj

Jana Kašparová: Planety v Mléčné dráze: odhad je 100 miliard, ale je to opravdu jen odhad, záleží na tom, kolik planet je u každé hvězdy.

Alena Zemanová: Vědci odhadují, že v naší Galaxii může být asi 100 miliard planet podobných Zemi.

Alena Zemanová: Ale je to iba odhad. :)

Klub malých hvězdářů Žebrák: Proč má černá díra tak vysokou gravitaci? Matěj

Soňa Ehlerová: Černá díra má gravitaci odpovídající její hmotnosti a rozměru. Podivuhodný objekt je to proto, že má hrozně moc hmoty v malém objemu.

Soňa Ehlerová: Kdyby existovala černá díra s hmotností, jakou má naše planeta Země, měla by poloměr asi jenom jeden centimetr. Takže by uvnitř bylo fakt husto.

Soňa Ehlerová: Když kolem černé díry letíš v dostatečně velké vzdálenosti, tak se nepozná rozdíl mezi normálním objektem a černou dírou (pokud mají stejnou hmotnost). To jenom v blízkosti černé díry nastávají takové ty podivuhodné (a obvykle životu a technice nepřátelské) jevy.

Klub malých hvězdářů Žebrák: S jakou věcí se dá srovnat velikost Hubbleova teleskopu?

Alena Zemanová: Hubbleův dalekohled – konstrukce má rozměr asi 13,2 × 4,5 m.

Alena Zemanová: Zrcadla mají rozměr 2,4 m a 0,3 m.

Alena Zemanová: 13,2 m, to je asi čtyřposchoďová budova.

Klub malých hvězdářů Žebrák: Bude Pluto zase někdy planeta?

Alena Zemanová: Myslím, že už asi nebude. Trpasličí planetou se stalo na základě nové definice planety.

Alena Zemanová: Kromě toho jsme už našli další tělesa, která patří do trpasličích planet: Ceres a Eris.

Klub malých hvězdářů Žebrák: Za jak dlouho oběhne sonda planetu? Ondra

Soňa Ehlerová: Oběžná doba sondy záleží na její vzdálenosti od Země (případně tělesa, kolem kterého obíhá).

Soňa Ehlerová: Mezinárodní vesmírná stanice oběhne kolem Země za hodinu a půl.

Alena Zemanová: Například oběžná doba Hubbleova dalekohledu okolo Země je 95 minut.

Klub malých hvězdářů Žebrák: Když gravitace pokřivuje obraz i světlo, dokážeme vůbec změřit rovinu? Jerry

Soňa Ehlerová: Vliv gravitace na obraz: za běžné situace zas tak velký není.

Klub malých hvězdářů Žebrák: Co je horizont událostí?

Soňa Ehlerová: Horizont událostí ohraničuje oblast kolem černé díry, ze které neunikne žádný signál, ani světlo. Když chce raketa opustit Zemi, musí mít nějakou minimální rychlost, jinak spadne dolů a pryč se nedostane. Kolem černé díry je taková přitažlivost, že k opuštění nestačí ani rychlost světla.

Klub malých hvězdářů Žebrák: Je Pluto a Charon tedy opravdu soustava trpasličích planet?

Alena Zemanová: Charon je zatím definován pouze jako satelit Pluta.

Alena Zemanová: Hmotný střed dvojice Pluto-Charon leží mezi nimi, takže pokud by se přijala i definice binární trpasličí planety, tak by to bylo Pluto-Charon.

Klub malých hvězdářů Žebrák: Dá se změřit pevná část Jupiteru? Nebo odhadnout?

Jana Kašparová: Pevná část Jupiteru: pevná část Jupiteru se dá odhadnout z jeho gravitačního působení, měření ale nejsou dostatečně přesná, takže se jen předpokládá, že má vrstvu kovového vodíku a i kapalného.

Jana Kašparová: Jupiter: v nedávné době zkoumala Jupiter sonda Juno. Juno např. poprvé nasnímala póly Jupiteru, ty oválné struktury jsou bouře (cyklony), velikosti asi 1000 km.

Klub malých hvězdářů Žebrák: Jak je to s hvězdou Betelgeuse? Už vybuchla, nebo šlo jen o zastínění mrakem prachu?

Soňa Ehlerová: Betelgeuze nevybuchla (jak se můžete přesvědčit vlastním pozorováním, když je vidět souhvězdí Oriona). Šlo o zastínění hvězdy prachovým oblakem (a byla to moc zajímavá situace). Betelgeuze časem jako supernova vybuchne, ale hned to nebude.

Soňa Ehlerová: Kdy vybuchne Betelgeuze: odhad, že tak za 100 000 let. To je astronomicky blízko, ale pro lidi moc ne.

Klub malých hvězdářů Žebrák: Betelgeuse – to znamená, že teorie o tom, že vybuchla, už neplatí?

Soňa Ehlerová: Pokud vím, tak teorie o tom, že už vybuchla, nikdy nebyla v souladu s pozorováním. Když potemněla, tak se uvažovalo, že by se mohlo jednat o fázi těsně před výbuchem, ale nebyla to moc podporovaná teorie (a také se nepotvrdila dalším vývojem).

Klub malých hvězdářů Žebrák: Jaká je největší černá díra ve vesmíru? Jak se jmenuje a kde je podle současných informací, co víme...

Soňa Ehlerová: Nejhmotnější černá díra: zatím největší černou dírou, kterou známe, je černá díra o hmotnosti asi 100 miliard Sluncí (takže jako všechny hvězdy v naší Mléčné dráze dohromady). Leží v kupě galaxií Phoenix, galaxii se říká Phoenix A.

Soňa Ehlerová: Obecně všechny největší černé díry leží v galaxiích, které jsou centrem kup galaxií. To je proto, že takové galaxie jsou největší a mohou mít i nejhmotnější černé díry. A to je zase proto, že v centrech kup se galaxie mohou nejsnadněji srážet a slévat a tak růst.

Klub malých hvězdářů Žebrák: Jaká je největší hvězda v naší Galaxii?

Soňa Ehlerová: Největší hvězda v Mléčné dráze: velikostně asi jeden z rudých veleobrů (v současnosti známe hvězdu Stephenson 2-18, která je více než 200krát hmotnější než Slunce. Ale velikost hvězdy se mění s časem: po většinu doby je dost stálá (v téhle fázi je Slunce), ale v pozdějších fázích (rudý obr či veleobr) se hrozně nafoukne (i Slunce to udělá).

Klub malých hvězdářů Žebrák: Kde se ta hvězda nachází?

Soňa Ehlerová: Stephenson 2-18 leží v souhvězdí Štítu (Scutum).

Klub malých hvězdářů Žebrák: Odletí někdy Měsíc od Země, když se vzdaluje?

Jana Kašparová: Země Měsíc neztratí i přes jeho vzdalování. Vzdálenost se po synchronizaci ustálí, ta doba je ale dlouhá, tj. delší než 2 miliardy let a mohou přesáhnout i dobu, kdy soustavu Země–Měsíc roztrhá Slunce díky svému vývoji na červeného obra.

Klub malých hvězdářů Žebrák: Nakonec – nejoblíbenější objekt ve vesmíru?

Jana Kašparová: Nejoblíbenější objekt: SLUNCE samozřejmě. Ale i takové 😄 "ramínko na šaty" je hezké nebo M57...

Jana Kašparová: Nebo Jupiter o minulém víkendu, těsně po západu Slunce jde vidět i malým dalekohledem a jdou rozpoznat i různé barvy pásů.

Alena Zemanová: Pro mě je to určitě naše Sluníčko. Žádnou jinou hvězdu nemůžeme pozorovat tak podrobně.

Alena Zemanová: Na noční obloze dokážou fascinovat svou krásou i souhvězdí, ale Mléčná dráha je úplně super.

Jana Kašparová: Nebo polární záře v lednu viditelná z ČR, to bylo úžasné!!!

Alena Zemanová: Ano, polární záře je také nádherná, ale na její pozorování třeba mít aj trochu toho štěstí. Nevidíme ji zase tak často.

Soňa Ehlerová: Můj oblíbený objekt: Mléčná dráha! A to jak pás na obloze, tak celá galaxie. Je moc zábavná. :)

Klub malých hvězdářů Žebrák: Moc děkujeme za všechny odpovědi a na dálku tleskáme.

Soňa Ehlerová: Mějte se krásně a hlavně si užívejte vesmír. :)

Alena Zemanová: Děkujeme za otázky a ať se vám dobře daří! Přeji krásnou a čistou oblohu.

Klub malých hvězdářů Žebrák: MOC DĚKUJEME

Jana Kašparová: Děkujeme za otázky. A ještě připomínám, ze na Astronomickém ústavu v Ondřejově bude Den otevřených dveří, viz asu.cas.cz

Jana Kašparová: Na shledanou.

Více fotek najdete TADY.

Poslední změna: 13.05.2026 v 05:52